Eva Brixi

Bouřka prší v šerém tichu
Dusno krájí oblohu i vztahy
Chtěla bych ti něco říci
Prostor mám však malý
Hromem stíháš moje slova
Nevyřčená
Tvoje tvář je rozezlená
Nevím proč se muži brání
Když netuší čemu
Každý přece hledá
Jen tu svoji nejvěrnější ženu
Počkám v klídku na poslední blesky
Pak už bude jenom hezky...