Počty pracujících seniorů se v posledních letech mírně zvyšují. Ačkoli je s touto věkovou skupinou spjata celá řada stereotypních představ, zaměstnanci v důchodovém věku bývají často ve firmách nositeli klíčového know-how a pro společnosti jsou tak mnohdy nenahraditelnými. Potenciál k přirozené výměně potřebných dovedností, která v podnicích běžně absentuje, tak nabízejí generačně různorodé týmy.

V České republice v loňském roce docházelo do zaměstnání necelých 137 tisíc seniorů. „Důchodový věk mužů je v současnosti 63 let a 10 měsíců. U žen závisí vedle roku narození i na počtu vychovaných dětí,“ popisuje Eva Davidová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, a dodává: „Počet pracujících v důchodovém věku dlouhodobě mírně roste. Poslední dostupná data však máme za rok 2021. Z toho důvodu tak není prozatím možné odhadovat, zda se rostoucí inflace, respektive růst cen energií, do tohoto počtu výrazněji propíše.“
Ačkoli ještě v roce 2018 převažovali mezi pracujícími seniory muži, podle Českého statistického úřadu při posledním sběru dat již pány o čtyři tisíce převyšovaly ženy. „Nejvíce pracujících v důchodovém věku je aktuálně zaměstnáno v oblastech vzdělávání, zdravotní a sociální péče a zpracovatelském průmyslu,“ doplňuje Eva Davidová. Senioři však nacházejí uplatnění rovněž v odvětvích, jako je velkoobchod a maloobchod, doprava a skladování, či v zemědělství. Větší podíl mají mezi pracujícími seniory ti s vyšším dosaženým vzděláním.

Smíšené týmy umožňují přirozenou výměnu know-how

Řadu zkušeností se zaměstnáváním lidí v důchodovém věku má společnost Comdata působící v oblasti zákaznického servisu. Aktuálně v ní pracuje 79 lidí starších 55 let, z toho jich 11 již nabylo důchodového věku. „Starší pracovníci patří k nejloajálnějším zaměstnancům disponujícím velkým smyslem pro odpovědnost. Se seniory bývá v českém pracovním prostředí spjata řada stereotypů. Například, že jsou nechápaví, nevýkonní a neustále nemocní. Jsou to však nesmysly. Pro nás jsou mimořádně cennou částí pracovního kolektivu,“ popisuje Jan Nedělník, CEO společnosti Comdata Czech a Hungary.
Právě v době aktuálního nedostatku pracovníků na trhu je pro firmy zaměstnávání seniorů cestou, jak naplnit prořídlé stavy. Lidé v důchodovém věku mohou být navíc na pracovišti díky léty získávaným zkušenostem, znalostem a dovednostem velkým přínosem. „V praxi vidíme, že i týmy, ve kterých vedle sebe sedí studenti a pracovníci v důchodovém věku, mohou skvěle fungovat a doplňovat se. Mladší generace jsou obvykle nositeli dovedností, jako je dravost a tah na bránu. Starší naopak přidávají rozvahu a pečlivost. Vzájemně se tak doplňují,“ vysvětluje Ivana Smejkalová, ředitelka společnosti Comdata PRO.
Ve smíšených týmech se od sebe navíc pracovníci přirozeně učí potřebné dovednosti a předávají si znalosti. Podle firemního sociologa Vojtěcha Bednáře se však v českém prostředí často stává, že starší pracovníci odkládají svůj odhod na penzi, neboť za ně zaměstnavatel nemá adekvátní náhradu. „Zaměstnavatelé by měli dbát na to, aby se v průběhu času zkušenosti v rámci týmu přirozeně předávaly. V naší praxi ale pozorujeme, že starší pracovníci bývají často jedinými nositeli jedinečného know-how a v práci pak setrvávají, protože jsou zkrátka pro společnost nenahraditelnými,“ upozorňuje.

