Znáte tu zvláštní opojnou chuť medu? Jako by měl člověk na jazyku celou zahradu. Jako by cítil přicházet zázrak, který jeho organizmus posílí a obohatí o novou, čistou energii a dobrou náladu. Tak chutná to sladké tajemství, tak voní naše vzpomínky dětství, kdy jsme poprvé ochutnali chleba s máslem a medem. Mnozí tuto lahodnou snídani nebo svačinu upřednostňují doposud. Stejně jako lahodnou dobrotu přijímají pak s ochotou informace o nezastupitelném významu včel pro náš život, růst plodů, naše stravování. Do popředí se dostávají takové úvahy na jaře, když rozkvétají ovocné stromy. A což teprve, když zavoní lípy! Český svaz včelařů se prostřednictvím svých členů snaží předat mnoho znalostí a zkušeností dalším lidem, sází zejména na mladé včelaře. To proto, aby poselství dobrého a užitečného know-how nesli dál, učili ostatní si včel vážit jako neskutečně dobře vybavených tvorů, od nichž se lidé mají stále co učit. V březnovém vydání Madam Business jsme přinesli první část rozhovoru s Mgr. Jarmilou Machovou, předsedkyní svazu. V tomto, dubnovém čísle, je jeho druhá část:

Myslím, že zejména práce s mládeží, které se věnujete, své ovoce nese...

Samozřejmě výchova včelařské mládeže patří mezi naše priority. Náš svaz má po celé republice 200 včelařských kroužků a na 1500 dětí v nich. Každý rok si poměřují své znalosti a dovednosti ve včelaření v soutěži Zlatá včela. Nejprve probíhají oblastní kola na úrovni krajů a do republikového finále pak postupují ti nejlepší z každého kraje. Zapojují se nám většinou děti našich členů, kteří jsou k lásce ke včelám vychováváni právě v rodinách. Máme vypozorováno, že tyto děti poté, co vystudují, založí rodinu a když jim to práce dovolí, se v dospělosti ke včelaření vracejí.

Zdá se, že chov včel a zpracování jejich produktů se dostává i do zájmu podnikatelů, roste počet těch, které včelaření živí?

Legislativa považuje za komerčního včelaře každého, kdo má více než 150 včelstev. U nás máme takovýchto komerčních včelařů něco přes sto. Tento počet se nijak zásadně nemění. Farmáři u nás chovají přibližně 35 000 včelstev. To znamená, že opylování rostlin na území naší republiky zajišťují především včely zájmových včelařů. K podnikání našich farmářů je třeba říci, že je to fyzicky, a hlavně finančně náročná práce. Med je zbytná potravina. Není to máslo, mléko, chléb, které si koupíte, i když budou drahé. Takže uživit se jako farmář v oboru včelařství je velmi těžké.

Chystáte pro letošní rok nějaké speciální akce ke zvýšení povědomí o významu včel v přírodě, životě na zemi?

Tak jako každý rok máme v plánu účast na tradičních celostátních výstavách, tj. Země živitelka, Zahrada Čech, v Lysé nad Labem spoluorganizujeme s myslivci a rybáři výstavu Natura Viva. Kromě toho každý rok se koná množství tradičních lokálních akcí – medové dny, medobraní, včelí stezky, výstavy, které pořádají naše základní nebo okresní organizace. Český svaz včelařů má celostátní působnost a na území
republiky pracuje 1100 základních organizací a 77 okresních organizací. Na těchto akcích většinou participují obce a krajské úřady.

Spolupracujete s jinými profesními uskupeními, třeba s Asociací kuchařů a cukrářů ČR nebo Svazem obchodu a cestovního ruchu, Asociací hotelů a restaurací ČR?

Jsme členem Agrární komory ČR. Jinak ne.

Pomáhají dotace od státu a Evropské unie k podpoře chovu včelstev a jejich rozšiřování?

Samozřejmě pomáhají. I když v současné době a vlastně již od minulého roku se naše národní dotace jak pro včelaře, tak pro náš svaz dramaticky snížily. Stejná prozatím zůstává unijní dotace, která chovatelům včel pomáhá zejména přispěním na náklady léčení včelstev, na vzdělávání, analýzy včelích produktů, na plemenářskou práci, kočování a nákup nových zařízení.

Včelaření a historie. Jak si spolu tyto dva obory rozumí?

Určitě to jde dohromady. Jak už jsem se zmínila, loni náš svaz oslavil 150 let. Včelařské spolky však vznikaly již dávno před svazovým uspořádáním. Ale historie včelařství je mnohem delší.

Tedy?

Prvními doklady o využívání medu lidmi jsou jeskynní malby staré nejméně 8000 let. S využíváním medu šel ruku v ruce i rozvoj včelařství. Začátek včelaření jako bohulibé činnosti datujeme do roku 2450 let před naším letopočtem, kdy byly nalezeny první záznamy o chovu včel v Egyptě. Ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska víme, že praotec Čech, když přišel na horu Říp, viděl zemi mlékem a strdím oplývající. Pro ty, kteří neznají význam slova strdí, je to plástev medu divokých včel. Praotec Čech viděl zemi vyvolenou a bohatou, do které včely bezesporu neoddělitelně patří. Dějiny včelařství obecně souvisejí s dějinami lidské vzdělanosti a lidské společnosti vůbec. Med a vosk měly v dobách před vynálezem cukru a petroleje daleko větší význam než dnes. Brtnictví mělo na našem území dlouhou a slavnou tradici. Na medových trzích se český med vyvažoval zahraničním vzácným kořením. Cukr se u nás objevil až v 11. století v období křižáckých válek. Byl však příliš drahý a na rozdíl od medu si jej mohla dovolit jen bohatá šlechta.
Významu včelařství odpovídaly snahy o právní úpravu chovu včel, prodeje medu a vosku. Proto se včelařstvím zabývala mnohá práva staré doby, počínaje právem římským, a dále právem doby Přemyslovců, městským právem českým, včelařskými patenty Marie Terezie, první ze dne 8. dubna 1775 pro Dolní Rakousy a Moravu, druhý ze dne 30. srpna 1776 pro Království české, až po Obecný občanský zákoník 1811.
V minulosti stejně jako dnes je tu Český svaz včelařů pro své členy, pro včelaře. Ti tu jsou pro své včely a včely jsou tu pro nás pro všechny. Proto si naši pozornost a pomoc právem zaslouží.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi