Kateřina Kupková

Spousta lidí si myslí, že se buničina používá jen v papírenském, případně zdravotnickém průmyslu. Ale to už dávno není pravda. Například ta, která putuje z firmy Lenzing Biocel Paskov k dalším výrobcům, slouží třeba k produkci textilních viskózových vláken. Jak poznamenala Ing. Kateřina Kupková, generální ředitelka a předsedkyně představenstva této společnosti, stačí, když si budeme všímat visaček na oblečení v obchodech. Kateřina Kupková se loni stala absolutní vítězkou proslulé soutěže MANAŽER ROKU. Když přebírala ocenění, bylo znát, že ji ta pocta skutečně zaskočila. Ale i příjemně překvapila, zejména proto, že ji vnímala jako špičkové ohodnocení celého svého týmu i práce, kterou odvádí. Lenzing Biocel Paskov vyrábí buničinu úsporně, s velkým ohledem na péči o životní prostředí, nakládání se surovinami, na snižování uhlíkové stopy. To samo o sobě je víc než vypovídající. Bez náročného řízení a nadšení dělat něco nejen dobře, ale nejlépe, by to jistě nešlo. Nahlédněme v rozhovoru s touto výjimečnou ženou pod pokličku úspěchu. Nejen s ohledem na to, že právě skončilo nominační období jmenované soutěže, které na září chystá další vítěze:

Radka Loja Pokračování rozhovoru z červnového čísla Madam Business

V červnové Madam Business jsme na stranách 14 a 15 publikovali rozhovor s Radkou Loja, autorkou knihy Myšlení pod kontrolou. Možná vás to inspirovalo k zamyšlení, co udělat pro to, abyste se nedostali takříkajíc pod tlak doby, abyste nepropadli problémům, panice, negativním informacím. Abyste se nenechali zlomit špatnou náladou, konflikty v rodině i ve firmě, abyste měli vždy nad vším nadhled a zachovali veselou mysl. Ano, ono se to pěkně píše, jenže... Máte pravdu, slova na papíře plynou, mají začátek i konec. Myšlenky však, pokud je neukočírujete, dokážou napáchat v hlavě spousty neplechy. Asi každý z nás někdy nemohl usnout, každý měl pocit, že jen on je hromosvodem špatných zpráv. Že mu nic nejde, že nic nezvládá. Poučme se a jděme na takové případné situace chytře. Třeba podle návodů v uvedené knize, již v červnu vydal Nakladatelský dům GRADA.

Kristýna Mrkvičková (vlevo) Představte si, že vaříte bez odpadu. Vše, co nakoupíte, zpracujete. Co dáte na talíř, se sní. Vše se spotřebuje nebo přemění na kompost a v nejlepší podobě znovu vrací do přírody. Ne, nehovořím o nesplnitelném ideálu, ale o možnosti, jak cirkulárně hospodařit s potravinami. Abych se o věci dozvěděl víc, požádal jsem o vysvětlení, jak na to, Kristýnu Mrkvičkovou, kompostovací konzultantku v Kokoze.

Lenka ČapkováFashion Arena Prague Outlet v pražských Štěrboholích je místo, o kterém je hodně slyšet. Míří sem kroky mnohých, kteří mají rádi módní či sportovní zboží, a nakupování je pro ně i příležitostí k zážitku. Pamatuji se na okamžik, kdy jsem si zde v jedné prodejně obuvi zkoušela lodičky brčálově zelené barvy, byly úchvatné. Jen o půl čísla větší, než bych potřebovala. Obrečela jsem to. Zelené boty a kabelky pro mne totiž bývaly jako zákusek z módního kolotoče. Prostě vášeň a požitek. Cosi, co mi dodávalo pocit výjimečnosti, smyslnosti, zemitosti i nepolapitelnosti. Bylo to v době, kdy se aréna teprve začínala profilovat jako místo, kam přicházíme pro emoce, krásné chvíle, kde najdeme přesně to, po čem v ten okamžik toužíme. Dnes už není problém provokovat barvičkami. Kolo štěstí se roztáčí v takové paletě možností, že člověku až oči přecházejí. O tom, jaká dnes Fashion Arena je, jsem si povídala s její ředitelkou Lenkou Čapkovou:

