Eva SmržováPamatuji si jasně červené muškáty u babičky ve Křinci na parapetech oken, kvetly tam od jara do podzimu, sebevědomě i prostě, voněly až přespříliš a ne úplně kytkově, patřily jako samozřejmost k tehdejší době i tehdejšímu životu. K bíle natřenému stavení na vsi náležely se svou vlastní pokorou i optimistickým vyzařováním, jako by lidem zde přebývajícím dávaly patřičné sebevědomí, vzájemný respekt i důvěru v sousedské vztahy.

Dnes jsou pro mne vzpomínkou nedoceněného, emocemi, jež dokáži zúročit až nyní, kdy člověk některé věci a souvislosti vnímá úplně jinak než v deseti či patnácti letech. Už vím, že muškát na okně šířil harmonii radostí a smutků zároveň, navozoval přítomnost, a umírňoval lecjaká trápení. Pohled na kvetoucí chomáče, které se mají k světu, člověka povzbudil, uchlácholil, odvedl na okamžik od starostí.

Zdá se mi, že muškáty prožívají svou renezanci. Opět se, a ve velkém, vracejí na místa určení. Nejen na okna, verandy, zahrady, ale hlavně do našich srdcí. A že stojí za to se jimi zabývat, o tom pojednává i v březnu vydaná publikace Botanické zahrady hlavního města Prahy nazvaná jednoznačně Pelargonie. Napsaly ji tři autorky, kurátorky uvedeného výjimečného pracoviště, Alena Nováková, Jarmila Skružná a Eva Smržová. Ty se totiž také zasloužily o jedinečnou sbírku těchto rostlin.
Kniha přibližuje jejich původ a výskyt ve volné přírodě. Nabízí přehled druhů, od botanických po běžně pěstované odrůdy. Odbornice nastínily historii šlechtění pelargonií, zmiňují jejich použití v domorodé medicíně, aromaterapii i parfumérství a radí s pěstováním i množením. Nechybí ani tipy, kam se za pelargoniemi vypravit při cestách po Evropě. A protože si právě prostřednictvím muškátů vytváříme pohodu, po které tolik prahneme, a protože se k pěstování květin a zahradničení uchyluje i mnoho žen z businessu, nedalo mi to, abych se RNDr. Evy Smržové nezeptala:

Pelargonie jsou českou venkovskou klasikou. Alespoň tak to mnozí z nás vnímají. Má toto tvrzení své opodstatnění? Stejně tak by se to dalo říci třeba o postavení muškátu v rakouských staveních.

Pokud jde o venkovskou klasiku, je nutné se podívat na to, kde se pelargonie pěstovaly, a to speciálně v zimě. Dávaly se mezi dvojitá okna, nebo se pěstovaly v chladnějších místnostech. To je přesně to, co pelargonie v zimě potřebují – pokles teploty. Je tedy jasné, proč se v bytech s ústředním topením pelargoniím nedaří. V Rakousku mají výhodu v tom, že tam existuje zahradnictví, kde pelargonie za úplatu přechovávají.

Kde má vlastně tato kráska domovinu? Odkud pochází?

Ty krásky, které běžně pěstujeme, bychom v přírodě nikde nenašli. Byly vyšlechtěny z druhů, které rostou v oblasti Kapska v Jihoafrické republice.

Vaše botanická zahrada však postupem doby získala celou řadu vzácných muškátů a dnes disponuje velkou sbírkou. Odkud některé rostlinky jsou a jaký si s sebou nesou příběh?

Sbírka pelargonií v naší botanické zahradě v Troji zahrnuje jednak nejrůznější odrůdy a křížence – to jsou ty pelargonie, které se obvykle pěstují, a dále původní druhy, které se vyskytují v přírodě. Rostliny získáváme výměnou s ostatními botanickými zahradami i soukromými sběrateli nebo nákupem ve specializovaných školkách. Pěstujeme je také ze semen. Za nejhezčí příběh považuji získání jedné sto let staré odrůdy páskaté pelargonie. Dostali jsme ji od jedné návštěvnice, které ji daroval její tatínek, a sama ji dlouhá léta pěstovala.

