Lenka MynářováNaše planeta se topí v odpadu. V takovém, který ji znečišťuje, může zahubit, a s nímž si moc neví rady. Vezměte třeba jev současnosti: vyrábí se roušky. Co s těmi použitými? Válí se na poli, v příkopě, na chodníku. Kupujeme nápoje v plastových lahvích, ty prázdné mnozí z nás pohodí kdekoli. Oceány a lesy jsou skladištěm nepotřebného. Spotřeba obalového materiálu roste, a to nejen z důvodů hygienických, ale i pro absolutní komfort lidí. Je to však i dobrý business. Proč ne? Jenže... Ekologické problémy poukázaly, že je třeba změnit směr, nedrancovat, ale navracet, přemýšlet a vyrábět jinak, protože to lze.

Příklad: know-how dvou českých subjektů, NAFIGATE Corporation, a.s., a technické univerzity VUT, je základem pro projekt konsorcia 17 evropských firem a institucí, které budou vyvíjet ekologické obaly budoucnosti pro potraviny nebo kosmetiku. Členy konsorcia jsou také nadnárodní společnost Unilever a další excelentní pracoviště Evropské unie. Firma NAFIGATE společně se svými partnery uspěla ve výběrovém řízení Evropské komise v rámci výzkumného programu Horizont 2020 a bude realizovat projekt nové generace udržitelných obalů s názvem BioSupPack.

NAFIGATE Corporation se dlouhodobě zabývá konceptem cirkulární ekonomiky – zpracovává biologické odpady, které přeměňuje na biopolymery a následně bioplasty. Ty je možné využít různými způsoby, včetně výroby ekologických obalů pro potraviny, nápoje, kosmetiku nebo domácí čisticí prostředky. „V rámci projektu BioSupPack budeme zpracovávat a testovat nové typy odpadů z potravinářských výrob a hledáme i nové formy polymeru, které jsou vhodné pro zpracování na plasty,“ řekla spolumajitelka NAFIGATE Corporation PhDr. Lenka Mynářová.

Evropská komise na celý projekt vyčlenila

8,8 miliónu eur, čeští účastníci konsorcia – NAFIGATE Corporation a VUT Brno – získali dohromady 1,4 miliónu eur. Konsorcium se tak stává jedinou aliancí firem a institucí, která se bude projektem nejmodernějších obalů, jež nezatěžují životní prostředí (tzv. Demo projektem), s podporou Komise zabývat.
NAFIGATE Corporation je přední českou vývojovou firmou, zaměřuje se na oblast biotechnologií a nanotechnologií. Její vlajkovou lodí v první oblasti je biotechnologie Hydal, která využívá k výrobě bioplastů různých olejových odpadů.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o řešení problémů se syntetickými plasty, nástup bioplastů ale brzdí řada problémů. Stávající recyklační systémy jsou vybudované na zpracování klasických plastů, a ne všechny bioplasty jsou skutečně ekologické. „Zadáním Evropské komise bylo vyvinout udržitelný obal, který nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Podařilo se nám prokázat, že řešením může být náš přístup k cirkulární ekonomice a to, jak zpracováváme potravinářské odpady,“ uvedla Lenka Mynářová. V rámci projektu BioSupPack bude konsorcium také ověřovat možnosti, jak bioplasty nové generace efektivně recyklovat a jak digitalizovat materiálové toky.

„Úspěchy v evropských programech jsou pro nás obrovským povzbuzením. Bereme je jako uznání našeho inovačního potenciálu, ale také jako důkaz, že česká firma a česká vysoká škola dokážou uspět v obrovské mezinárodní konkurenci s excelentními výsledky,“ poznamenala Lenka Mynářová. A tak jsem se jí posléze zeptala:

Obaly a budoucnost, velké téma, které se před 50 lety skoro neřešilo. Obalů jsme potřebovali daleko méně, protože se žilo jednodušeji a méně komfortně. Kolik tun obalů se spotřebuje za rok v České republice? A na jaké výrobky nejvíce?

Spotřeba obalů se započítá do celkové produkce odpadů. Protože obal „balí“ to, co ne­jen kupujeme, ale i spotřebováváme. Globální čísla jsou astronomická – ale ještě horší je to, že z těchto obalů jsme schopni recyklovat jen naprostý zlomek. A bohužel obaly končí – místo recyklace – v lepším případě na skládkách, v tom nejhorším přímo v ekosystémech, tedy ve vodě, půdě a mořích. Naše spotřeba všeho je úplně extrémní; dnes už víme, že potřebujeme tři planety Země, abychom mohli přežít beze změny naší spotřeby. Ale my ty planety Země prostě v tomto počtu nemáme. Takže náš čeká zásadní změna naší spotřeby. Protože jinak země opravdu nemá šanci na přežití lidské druhu. Takto dále prostě pokračovat nemůžeme.

