Počty pracujících seniorů se v posledních letech mírně zvyšují. Ačkoli je s touto věkovou skupinou spjata celá řada stereotypních představ, zaměstnanci v důchodovém věku bývají často ve firmách nositeli klíčového know-how a pro společnosti jsou tak mnohdy nenahraditelnými. Potenciál k přirozené výměně potřebných dovedností, která v podnicích běžně absentuje, tak nabízejí generačně různorodé týmy.

V České republice v loňském roce docházelo do zaměstnání necelých 137 tisíc seniorů. „Důchodový věk mužů je v současnosti 63 let a 10 měsíců. U žen závisí vedle roku narození i na počtu vychovaných dětí,“ popisuje Eva Davidová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, a dodává: „Počet pracujících v důchodovém věku dlouhodobě mírně roste. Poslední dostupná data však máme za rok 2021. Z toho důvodu tak není prozatím možné odhadovat, zda se rostoucí inflace, respektive růst cen energií, do tohoto počtu výrazněji propíše.“
Ačkoli ještě v roce 2018 převažovali mezi pracujícími seniory muži, podle Českého statistického úřadu při posledním sběru dat již pány o čtyři tisíce převyšovaly ženy. „Nejvíce pracujících v důchodovém věku je aktuálně zaměstnáno v oblastech vzdělávání, zdravotní a sociální péče a zpracovatelském průmyslu,“ doplňuje Eva Davidová. Senioři však nacházejí uplatnění rovněž v odvětvích, jako je velkoobchod a maloobchod, doprava a skladování, či v zemědělství. Větší podíl mají mezi pracujícími seniory ti s vyšším dosaženým vzděláním.

Smíšené týmy umožňují přirozenou výměnu know-how

Řadu zkušeností se zaměstnáváním lidí v důchodovém věku má společnost Comdata působící v oblasti zákaznického servisu. Aktuálně v ní pracuje 79 lidí starších 55 let, z toho jich 11 již nabylo důchodového věku. „Starší pracovníci patří k nejloajálnějším zaměstnancům disponujícím velkým smyslem pro odpovědnost. Se seniory bývá v českém pracovním prostředí spjata řada stereotypů. Například, že jsou nechápaví, nevýkonní a neustále nemocní. Jsou to však nesmysly. Pro nás jsou mimořádně cennou částí pracovního kolektivu,“ popisuje Jan Nedělník, CEO společnosti Comdata Czech a Hungary.
Právě v době aktuálního nedostatku pracovníků na trhu je pro firmy zaměstnávání seniorů cestou, jak naplnit prořídlé stavy. Lidé v důchodovém věku mohou být navíc na pracovišti díky léty získávaným zkušenostem, znalostem a dovednostem velkým přínosem. „V praxi vidíme, že i týmy, ve kterých vedle sebe sedí studenti a pracovníci v důchodovém věku, mohou skvěle fungovat a doplňovat se. Mladší generace jsou obvykle nositeli dovedností, jako je dravost a tah na bránu. Starší naopak přidávají rozvahu a pečlivost. Vzájemně se tak doplňují,“ vysvětluje Ivana Smejkalová, ředitelka společnosti Comdata PRO.
Ve smíšených týmech se od sebe navíc pracovníci přirozeně učí potřebné dovednosti a předávají si znalosti. Podle firemního sociologa Vojtěcha Bednáře se však v českém prostředí často stává, že starší pracovníci odkládají svůj odhod na penzi, neboť za ně zaměstnavatel nemá adekvátní náhradu. „Zaměstnavatelé by měli dbát na to, aby se v průběhu času zkušenosti v rámci týmu přirozeně předávaly. V naší praxi ale pozorujeme, že starší pracovníci bývají často jedinými nositeli jedinečného know-how a v práci pak setrvávají, protože jsou zkrátka pro společnost nenahraditelnými,“ upozorňuje.

Důležitý je rovný přístup na pracovišti

V každém pracovním týmu se samozřejmě mohou objevit třecí plochy. Konfliktní situace obvykle nastává, když se faktor věku dostává do kontrastu s rozhodovací pozicí. „Tedy když je mladší a méně zkušený v roli nadřízeného, a naopak starší ostřílenější v podřízené pozici,“ upřesňuje Vojtěch Bednář. Problémem je podle odborníka rovněž mnohdy neférové porovnávání výkonu mezi mladším a starším zaměstnancem, například z pohledu fyzické výkonnosti.
Nezřídka také dochází k tomu, že jsou pracovníci v důchodovém věku oproti mladším výrazně podhodnoceni, což může atmosféru v týmu rovněž nabourávat. „Za odvedenou práci by senioři měli dostávat stejné platové ohodnocení, jaké by dostal kterýkoliv jiný mladší kolega, a to včetně benefitů. Lidé v důchodovém věku dále oceňují například zkrácené úvazky či flexibilitu pracovní doby,“ říká Terezie Šmídová z neziskové organizace Život 90.
Podle Smejkalové je při utváření zdravého klimatu uvnitř pracovního týmu důležitá role zaměstnavatele. „Ten by měl být empatický vůči potřebám svých zaměstnanců a pracovní prostředí jim v závislosti na nich do jisté míry přizpůsobit. Tím může plně rozvinout jejich pracovní potenciál, z čehož bude nakonec těžit celá společnost,“ uzavírá ředitelka Comdata PRO.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com