Pavla ApostolakiDo lesa jsem vždy chodila ráda. Nejen na podzim pro požehnání plnému košíku hub, jejichž sběr je pro mne pokaždé víc než jen pomíjivým zážitkem. Les je místo, které má svou specifickou energii. Tvary, barvy, vůně, zvuky, klid i nespočet tajemství. Každý den je jiný, jinak pohostinný. Je to ráj na zemi, který přináší do duše člověka to, co jinde nenajde. Scenérii naplněnou harmonií, symfonii s notami přírody, která si od nás nedá poroučet. Když se mi dostala do rukou publikace Léčivá síla stromů, kterou letos vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s., a již napsala Mgr. Pavla Apostolaki, a já ji dvakrát, spíš třikrát za sebou přečetla, věděla jsem, že budu usilovat o rozhovor do naší Madam Business. V knize je totiž nejen spousta užitečných informací, ale svým způsobem i návod na to, jak stromy, naše každodenní společníky, vnímat. Je to kniha o moudrosti, kráse, užitku i úctě.

Kdy jste se o stromy začala zajímat v roli profesionála?

Bylo to před dvaceti lety, kdy jsem studovala fytoterapii, aromaterapii a dělala kurz Bachových esencí. V těchto oborech se všude stromy objevují, zhotovují se z nich léčivé přípravky, nálevy, éterické oleje, esence, a mě samozřejmě zajímalo, jak stromy mohou pomoci ke zlepšení našeho zdraví.

Mohou opravdu léčit?

Už od počátku lidstva poskytovaly stromy přírodní léky. To, co dříve lidé dělali intuitivně nebo si předávali z generace na generaci, se pak postupem času potvrdilo díky vědeckým a lékařským výzkumům. Rovněž víme, že lesy, aleje, parky a sady mají obrovský léčivý potencionál.
Stromy, které tvoří součást nemocnic a léčeben, přispívají k rychlejšímu uzdravování pacientů. Studie potvrzují, že osoby po chirurgickém zákroku, jejichž výhled z pokoje byl na zeleň, měli po operaci kratší pobyt v nemocnici než ti, kteří z okna viděli jen budovy. Hojení ran také probíhalo rychleji. U psychicky nemocných osob zase pobyt v blízkosti stromů zklidňuje nervozitu a zmírňuje strach.

Ostatně nemálo z nás v době covidové utíkalo právě do lesů, parků a zahrad, abychom načerpali sílu, energii, lepší náladu. Jak nás právě stromy v tomto prostředí dokážou ovlivnit?

Stromy na nás působí v několika rovinách. Tou první je fyzická úroveň. Pomáhají nám při léčbě různých onemocnění, například borovici aplikujeme na dýchací potíže. Také obsah výživných látek z jejich plodů nám v našem jídelníčku dodává spoustu vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Druhá úroveň je emocionální. Stromy se podílejí na léčbě citových stavů, při úzkosti a nervozitě pijeme třeba lipový čaj, a harmonizují negativní emoce prostřednictvím Bachových esencí. Na duševní úrovni stromy zlepšují naše mentální funkce, kdy podporují prokrvení mozku, zlepšují paměť a koncentraci. V poslední řadě, duchovní, ovlivňují naše zdraví a vnitřní pocity díky svým vibracím a energiím.

Uvádíte, že stromy napomáhají zlepšit společenské vztahy. Nechtěli bychom po nich přece jen příliš?

Už v minulosti lidé vyhledávali posezení pod stromy. Každá vesnice měla svůj velký strom, kde se lidé scházeli, sdružovali a povídali si. Stromy působí pozitivně na naši psychiku a tam, kde jsou vysázené, posilují sociální vazby, snižují násilí a trestnou činnost. Stromy zvyšují pocit bezpečí v nehostinných, „znevýhodněných“ městských čtvrtích. Stačí si jen představit, jak na nás působí holá betonová sídliště a oproti tomu domy obklopené stromy. Některá města tento fakt pochopila, a proto sází ve svých ulicích stromy a pečují o městskou zeleň. Podívejte se třeba na Vídeň, Lublaň či Bern, to jsou zcela zelená města.