Najdeme vlastně nějaké zboží, které se prodává bez obalu? Řeknete třeba pečivo v supermarketu. Jenže i to si naskládáme do sáčku... Některé druhy domácích potřeb, jako jsou koše, kbelíky, košťata...

Já osobně bezobalové koncepty považuji za velmi důležité. Ale jsou to vlaštovky. A nemohou vyřešit celkovou situaci. Protože ve většině případů prostě balit musíme. Jako spotřebitelé hledáme zkratky a tzv. instantní řešení. A podléháme iluzím, že nahradím jeden materiál druhým – např. syntetické plasty bioplasty. Ale bohužel materiály za současnou situaci nemohou. Za současnou situaci může jen a jen člověk a to, jak s materiály zachází. Proto se musíme naučit dívat na celý životní cyklus obalů a produktů, a hlavně na jeho tzv. End of Life. Jak skončí a kde? Co na tom můžeme změnit. A co změnit musíme. A v tomto úsilí jsme na úplném počátku.

Pro NAFIGATE Corporation je ale obalový průmysl velkou výzvou, a to především v souvislosti s ekologickými principy, dokážete zpracovávat biologický odpad na bioplasty, z nichž může vznikat „nezátěžový“ kelímek na kosmetický krém nebo na jogurt. V čem je základ této orientace, nač sázíte?

„Nezátěžový“ obal je teprve hudba budoucnosti. Nic takového zatím neexistuje. I proto Evropská komise investuje do výzkumu tohoto typu prostředky. Zkoumáme obaly, které budou na trhu nejdříve za tři až pět let. Nicméně když se zamyslíme nad tím, co je to obal bez zátěže, tak vidíme tento trend: Je to obal, který je vyroben z odpadu a je vyroben z materiálů, které umíme recyklovat a které, když náhodu skončí v prostředí, tak se rozloží bez jakýchkoli mikroplastů nebo jiných reziduí. A to je trend, na který my opravdu sázíme.

Nedávno jste oznámili, že jste velmi dobře uspěli v nejednom výběrovém řízení, výsledkem je například účast v konsorciu firem, které budou vyvíjet obaly budoucnosti pro potravinářský a kosmetický průmysl. Jaké šance vám to dává?

Dává nám to šanci vytvářet budoucnost – prostřednictvím výzkumu s nejlepšími pracovišti v Evropě. A dává nám to samozřejmě šanci vytvořit zcela nové business modely. Dnes rozhodně není samozřejmost, že by firma uvažovala nad tím, že svoje vlastní odpady využije pro výrobu svých obalů. Je to opravdu cesta pro budoucnost.

Významná je v tomto slova smyslu vaše spolupráce s VUT Brno, počítáte se znalostmi osvícených českých osobností. Oč jde především?

Z mého pohledu jde především o to si uvědomit, že to nejdůležitější jsme my, lidé. Naše nadšení, naše ochota řešit problémy, ochota pořád se vzdělávat, hledat cesty, snít a mít vize... A to vše vytváříme nejen my v NAFIGATE, ale společně s kolegy z VUT. Jsme jeden tým. Je v tom obrovská síla. Fungujeme společně již devět let a všechny úspěchy, kterých jsme dosáhli, jsou společným dílem. A do toho procesu je zapojeno mnohem více pracovišť – z ČR a nyní i z EU. Ta spolupráce velmi urychluje cestu k cíli.

Jak daleko je váš vývoj? A kdy by měl přinést první výsledky?

Náš vývoj v oblasti udržitelných obalů budoucnosti je právě na přechodu z laboratoře do průmyslového měřítka. Proto vzniklo velké konsorcium, které jsme s kolegy z VUT leadery založili, a společně budeme všichni hledat cestu, jak tyto obaly dostat co nejrychleji na trh.

Ostatně, jaká kritéria by měl obal budoucnosti splňovat? Má se jen beze stopy rozkládat ve volné přírodě, nebo půjde rychle zkompostovat, budou se z něj vyrábět hnojiva či další obaly, mohla by to být součást vlákniny ve směsích na hubnutí?

