Denně ke každému z nás míří nespočet informací o umělé inteligenci. Jak pomůže ušetřit čas zdravotníkům, protože převezme rutinní operace, vyřizování denní agendy. Kterak bude ku prospěchu rozvoji cestovního ruchu, protože nebudou potřeba recepční. V supermarketech se zákazníci obejdou bez pokladních, protože vše vyřídí s AI. Ta bude vytvářet personalizované plány stravování, užívání výživových doplňků a bude nás vést při volbě životního partnera. Navrhne interiér bez chyby a rychle. A spousty jiných věcí.

Ráda bych uvěřila, že zavrhne služby některých úřadů a institucí, nebo případně zruší všechnu byrokracii, v níž se topí podnikatelé. Že rozevře vrátka nápadům a podpoří potenciál tvořivosti lidstva. Že na svět konečně přijde perpetum mobile místo jaderné či větrné energie, a my už nebudeme muset platit za elektřinu nebo plyn. Nebo že ozdraví všechnu znečištěnou vodu v řekách. A žít se nám bude tak, jak o tom nesnili ani největší optimisté či romanopisci. Jenže...

Onehdy jsem si přečetla, že bude potvora AI tak dokonalá, že touhle svou dokonalostí zahubí celé lidstvo. A že to bude brzy. Oka jsem v noci kvůli tomu sdělení nezamhouřila. Koneckonců, jak říkají filozofové, nic není nemožné. A to je ten malér nekonečna.

Představte si, že bude mrcha AI chytřejší než všichni kyberzločinci dohromady, že si spořádá všemožná data, nakrmí svůj obrovitý apetit po kompletaci informací a začne přepisovat údaje v katastru nemovitostí. Třeba. Obyčejný český člověk, který si odříkal lecjakou dovolenou, jen aby zajistil rodině slušné bydlení, šetřil a půjčoval si celý život, aby měl domeček s pěknou zahradou, se najednou doví, že mu jeho poctivě vybudovaný majetek vlastně kliknutím okamžiku nepatří, že dokumenty nabyly právní platnosti a zítra se má vystěhovat. Ano, je to absurdita, ale kdoví, co nás potká.

Nebo dostanete zprávu o vašem zdravotním stavu, kde se píše, že jste úplně fit. Proč ne, to potěší snad každého, vlastně co lepšího si přát? Zdraví je základ nad základ. A placebo funguje jako o závod. Jste neskonale šťastni, skáčete radostí! Přínos k vaší kondici je to nesporný, s vědomím plného zdraví se dá překonat lecjaká svízel. Ale co pak, když vás porazí něco, nač měla AI přijít už v zárodku, ale nějak to zanedbala, nebo lépe, poslala vám údaje někoho úplně jiného? Bude AI neomylná? Jak ji přinutíme? Ano, jsem neznalá a naivní. Přesto si takových otázek kladu nespočet.

Jak se dovíme, co je pravda, a co ne? Když veškerou správu nad tokem dat převezme kámoška AI? Přiznávám, jsem příslušník generace, která spíš věřila a věří inteligenci přirozené, ale nezapírám, že novinky mne lákají, pokud pochopím jejich přínos. Umělou inteligenci nezatracuji, jen nevím, nakolik jí budu moci skutečně věřit. Protože v člověku vždy bude kousek dobra i zla zároveň, a to přesto, že miluje pohádky s krásným koncem. Při inteligenci umělé inteligence si nejsem jista, zda divoké zlo neudělá vývojový skok a nedotlačí dobro ke zdi. Průšvih je, že dnes žijeme startem na jedno kliknutí a nespoléháme na poštovní holuby ani na podání ruky. Vše se děje rychle a rychleji, a co když umělá inteligence nebude mít čas ani přemýšlet? A to je možná ten problém.

A tak sem tam vystrkuji růžky vstříc nezkrotné AI a špekuluji, jak to navléct, abych zůstala sama sebou, mohla odkázat některé své poklady potomkům, a ne nějaké pochybné existenci, abych mohla dát sázet česnek a chilli papričky na svém pozemku a radovat se ze zdraví, které patří právě mojí tělesné schránce. Ale řeknu vám, je to docela fuška.

Eva Brixi