Jakou terapii doporučit starostmi přetížené podnikatelce nebo manažerce v situaci, kdy opravdu neví, kudy kam? Takové okamžiky nastávají běžně, v posledních měsících jich nebylo málo. Doporučujete například objímání stromů. Opravdu to má něco do sebe?

Přetížení organizmu velmi často vzniká nerovnováhou mezi prací a odpočinkem. Stoupá hladina stresových hormonů, a pokud se udržuje delší dobu, zapříčiní zdravotní potíže. Proto je dobré si ve svém diáři vyhradit čas pro odpočinek v přírodě. Procházky v lese snižují srdeční frekvenci a zvýšený krevní tlak, hladinu stresových hormonů, posilují imunitní systém a zlepšují psychický stav. Což potvrdily lékařské výzkumy. K tomu samozřejmě přispívá i objímání stromů, kdy se propojuje energie mezi námi a stromem. To vede k regeneraci, ke snížení stresu, k podpoře samoléčitelských sil vlastního organizmu a k dobití energie.

V knize vyprávíte o obdivuhodných přínosech dubu, a to i pro kompost na zahradě. V čem spočívají?

Jde o skvělý biodynamický materiál, který poskytuje rostlinám živiny. Po hnojení kompostem s dubovou kůrou lépe rostou, jsou zdravější a odolnější proti škůdcům.

A „káva“ z pražených žaludů je skutečně tak zajímavá pro lidský organizmus?

Žaludová káva posiluje žaludek, játra, slezinu a pomáhá při poruchách zažívání. Díky velkému množství bílkovin, škrobů a tříslovin dodává organizmu novou sílu a zlepšuje kondici po prodělané nemoci.

Miluji ořešáky v jejich majestátnosti, obdivuji jejich sílu, strukturu kůry i tvar plodů. Vlašský ořech byl ještě nedávno nedoceněným v naší kuchyni, byla to jakási samozřejmost, hlavně na venkově. Neměli bychom si ořešáků a ořechů vážit více?

Plody vlašského ořechu většina lidí konzumuje jen v cukroví či pečivu jako ořechovou náplň. Avšak ořechy mají obrovský význam pro lidský organizmus. Obsahují zdravé tuky a cenné omega-3-mastné kyseliny, které pozitivně působí proti riziku kardiovaskulárních chorob. Mají pozitivní vliv na lidskou psychiku, fungují jako antioxidanty a restorativum, kdy pomáhají obnovit normální funkci určitých tělesných orgánů nebo systémů. Přitom stačí sníst pět kousků denně. Z ořechů se také lisuje olej, který se užívá vnitřně a pomáhá při bolestech kloubů, jejich špatné hybnosti či při revmatické artritidě.

Stromy a fytoterapie – jak chápat přesně toto spojení?

Fytoterapie je moderní bylinná medicína a ve svém rejstříku kromě léčivých bylin používá také polokeře, keře a stromy. Z nich potom fytoterapie získává léčivé přípravky. Z lipových listů pijeme například čaj, z borovicových šišek připravujeme sirup a kaštanový gel nám zase pomáhá při křečových žilách.

Co poradit těm, kteří dosud znali les jen jako místo, kam se chodí na houby?

Aby do svého programu zařadili alespoň jednou do týdne procházku lesem. Lidé by měli chodit pomalu, zhluboka dýchat a všemi smysly vnímat les či jednotlivé stromy. Trasa by měla být dlouhá tři kilometry (může být samozřejmě delší, zaleží na fyzické kondici) a pro příznivé účinky by dotyční měli strávit v lese minimálně hodinu (ideální jsou však dvě či více hodin). V lese náš organizmus regeneruje, nabírá nové síly, posiluje imunitu, více se okysličuje. Jakmile se vycházky do lesa stanou pevnou součástí vašeho programu, brzy na svém těle ucítíte účinky „zeleného doktora“.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi
www.pavlaapostolaki.com