Důležitý je rovný přístup na pracovišti

V každém pracovním týmu se samozřejmě mohou objevit třecí plochy. Konfliktní situace obvykle nastává, když se faktor věku dostává do kontrastu s rozhodovací pozicí. „Tedy když je mladší a méně zkušený v roli nadřízeného, a naopak starší ostřílenější v podřízené pozici,“ upřesňuje Vojtěch Bednář. Problémem je podle odborníka rovněž mnohdy neférové porovnávání výkonu mezi mladším a starším zaměstnancem, například z pohledu fyzické výkonnosti.
Nezřídka také dochází k tomu, že jsou pracovníci v důchodovém věku oproti mladším výrazně podhodnoceni, což může atmosféru v týmu rovněž nabourávat. „Za odvedenou práci by senioři měli dostávat stejné platové ohodnocení, jaké by dostal kterýkoliv jiný mladší kolega, a to včetně benefitů. Lidé v důchodovém věku dále oceňují například zkrácené úvazky či flexibilitu pracovní doby,“ říká Terezie Šmídová z neziskové organizace Život 90.
Podle Smejkalové je při utváření zdravého klimatu uvnitř pracovního týmu důležitá role zaměstnavatele. „Ten by měl být empatický vůči potřebám svých zaměstnanců a pracovní prostředí jim v závislosti na nich do jisté míry přizpůsobit. Tím může plně rozvinout jejich pracovní potenciál, z čehož bude nakonec těžit celá společnost,“ uzavírá ředitelka Comdata PRO.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com

Generace třicátníků a čtyřicátníků se vrací do škol – chtějí učit. Uspěli ve svých oborech a touží předávat své zkušenosti, ale často naráží na chování dětského kolektivu. Dobrovolný mentoring umožňuje vyzkoušet si práci s dětmi po boku kantora a zjistit, co výuka obnáší.

Mentoři do škol vnášejí praktické zkušenosti, přibližují dětem různé pracovní obory, firemní procesy i principy podnikání. Dávají mládeži jasnější představu, jaké možnosti uplatnění v profesním životě mají. „Každý, kdo už je v pracovním procesu několik let, má studentům co předat. Dobrovolný mentoring není limitován legislativou, není k němu potřeba pedagogické vzdělání ani nestojí mnoho času. Obvyklé minimum bývá jedna až dvě hodiny měsíčně, kdy se mentor věnuje studentům, zodpovídá jejich dotazy a radí s dlouhodobými projekty. Investovaný čas je hodně individuální a záleží také na domluvě s pedagogy, někteří mentoři pořádají exkurze do firem, jsou studentům k dispozici na telefonu nebo sekundují učiteli přímo v hodině, jiní pořádají pravidelné on-line porady,“ popsal Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která se věnuje rozvoji podnikavosti na českých školách od roku 1992. Každý školní rok jí k tomu dopomáhají stovky dobrovolníků z českých firem.
Existují dvě skupiny mentorů. Jedni navštíví školu jednorázově s nachystanou přednáškou nebo wokrshopem, druzí představují typ dlouhodobého mentora, který je pravidelně k dispozici učiteli i studentům. „Učitel nemůže vědět a nezná všechno. Pro mě je mentor moje pravá ruka, na kterou se mohu vždy obrátit se žádostí o pomoc. Na studenty působí jako motivátor. I jednorázová prezentace je pro děti zpestřením. Fakt, že jim předává informace někdo neokoukaný, zvyšuje jejich pozornost i zájem. Přece jen učitele poslouchají dvakrát týdně celý rok, takže slovo odborníka jako by pro ně mělo vyšší váhu, často mám dojem, že i kdybych říkala to samé, nedocílila bych takového efektu,“ připustila učitelka Petra Voplakalová z Obchodní akademie v Liberci.
Školy mají v posledních pěti letech o lidi „zvenčí“ velký zájem. Mezi mentory dominují zástupci velkých podniků, ale výjimkou nejsou ani živnostníci. „Když se studenti v ekonomicky zaměřeném předmětu učí, co obnáší podnikání, založí firmu a řeší výrobu, prodej, finance, výroční zprávu, nejlépe je celým procesem provedou lidi z praxe. Například ředitel bankovní společnosti poskytne studentům zpětnou vazbu tím, že udělá audit jejich firmy a odhalí všechny nedostatky, vysoko postavená manažerka je zasvětí do principů marketingu nebo odborník na technologie pomůže s digitalizací a obchodními procesy,“ vysvětlil Martin Smrž.
Sami učitelé bývají od reálného světa práce trochu odtržení a podporu dobrovolníků z různých profesí vítají. Zůstávají přitom hlavními činiteli v hodině a mentor vykonává pouze úlohu odborného poradce. „Učitel a mentor nejsou konkurenti, tvoří tandem, který vždy vede učitel. Ten je za studenty zodpovědný, má své osvědčené postupy a dává jim známky. Pro mnohé mentory je nejvíc obtížné nechat studenty dělat chyby. V pedagogice je ale třeba trpělivost a nechat studenty být, i když se třeba spálí, tím víc se naučí. Mentor studenty povzbuzuje v práci, i ty méně nadšené, ale nevnucuje jim svůj názor. Je skvělé být dlouhodobě u vzniku něčeho nového, co studenti tvoří, a získat vhled do myšlení mladé generace,“ popsal dlouholetý mentor v programech JA Studentská firma Heinrich Homola.
Výhody mentoringu pro komerční sféru české firmy teprve objevují. Poptávka škol po dlouhodobějších mentorech stále výrazně převyšuje nabídku. „Nejlepší situace je v Praze a ve Středočeském kraji, kde působí velké nadnárodní firmy. V nich je mentoring mladých lidí zažitý jako funkční nástroj rozvoje jednotlivce i podniku a sami pracovníci mají do předávání svých vědomostí studentům chuť. V ostatních krajích máme mentorů méně, i když se situace zlepšuje. Každý rok realizujeme konferenci pro nové i stávající mentory BEAMentor pod patronací předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Připravení mentoři jsou pak velkým přínosem pro praktickou výuku ve školách a celkově plní roli nezanedbatelného hybatele změn ve školství,“ doplnil Martin Smrž.

