Když jsem nedávno při příležitosti zahájení 10. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek slyšela vyprávět Ing. Janu Kremlovou, generální ředitelku firmy ALIKA a.s. z Čelčic na Hané příběh nejen o úspěších, ale i přesile problémů, které řešila v začátku podnikání, těžkých rozhodováních, a zase naopak nečekaných vítězstvích, pátrala jsem v duchu hlavně po tom, jak to dělá, že je tak vyrovnaná, usměvavá, vnímavá. Že není nepříjemná díky starostem, které se na firmu valí z běžné denní praxe, že jí vůbec nevadí četné otázky, které ji přítomní pokládají, že se nechová povýšeně k těm, kteří o výsledcích teprve sní. Říkala jsem si, že tato majitelka a šéfová v jedné osobě snad ani žádné složitosti nemá, že ji netrápí nedostatek zakázek, odborníků, přebujelá byrokracie, ani pramálo času, který je obecným nepřítelem každého z nás. Ale: jak to dělá? Z následujících odpovědí vyčtete, že i Jana Kremlová prožívá své každodenní životní epizody stejně jako všechny ostatní ženy z businessu. Peripetie výher i proher, strachu i odvahy, jistoty i nejistoty nemíjí nikoho, kdo se rozhodne dívat se na svět po svém:

Moc se mi tomu nechtělo věřit. Že by se na českém trhu objevil tak úžasný preparát, po kterém zatouží každá žena? Dáma v nejlepších letech plná jiskřivé energie stejně jako slečna s celulitidou? Babička, tchyně, kamarádka, modelka, tenistka i prodavačka? Ale když o něm mám psát, zkusím ho také. Byla jsem zvědavá. A začala jsem, jeden zlatavý sáček denně do sklenice vody. Zamíchat a vypít. Asi po pěti dnech jsem se podívala na své věku odpovídající žíly na lýtkách. Že by to byl výsledek pojídání listové zeleniny, úbytku váhy a afirmací? A zrovna v době, kdy jsem začínala testovat Inca Collagen? Těžko říci. Faktem však zůstává, že jen tak něčemu neuvěřím a jen tak něco neochutnám…

Co ukázal 12. ročník soutěže Marketér roku? Čím byl zajímavý, poučný, inspirativní? Příkladem osobností, které měly odvahu se přihlásit? Projekty, které si zasluhují pozornosti? Novým pohledem na možnosti firem a organizací
na cestě k úspěchu? Různorodostí oborů, jejichž škála je nekonečná? Patrně to bylo vše dohromady, včetně prezentace zkušeností, a zejména výsledků, toho, co se účastníkům povedlo. Byla to přehlídka nového úhlu pohledu na dění kolem, na cestě k zákazníkovi, v procesu sebezdokonalování.

Školní a kancelářské potřeby Kores zná každý, od nejmenších dětí až po jejich prarodiče, o tom mimochodem svědčí i třikrát udělený titul Superbrands. Letošní rok je pro tradiční rodinnou firmu obzvlášť významný. Připomíná si významné výročí a při té příležitosti dál rozšiřuje produktovou nabídku. O tom i dalších novinkách jsme si povídali s obchodní a marketingovou ředitelkou Kores Europe, s.r.o., Ing. Janou Hubálkovou.

Marcela Syrovátková zasvětila svůj profesní život marketingu. Pracovní kariéru začala ve společnosti Henkel, kde působila 12 let na různých marketingových pozicích. Pak se rozhodla pro změnu. Lákalo ji načerpat nové zkušenosti, a tak přijala nabídku společnosti Makro a sedm let řídila jeho marketingové oddělení. Retail zůstal v oblasti jejího zájmu i nadále, jen chtěla rozšířit svůj zájem o obor související s krásou a zdravím. Proto se v únoru rozhodla nastoupit do společnosti ROSSMANN, spol. s r.o. I zde vede marketingové oddělení, dohlíží na přípravu všech komunikačních materiálů, má na starost vypracování marketingové strategie a směřování komunikace značky ROSSMANN v České republice v online i offline médiích. Volný čas tráví čtením knih, návštěvou divadla, a s chutí vyrazí i na cesty za poznáním.

Metropole České republiky nemůže být jen díky svým památkám lákadlem pro miliony turistů z celého světa, ale měla by být především nejlepším místem pro život jeho obyvatel. Co se pro to dělá a chystá, o tom jsme si povídali s Petrou Kolínskou, náměstkyní primátorky hlavního města Prahy.

Rozhodnutí je jen a jen na vás. Zvažujete, jestli se „na stará kolena“ pustíte do podnikání? Proč ne? Třeba se vám splní velký sen. A nebudete sama. Se svou firmou si budete užívat radosti i strasti, budete mít příležitost tvořit, vymýšlet, zkoušet... Má to mnoho souvislostí. I finančních. Průměrný důchod žen je podle statistických dat stále přibližně o 2000 korun nižší než u mužů. V září 2016 činil průměrný důchod mužů 12 643 korun, zatímco ženy braly jen 10 383 korun. V roce 2015 se přitom ženy v průměru dožívaly bezmála 82 let, muži pouze 76 let. Částky vyšší než 1000 korun si však ženy takřka nejsou ochotné šetřit. Mezi 1000 a 1500 korunami měsíčně si podle průzkumu ČSOB na důchod šetří jen 5,5 % žen, mezi 1500 a 2000 korunami spoří už pouze 4 % z nich. Částky nad 2000 korun si odkládá jen 1,3 % žen.

Když jsem přišla do centrály České spořitelny v Praze s připravenými otázkami pro Martu Ťok, ředitelku komunikace, myslela jsem si, že mne bude zahrnovat definicemi o tom, jak se tu co dělá, a formulovat strategické cíle tak, jak to v korporátech bývá často zvykem. Vůbec jsem netušila, že se rozhovor stočí do roviny, která je tématem věčným i nadčasovým a dává komunikaci vlastně ten největší smysl: je o vztahu člověka k člověku, o snaze porozumět, potřebě být si nablízku, touze dělat to, co je dobré. Dlouho jsem o odpovědích Marty Ťok přemýšlela. A přemýšlím stále: