Co stojí za úspěchem? Osobní přednosti, profesionální znalosti, týmová spolupráce, silná vůle a nezlomný opitimizmus, štěstí...? Asi od každého trochu a ještě něco navíc. Vyplývá to z rozhovoru s generální ředitelkou společnosti Oracle Czech s.r.o. Renatou Dvořákovou, která byla oceněna v 29. ročníku prestižní soutěže MANAŽER ROKU 2021 letos na podzim.
Vaše řídicí schopnosti jsou vysoce ceněny. Za vás hovoří především výsledky nadnárodní společnosti, v jejímž čele stojíte. Ale jak se rodí, vychovává a zraje špičkový manažer?
Pro mě osobně bylo důležité, že jsem si cestu do vrcholné manažerské pozice budovala postupně. Začínala jsem na pozici obchodníka a krok za krokem budovala vztahy se zákazníky, obchodními partnery a kolegy v Čechách i v zahraničí. V průběhu let jsem získávala zkušenosti v různých odděleních zaměřených na odlišné segmenty trhu. Neustále jsem rozvíjela své manažerské dovednosti a znalost trhu. Těší mě, že pod mým vedením vyrostlo několik výborných manažerů a mnoho úspěšných obchodníků.
Zaujalo mne vaše veřejné přiznání, že vám nevyhovuje ženský kolektiv. Je snazší řídit vysloveně mužský pracovní tým?
Když jsem začínala svoji pracovní kariéru v IT, bylo to více mužské prostředí, než je tomu dnes. Byla jsem tehdy velmi vděčná svým kolegům, že mi pomohli se zaškolením. Později jsem dospěla k poznání, že nejlépe fungují smíšené teamy složené z mužů a žen. Mám vyzkoušeno, že v těch smíšených se pracovníci vzájemně doplňují svými individuálními schopnostmi, talenty, a i po lidské stránce fungují lépe. Proto se snažím při doplňování kolektivu vybrat nového člověka, aby nám dobře lidsky zapadl do celku a obohatil nás svým přístupem.
Proč je tak málo „ajťaček“? Nevypovídá to o jejich diskriminaci v tomto oboru?
Těší mě, že „ajťaček“ celkově přibývá, ale zároveň vnímám, že v teamech, které jsou zaměřené na vývoj technologií, jsou muži stále v převaze. My v Oracle neustále usilujeme o to, abychom měli i v úzce specializovaných skupinách větší zastoupení žen. Proto jsme hrdými partnery Czechitas, kde se nám díky naší intenzivní spolupráci podaří každým rokem několik šikovných „ajťaček“ najít.
Cítíte se spíš odborníkem na management, nebo IT technologie?
Nejsilnější se cítím být v práci s lidmi, ať jde o vedení, nebo vyjednávání se zákazníky. Dokážu pochopit přednosti konkrétní technologie a společně s ostatními tyto přínosy srozumitelně komunikovat teamu zákazníka. Komunikace probíhá na více úrovních a moje protistrana obvykle nepotřebuje znát detailní technické specifikace, ale potřebuje vědět, že díky naší technologii vyřeší problém. Moji kolegové si ke mně často chodí pro radu a dostávám pozitivní zpětnou vazbu.
Čím je vaše společnost Oracle Czech nezastupitelná v české ekonomice, jaký je její největší vklad? A jaké je postavení české pobočky v nadnárodní firmě?
Naše produkty a služby využívá řada státních institucí a podniků, které provozují kritickou infrastrukturu nebo poskytují služby, které jsme zvyklí mít neustále k dispozici. Jsem ráda, že se na naše technologie můžou spolehnout, a když něco nefunguje, staráme se o rychlou nápravu. Česká pobočka patří k největším v regionu a s našimi více než 2000 zaměstnanci jsme významným zaměstnavatelem.
Jak proměnily vaši práci dva roky covidu a lockdownů? Co vás naučily, o co připravily a na co budete vzpomínat?
Krátce po vypuknutí pandemie v březnu 2020 vedení Oracle rozhodlo, že všichni naši zaměstnanci budou pracovat z domu. Technicky jsme byli velmi dobře připraveni a přechod na home office proběhl hladce. Odbourali jsme většinu papírových dokumentů a plně jsme digitalizovali podepisování smluv. Interní komunikace, včetně školení nováčků, se přesunula na online platformy. Brzy nám ale začala chybět spontánní komunikace navzájem, neformální porady a společné obědy. Ukázalo se, že osobní interakce je nenahraditelná, a nyní jsme rádi, že můžeme kombinovat práci v kanceláři s prací z domova.
Dáváte si konkrétní cíle ve svém osobním a kariérním životě? Čeho byste ještě chtěla dosáhnout?
Jako většina manažerů i já si stanovuji kariérní a osobní cíle. Poslední dva roky ukázaly, že je potřeba být připraven své cíle upravovat vzhledem ke stále se měnícím podmínkám. Ráda bych si ještě časem vyzkoušela podnikání a chci se podívat na Island a do Japonska.
Jste optimistka, nebo spíš realistka? Co vám dělá největší radost a s jakými pocity jste přijala ocenění 29. ročníku MANAŽERA ROKU?
Jsem optimistka. Bez víry, že všechno dobře dopadne, bychom opakovaně nezkoušeli rozvíjet projekty, o kterých jsme přesvědčeni, že jejich realizace bude pro zákazníka přínosná. Ocenění 29. ročníku soutěže mě potěšilo a velmi si ho vážím. Je to nejen závazek do dalších let, ale také potvrzení, že moje práce dává smysl. Největší radost mi ale dělají moji dva dospělí synové.
rozhovor připravil Pavel Kačer