Eva Brixi

Jestlipak víš
Že básní mám plný notes
A srdce ještě vřelejší
Jenže
Co je dnes platné
Je zítra včerejší

Eva Brixi

Na jazýčku vah
Míhá se můj život plný snah
Proč to je a kdo to spískal
Kdo mne má rád
A kdo mi vlasy před minutou vískal
Kdo mne proklíná
A kdo vedle mne už nevzlíná
Spíš usíná
Po mapě zážitků bloudím očima
A skener vzpomínek
Tvé kšandy napíná
Chtěla bych popsat něco
Co se rýmuje
Ale seš slušňák
Tak jen něco
Co štymuje
Třeba dopisní známka vzhůru nohama
To budu tvoje ne už dnes od rána

Eva Brixi

Nestýskám si
Bude jinak
Mé jméno u zvonku na plotě
Už neplatí
Stačí se dotkout
Obejmout
Naposled ztišit tě
Vždycky to bylo o tom
Co se stalo
Jenže to je to trapné málo
Slzičky spouštím po tváři
Pánové se na to moc netváří
Je mi líto
Cos udělal
Ale můj kočár
Jede dál
Parfémem volám vzpomínky
Pravdu mají asi jen maminky
Co vítr přinesl
Zase jsi vzal

Eva Brixi

Bouřka prší v šerém tichu
Dusno krájí oblohu i vztahy
Chtěla bych ti něco říci
Prostor mám však malý
Hromem stíháš moje slova
Nevyřčená
Tvoje tvář je rozezlená
Nevím proč se muži brání
Když netuší čemu
Každý přece hledá
Jen tu svoji nejvěrnější ženu
Počkám v klídku na poslední blesky
Pak už bude jenom hezky...

Eva Brixi

Já česká krajina
Já už nebudu jiná
Budu se ti rozpadat pod rukama
Budu se ti drolit
Až jednou budu stará
Budu ti vonět hloubkou
A dýchat jak mech
Když mi začneš kreslit po zádech
Svými ústy
A psát tajné vzkazy
Plné láskyplné zkázy

Já česká krajina
Přijdu ti naproti
A budu vonět létem z koření
Zahradami
Kde nevěsty se nežení
I švestkami
I dotykem
Budu brzdit kamínkem
Tvé rozjezdy
Jež padnou v noci pod hvězdy

A budu tě líbat
Přestože obecenstvo netleská
Sesouvám se s věkem
Platím prostořekým šekem
Jak světice nebeská

Eva Brixi

Jsi pro mne
Jedna báseň
Zrnko rosy
Líbám kosy
Když voní pivoňky
Mám první rande ještě ze školky

Červen vzbudil jahody
A plavky hodil do vody
Já si kráčím v prvním písku
Do notýsku z přesýpacích stránek
Kreslím náhody a jedovatý plánek
Zapni slunce do svetru
Až se setmí
Dej mi teplo tvoje letní
Políbím ho po větru

Kde jste moje lásky z internetu
Parfém volá vzpomínky
V kapse z loňské dovolené zbyly mi
Jen sladké kamínky

Eva Brixi

Pěšinu šeříkem lemovanou
Skládám si do mašle
Oblohu navoněnou
Prostírám místo ubrusu
Když tě líbám v poklusu
Posílám díky těm z nebe fialovým šátkům
Flakónku jarnímu a okvětním plátkům
Třeba to jednou vyjde
Jiné než osudově štěstí ke mně přijde
Potkám tě jinde
Květen je hašteřivý milenec
A já mu nevěřím
V zahradě pod snítkou
Parfémy žen s rosou ráno promísím
A do nich vesele uplakané kapesníky rozvěsím
Posledním polibkem plýtvám
Jsem ti nevěrná
S kamarády stavím májku
Já proměnná

Eva Brixi

Vzduch sytý bylinami
A zemitá vůně první trávy
Drolí se ti z dlaní
Pospícháš nikoli za mnou
Ale za ní
Pořádky staré jsou ty tam
Já si však nestýskám
Jarní slunce líbá moje rty
A je šikovnější nežli ty