Kdo má hlouběji do kapsy, mívá občas barevný sen, kdy se zázrakem od hodiny změní postavení v roli majitele tučného konta. Pak se tam někde hluboko v nitru začínají rojit nejrůznější opatrnické myšlenky, na kolik účtů a u kterých bank svůj poklad rozptýlit, kdo všechno tvoří potenciální riziko, ať již jako prosebník, nebo vychytralý investor, co všechno udělat, aby bankovní konto zůstávalo neporušené a do čeho opatrně investovat, aby se sumička pozvolna rozrůstala. 

A teď těžko si lze představit ono obrovské člověčí rozpoložení, když po takovém snu, který ještě zcela neopustil naši mysl, přijde e-mail. Sdělení, který tomu všemu dá pořádnou ránu: Vážení vítěz – stojí v něm vyjádřeno kostrbatou češtinou z automatického internetového překladu – garatulujeme! Jsme rádi, informovat vás o vaše cena, která byla vydána na 9. července 2010. From australský loterie Mezinárodní Vám tímto byly schváleny paušální částku ve výši US $ 1,000,000,00 (jeden milion dolarů) v hotovosti kreditní obrázek, ref: ILP / HW 47509/2010. Chcete-li soubor pro váš nárok, kontaktujte prosím naše oddělení pohledávek přes tvrzení agent: Mr. Howard Greg.
Neskutečná bomba. Věci neznalého človíčka rázem poleje horký pot a v tropických teplotách minulých dní je to přímo infarktová situace. Hlavou probleskne nedávný sen a vše, co s ním bylo spjato. „Já věděl, že to nebude jen tak, a je to tady. Konečně! Ale co píší dál?“ No, samozřejmě, nezbytné organizační záležitosti, jako například osobní údaje, kdo vlastně je majitelem e-mail adresy,
která byla vybrána počítačem v loterijní soutěži z milionu lidí na zmíněném kontinentu. To dá rozum, a také číslo účtu, aby se vědělo, kam onen miliónek poslat.
Pár dní je klid, tedy na e-mailu. Zato v hlavě to doslova šrotuje; jejda mane, mám se o tom svěřit rodině? Ještě raději ne, až to bude jasnější. Kdy mi to pošlou a jak s penězi naložím? Teda, ze všeho nejdřív asi koupím nový auťák, je to jako na zavolanou. Splatím hypotéku a byt hned pronajmu. Bydlet budu v rodinném domku, hned zítra se tím budu zabývat. Však jich je dost na výběr, když nechybějí hotové peníze. Půjdu vůbec do práce? Vždyť bych pár lidí mohl zaměstnávat sám... To bych pěkně naštval šéfa, konečně by mě nepřehlížel, jak úrodné lány. Na druhý den přichází další e-mail. Všechno jde jak na drátkách, penízky jsou připraveny k transakci, vše nyní blokuje pouze pojištění celé finanční transakce, maličkost, 500 USD. Stačí odeslat tuto sumičku a sen o bohatství se stane skutečností!
Chudák ten, kdo se včas nedovtípí, komu se v touze po bohatství najednou otupí příslovečná opatrnost, kdo uvěří, aniž by pochyboval, sbíral informace, zkrátka, nedůvěřoval. A když se pak nikdo dlouho neozývá, přijdou pochyby. Po nich vbrzku následuje brouzdání po internetu ve snaze dopátrat se informací o mezinárodních loteriích. A najednou přichází prozření. Stovky lidí si v diskuzi na toto téma vyměňují zkušenosti. Jedni, ti pochybovační, upozorňují, jak se až dají zneužít citlivé osobní údaje, jména,
adresy, čísla pasů a občanských průkazů,
čísla bankovních účtů. Na druhé straně zpytují svědomí důvěřivci. Někteří se utěšují mlhavými nadějemi, že z této „šarády“ přeci jen vyváznou se zdravou kůží.  A všichni se svorně ptají, proč nás v tomto případě nikdo nechrání. Proč na internetu nejsou varovné informace o těchto podvodných praktikách. Na co vlastně máme stát a proč ze svých daní platíme spoustu úředníků, abychom nakonec zase zjistili, že jsme na všechno sami a spolehnout se můžeme zase jen na sebe sama, jak jsme již, konec konců, mnohokrát v životě, zjistili.
A podvodné loterie běží dál; americké kolo, britské, australské, nigerijské... Potrefení již vědí své. Sen o rychlém zbohatnutí zůstává nenaplněn. Mezitím však mnoha dalším nešťastníkům drásají nervy e-mail zprávy o statisících a milionech dolarů a euro, které jsou najednou na dosah ruky, jen po nich sáhnout. A tak slyšte všichni, k nimž podobná zpráva dolétla nebo teprve doletí: I na podvodných dobrých zprávách se dají vydělávat miliony. Zvláště, pokud je dostatek naivních, neopatrných, důvěřivých a po bohatství toužících duší. Říkám záměrně duší, neboť celá záležitost zcela v rozporu s titulkem mého zamyšlení až příliš zavání čertovinou. Nejde tedy o žádné peníze z nebe, nýbrž prohnaně ďábelskou lest. Špinavou praktiku, před kterou nás může ochránit pouze a jen racionální rozum a staré rčení našich předků, že pečení holubi nepadají sami do – pardon – úst. Škoda, vypadalo to tak slibně. Jako z pohádky o štěstí, které náhle přišlo.
Jiří M. Novotný