Kolik druhů je u nás nejrozšířenějších?

U nás se nejvíce pěstují různé kultivary pelargonie páskaté – to jsou ty vzpřímené, a pak převislé pelargonie břečťanolisté. Často jsou k vidění i různé muškáty s vonnými listy. V poslední době bylo vyšlechtěno mnoho dalších skupin kultivarů. Další skupinou jsou velkokvěté pelargonie. Na původní druhy se orientují spíš specialisté.

Umíme je správně pěstovat?

Myslíme si, že to docela umíme. Původní druhy rostou ve velmi rozdílných podmínkách, některé se vyskytují v polopouštích, jiné na celkem zastíněných místech. Tomu je nutné podmínky pěstování přizpůsobit.

Pro naše babičky byly muškáty letní samozřejmostí. Proč právě ony? Proč květináč s pelargonií na okně, na dvorku, někdy i u chlívku?

Pelargonie jsou pohledné rostliny, a pokud jim poskytneme ten již zmíněný pokles teploty a zálivky v zimě, rostou celkem spolehlivě. Ještě je třeba se zmínit o muškátech s vonnými listy, které se pěstovaly proto, aby odpuzovaly obtížný hmyz. Byly to jedny z prvních pelargonií, které se na vesnicích pěstovaly.

Dnes přinášejí k našim obydlím hlavně pohodu, klid, trošku vzpomínek, naučili jsme se vnímat jejich blahodárnou krásu, těšit se z nich. Je to balzám pro duši. Souhlasíte?

Ano, přesně tak. Tu pohodu nám přináší ne­jen jejich vzhled, a u některých odrůd i vůně, ale také práce s nimi a péče.

I mezi velmi vytíženými ženami, které podnikají nebo zastávají vysoké manažerské pozice, je hodně těch, které odpočívají mezi květinami, zdokonalují se v jejich pěstování, studují jejich léčivé účinky. Pro vás je pelargonie spíše práce, nebo koníček?

Myslím, že mohu mluvit i za kolegyně, se kterými se právě pelargoniím věnujeme, pro nás je to spíš koníček. Osobně mám na starosti část sbírky s původními druhy a stále se snažím získat ty, které nám ve sbírce chybějí.

Tyto květiny se využívají v bylinářství i pro výrobu parfémů. Co je z nich nejcennější?

Za nejcennější je určitě považovaná geraniová silice, která se získává z několika druhů – Pelargonium radens, P. capitatum, P. graveolens a P. odoratissimum a jejich různých odrůd. Má široké uplatnění v kosmetice, parfumerii, aromaterapii apod. Dalším příkladem je farmaceutické využití druhu Pelargonium sidoides k léčbě dýchacích potíží, zejména zánětu průdušek.

Kde všude a kdy budeme moci vaši unikátní kolekci pelargonií vidět?

Mnoho odrůd pelargonií každoročně vystavujeme venku v botanické zahradě, jde především o páskaté, břečťanolisté a velkokvěté, v části zahrady věnované užitkovým rostlinám uvidí návštěvníci mnoho muškátů s vonnými listy. Ve sklenících Fata Morgana a Svět sukulentů jsou vysazené některé původní druhy. Další druhy představujeme na příležitostných výstavách.

Množíte muškáty a je možné i některé u vás zakoupit?

Pelargonie pochopitelně rozmnožujeme hlavně pro potřeby botanické zahrady. Přebytky prodáváme ve stáncích v botanické zahradě, ale je to opravdu jen příležitostné. Více příležitostí k nákupu mají návštěvníci při Muškátové burze, kterou pořádá Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu Pelargonie v botanické zahradě každý rok.

A budete sbírku dále rozšiřovat?

Stále se o to snažíme. Získání dalších původních druhů je stále obtížnější, protože jde o vzácné a málo pěstované rostliny. Pokud jde o odrůdy páskatých, břečťanolistých a velkokvětých pelargonií, tak tady je situace jiná, stále se šlechtí další zajímavé odrůdy a pochopitelně držíme krok s dobou.

ptala se Eva Brixi