(tz)

Globus dál expanduje. Na Praze 13 otevřel maloformátový obchod Fresh, kde bude nabízet širokou škálu produktů z vlastních výrob a výběr ze sortimentu privátních značek.

V roce 2022 slaví společnost dm drogerie markt 30 let na tuzemském trhu. Při této významné příležitosti podpořila prostřednictvím společensky odpovědné iniciativy {SPOLEČNĚ} celkovou částkou 7 milionů korun rovnou 30 projektů, které se věnují trvalé udržitelnosti. Podpořené projekty se dotýkají nejrůznějších oblastí. Pozornost odborné poroty dm si mezi jinými získaly programy pro udržitelný šatník mladých, ekologická prádelna v centru Brna či vyhloubení Vršovického mokřadu. Společnost dm dodatečně podpoří také projekt v jižních Čechách. Na revitalizaci rybníka a úpravu kruhového objezdu poskytne 5 milionů korun, které navýší celkovou finanční podporu všech projektů na výsledných 12 milionů korun.

Podzim je sezónou nachlazení a zvýšené únavy. Organismus si zvyká na chladnější počasí a zkracující se dny. Právě v tomto období však příroda nabízí pomocnou ruku ve formě plodů bohatých na vitamín C a další prospěšné látky, které posilují imunitní systém a pomáhají se s nástupem studených měsíců vyrovnat.

Z výzkumu diskontního řetězce PENNY na reprezentativním vzorku více než 500 respondentů vyplývá, že se zvyšuje počet lidí, kteří nakupují nebo dávají přednost nákupu v diskontních prodejnách před klasickými supermarkety. PENNY je uváděno jako nejznámější diskontní řetězec u nás (51 %), současně jej dvě třetiny respondentů vnímají jako nejvíce diskontní. V celém segmentu diskontu pak nakupuje v současné době 85 % respondentů.

V srpnu návštěvnost hotelů v České republice (ČR) táhli turisté ze zahraničí. Přijelo jichcelkem 737 427, což znamená meziročně nárůst o téměř 90 %. Hosté z ciziny tak v posledním prázdninovém měsíci tvořili víc než 50 % tuzemské hotelové klientely. Nejvíc přijelo Němců (164 tisíc), Poláků (74,5 tisíc), Slováků (72,4 tisíc) a Američanů (37 tisíc).

Ať již užíváte léky na předpis na krátkodobé zdravotní potíže či máte předepsanou medikaci na delší dobu, je důležité je užívat dle lékařského předpisu. To znamená ve správném množství a zároveň v řádné kombinaci. Nedodržení pokynů lékaře a příbalového letáku může přispět ke zhoršení zdravotního stavu a selhání léčby.