Generace třicátníků a čtyřicátníků se vrací do škol – chtějí učit. Uspěli ve svých oborech a touží předávat své zkušenosti, ale často naráží na chování dětského kolektivu. Dobrovolný mentoring umožňuje vyzkoušet si práci s dětmi po boku kantora a zjistit, co výuka obnáší.

Mentoři do škol vnášejí praktické zkušenosti, přibližují dětem různé pracovní obory, firemní procesy i principy podnikání. Dávají mládeži jasnější představu, jaké možnosti uplatnění v profesním životě mají. „Každý, kdo už je v pracovním procesu několik let, má studentům co předat. Dobrovolný mentoring není limitován legislativou, není k němu potřeba pedagogické vzdělání ani nestojí mnoho času. Obvyklé minimum bývá jedna až dvě hodiny měsíčně, kdy se mentor věnuje studentům, zodpovídá jejich dotazy a radí s dlouhodobými projekty. Investovaný čas je hodně individuální a záleží také na domluvě s pedagogy, někteří mentoři pořádají exkurze do firem, jsou studentům k dispozici na telefonu nebo sekundují učiteli přímo v hodině, jiní pořádají pravidelné on-line porady,“ popsal Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která se věnuje rozvoji podnikavosti na českých školách od roku 1992. Každý školní rok jí k tomu dopomáhají stovky dobrovolníků z českých firem.
Existují dvě skupiny mentorů. Jedni navštíví školu jednorázově s nachystanou přednáškou nebo wokrshopem, druzí představují typ dlouhodobého mentora, který je pravidelně k dispozici učiteli i studentům. „Učitel nemůže vědět a nezná všechno. Pro mě je mentor moje pravá ruka, na kterou se mohu vždy obrátit se žádostí o pomoc. Na studenty působí jako motivátor. I jednorázová prezentace je pro děti zpestřením. Fakt, že jim předává informace někdo neokoukaný, zvyšuje jejich pozornost i zájem. Přece jen učitele poslouchají dvakrát týdně celý rok, takže slovo odborníka jako by pro ně mělo vyšší váhu, často mám dojem, že i kdybych říkala to samé, nedocílila bych takového efektu,“ připustila učitelka Petra Voplakalová z Obchodní akademie v Liberci.
Školy mají v posledních pěti letech o lidi „zvenčí“ velký zájem. Mezi mentory dominují zástupci velkých podniků, ale výjimkou nejsou ani živnostníci. „Když se studenti v ekonomicky zaměřeném předmětu učí, co obnáší podnikání, založí firmu a řeší výrobu, prodej, finance, výroční zprávu, nejlépe je celým procesem provedou lidi z praxe. Například ředitel bankovní společnosti poskytne studentům zpětnou vazbu tím, že udělá audit jejich firmy a odhalí všechny nedostatky, vysoko postavená manažerka je zasvětí do principů marketingu nebo odborník na technologie pomůže s digitalizací a obchodními procesy,“ vysvětlil Martin Smrž.
Sami učitelé bývají od reálného světa práce trochu odtržení a podporu dobrovolníků z různých profesí vítají. Zůstávají přitom hlavními činiteli v hodině a mentor vykonává pouze úlohu odborného poradce. „Učitel a mentor nejsou konkurenti, tvoří tandem, který vždy vede učitel. Ten je za studenty zodpovědný, má své osvědčené postupy a dává jim známky. Pro mnohé mentory je nejvíc obtížné nechat studenty dělat chyby. V pedagogice je ale třeba trpělivost a nechat studenty být, i když se třeba spálí, tím víc se naučí. Mentor studenty povzbuzuje v práci, i ty méně nadšené, ale nevnucuje jim svůj názor. Je skvělé být dlouhodobě u vzniku něčeho nového, co studenti tvoří, a získat vhled do myšlení mladé generace,“ popsal dlouholetý mentor v programech JA Studentská firma Heinrich Homola.
Výhody mentoringu pro komerční sféru české firmy teprve objevují. Poptávka škol po dlouhodobějších mentorech stále výrazně převyšuje nabídku. „Nejlepší situace je v Praze a ve Středočeském kraji, kde působí velké nadnárodní firmy. V nich je mentoring mladých lidí zažitý jako funkční nástroj rozvoje jednotlivce i podniku a sami pracovníci mají do předávání svých vědomostí studentům chuť. V ostatních krajích máme mentorů méně, i když se situace zlepšuje. Každý rok realizujeme konferenci pro nové i stávající mentory BEAMentor pod patronací předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Připravení mentoři jsou pak velkým přínosem pro praktickou výuku ve školách a celkově plní roli nezanedbatelného hybatele změn ve školství,“ doplnil Martin Smrž.

(tz)