Obal budoucnosti musí splňovat několik kritérií:
1. Je vyroben z odpadu. Tzn. nebude spotřebovávat žádné přírodní zdroje.
2. Musí být recyklovatelný. To mimo jiné znamená, že jej musíme být schopni nejprve vytřídit, pak recyklovat.
3. V případě, kdy obal – nedopatřením – skončí v ekosystému, nijak jej nezatíží.

Vím, že spotřebitelé berou kompostovatelné obaly jako něco lepšího, nadějného. Bohužel realita je od těchto představ velmi vzdálená. Ve většině případů jde o obaly pro průmyslové kompostování – ale tato infrastruktura zatím reálně neexistuje. Obrovský problém je také to, jak má spotřebitel poznat, kam kompostovatelný obal umístit, do které popelnice. Když navíc většinou vypadá jako plast. Ale nepatří ani do hnědé popelnice na bioodpad. Kompostárny nejsou zařízení, kde by byli materiáloví inženýři schopni identifikovat, o jaký obal jde. Protože tam končí i mnoho syntetických plastů. Navíc většina kompostovatelných plastů, která je nyní na trhu, je vyrobena z jídla, tedy kukuřice, cukrů. Tento přístup nemá s udržitelností nic společného.
Ráda bych řekla, že něco půjde jednoduše – vyměníme jeden obal za druhý a „pojedeme dále“. Jenže nepojedeme – nemáme už kam. Musíme změnit svoje chování a omezit a změnit svoji spotřebu.

Cirkulární ekonomika je příležitostí, vlastně nutností, jak zachovat planetu dalším generacím. Ale i platformou pro chytrý business. Kde vidíte největší potenciál? Hodláte sami vyrábět nebo poskytovat licence na jedinečné technologické postupy?

Máte naprostou pravdu, cirkulární ekonomika je obrovská příležitost. Ale když se podíváme na realitu, tak to, co je základem cirkulární ekonomiky, to znamená znovuvyužití zdrojů, je v globálním měřítku cesta od špatného k ještě horšímu. Podle Circularity Gap Reportu 2021 je pouze 8,6 % materiálů vráceno do oběhu. A to procento se v čase snižuje, nikoli zvyšuje. Takže je to opravdu obrovská výzva – nic jiného nám ostatně nezbývá. Jen musíme přejít od líbivých slov k činům. A já osobně vidím největší potenciál ve spolupráci. Je to 17. cíl SDG’S OSN. A od spolupráce se bude odvíjet i to, jestli to budou licence, nebo vlastní výroba, nebo něco úplně jiného, nového. Určitě chceme být u této systémové změny.

Urychlila současná pandemie zrod některých vašich projektů?

Určitě urychlila to, že vznikl náš spin-off NAFIGATE Park s.r.o. pro výrobu nových nanomateriálů. Nyní hlavně antiCOVID. Jsme velmi rádi, že můžeme vyrábět tu nejvyšší kvalitu nanomateriálů a vyvíjet další. Máme jednu z nejmodernějších nanotováren na světě, a hlavně nejlepší vědce, kteří mají více než 15leté zkušenosti s českou technologií Nanospider, na které vyrábíme.

Vaše know-how se z velké části týká právě nanotechnologií. Jak s nimi v příštích letech počítáte? I ty se budou vázat k bioobalům?

Naše know-how v oblasti nano je nyní plně využito v našem spin-offu NAFIGATE Park. V oblasti biobalů využito nebude, ale počítáme s ním v jiném projektu, který se týká nové generace krytí ran. Tam využijeme jak nano, tak naše bio know-
-how a chceme na trh přinést zcela novou generaci materiálů pro krytí hlavně chronických ran jako např. v případě diabetické nohy. Naše populace stárne a potřebuje nová řešení na základě nových technologií.

Jsou všechny příležitosti, které se před vámi otvírají, manažersky uchopitelné?

Velmi správná otázka. Jsou příležitosti, které dnes umíme uchopit pouze my. Pak jsou ty, kde vytváříme spin-off, které si pak žijí už svým vlastním životem a my hledáme hlavně synergie (příkladem je NAFIGATE Park a budou přibývat další). Dále to jsou příležitosti, které řešíme v rámci výzkumných a inovačních konsorcií – to jsou jak národní, tak Horizont projekty. A poslední typ jsou business konsorcia, které řídí konečný uživatel našeho biopolymeru. Je to extrémně flexibilní, doslova turbulentní, systém, který vyžaduje osobnosti schopné v něm fungovat. A funguje to díky tomu, že všichni máme svůj společný cíl: chceme spoluvytvářet lepší svět. Svět, v němž budou moci žít i naše děti i naši vnuci.

ptala se Eva Brixi