Jarmila PodhornáUžíváte si horkých letních dnů, milujete sluníčko, kvetoucí parky, zahrady? Ale když to jde, raději se schováte do klimatizované kanceláře nebo auta, abyste v pohodě zvládli pracovní den v plném nasazení? Jste ten typ, který miluje prázdniny, ale jen u vody? Pravdou je, že vysoké teploty na výkonnosti zpravidla nepřidají. Jak červenec a srpen zvládnout s pomocí bylinek, poradila majitelka firmy Naděje Mgr. Jarmila Podhorná:

Podle mezinárodní poradenské společnosti McKinsey v Česku tvoří ženy 63 % absolventů vysokých škol. Ekonomicky aktivních je 44 % žen. Manažerský post zastává 27 % žen a 73 % mužů. V nejvyšších vedeních firem je 11 % žen, generálních ředitelek jsou 4 %. Pokud by Česko potenciál žen využilo, mohlo by mít v roce 2030 proti očekávání o 20 miliard eur (přes 500 miliard korun) vyšší HDP. To už je nějaké číslo. Jenže není zas tak jednoduché pečovat o kariéru, seberealizovat se a zároveň být šťastnou matkou a ideální manželkou. Pro ty, které působí v pojišťovně D.A.S., je to o něco jednodušší. Proč, o tom jsem hovořila s Danou Břinkovou, HR manažerkou pojišťovny:

Radka LojaNěkdy je to docela mazec. Známe to všichni. Myslíme si, jak všechno zvládneme, ale ouha. Naše kapacita není neomezená. Najednou je nám zle, zdá se nám, že nic nezvládneme. Vidíme negativně, myšlenky si s námi hrají. Přestože jsme rození bojovníci a na vše jdeme vždy s optimizmem, tentokrát to nějak nefunguje... Nezbývá, než něco změnit. Jak se tedy naučit ovládat svoji mysl? Pomocí alfa stavu, hlubokého sebepoznání, jehož základem je mindfulness, myšlenkový trénink, který zahrnuje nové úhly pohledu, imaginace, vizualizace a sugesce. A o tom je kniha Myšlení pod kontrolou, kterou napsala Radka Loja a vydal nakladatelský dům GRADA. Naleznete v ní mnoho praktických technik a cvičení na sebepoznání, meditace, imaginace, relaxace, práci se sny a konkrétní mentální techniky zaměřené na rozvoj a programování mysli. Autorka je psycholožka, lektorka a koučka. Ráda píše a ve svém volném čase se věnuje rodině, meditaci a sportu. Vede přednášky a workshopy věnované práci s emocemi, myšlením, stresem, vyhořením, komunikaci, mindfulness, psychické odolnosti, většímu využití mozku a alfa stavu a dalším tématům. Přednáší pro firmy i jednotlivce. Svoji práci zakládá na praktických zkušenostech s lidmi a moderních poznatcích z psychologie a neurověd.

Martina Heidlová ŠrámkováCukrárny mi učarovaly. Voní prvorepublikovým uměním mistrů, váženým řemeslem, které z mouky, másla, cukru, čokolády, krémů, likérů, koření a mnoha dalších ingrediencí vytváří díla, jež fascinují kreativce i běžné nenáročné strávníky. Prostředí cukrárny i ty nazdobené dobroty, které tu jsou k mání, si umím náležitě vychutnat. Je to totiž svět sám pro sebe. Zapomínám v něm na čas, ve kterém plynu, jsem to jen já. Sluší se podotknout, že do cukrárny chodím ze všeho nejraději v jedné osobně. Tedy sama. Návštěva cukrárny je kousek mého času i mého soukromí. Soustřeďuji se na vše to úchvatné, co s sebou takové prostředí nese. Nechám se mámit pulty a vitrínami, tvary, barvami toho, co je za nimi. Není to závislost na sladkém, spíš na okamžiku, který patří jen a jen mně. Sedím v cukrárně ve své anonymitě a okouším vše, co vlastně nesmím, podbízím se lepším diagnózám, než mám v papírech, laskám svou duši.