Hana Továrková

Když nastoupila Mgr. Hana Továrková jako předsedkyně do Českého telekomunikačního úřadu, dobře věděla, že si bude muset jak ona sama, tak i celý její tým poradit se spoustou palčivých záležitostí. O jejím přístupu k některým z nich jsme psali loni v březnu v Prosperitě. Tehdy jsem žasla, s jakou agendou a kolika různorodými skupinami složitostí musí tato odvážná žena pracovat, do jaké terminologie řady oborů se musela ponořit a jaký styl organizace práce zvolit, aby dokázala jednotlivá řešení obhajovat a posléze přivést k životu. Při tak rozsáhlém záběru činností, jimž se začala věnovat, nezbývalo nic jiného, než držet palce. Navíc v době, kdy se omezila osobní komunikace, na niž Hana Továrková hodně sází, protože ta dokáže i hory přenášet, šetří čas i mírní zbytečné problémy. Do ČTÚ přišla v době, kdy se začaly řešit zásadní otázky naší virtuální reality nebo opět startovaly další diskuze o poštovních službách. Nasedla do rychlíku bez stevarda i brzd. Klobouk dolů. Po necelém roce jsem si dovolila položit další otázky:

Rok 2020 byl náročný, turbulentní, události často nepředvídatelné. Jaký byl pro váš Úřad?

Souhlasím s vámi. Tento rok nás čekala řada rozhodnutí a náročných změn, jejichž realizaci nám koronavirová krize značně, a hlavně nepředvídatelně komplikovala. Zmínila bych v této souvislosti tři události, které navíc probíhaly souběžně: přechod na DVB-T2 a s tím související přelaďování stanic, dokončení aukce kmitočtů pro novou generaci mobilních sítí 5G a velmi ztíženou situaci v poskytování služeb ze strany České pošty, která se musela vyrovnat s omezujícími podmínkami nouzového stavu. Některé poštovní služby byly nejdříve omezeny, což nebylo zcela optimální, nicméně na základě intervencí Úřadu došlo k obnovení plnění povinností České pošty ještě před ukončením stavu nouze.
Co se týče přechodu na DVB-T2, který byl úspěšně dokončen v závěru října vypnutím posledního vysílače velkého výkonu, bylo potřeba zajistit, aby souběžně fungoval nahrazovaný systém, ale současně vybudovat a přepnout systém na nový, technologicky vyspělejší a kmitočtově efektivnější standard. To vše při zachování stejného rozsahu služeb. Celý proces byl nastartován nikoliv náhodně, cílem bylo uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz ve prospěch mobilních širokopásmových sítí, nejen v ČR, ale v celé EU a na mezinárodním poli. Ráda bych připomněla, že rozhodnutí předcházel velmi složitý dlouhodobý koordinační proces na mezinárodní úrovni s aktivní účastí ČTÚ.
Zmínila jsem rovněž dokončení aukce kmitočtů pro novou generaci mobilních sítí 5G. Přes kritiku z řady stran výsledek aukce považuji za úspěšný. Myslím, že moje slova budou potvrzena už v tomto roce. Ráda bych však zdůraznila, že se Úřad samozřejmě věnoval i dalším projektům, problémům, a především běžné agendě, od řešení stížností spotřebitelů z řad jednotlivců po povinnosti vyplývajících ze zákonů či jiných předpisů. Agenda Úřadu je opravdu košatá.

Co byste označila za nejsložitější v posledních měsících?

Nejsložitější bylo samozřejmě řízení Úřadu za extrémně ztížených podmínek. ČTÚ má velmi široký záběr aktivit, je nejen regulátorem v oblasti elektronických komunikací, ale velká část jeho působnosti spadá i do oblasti poštovních služeb. Pokud jde o stav nouze jako takový, přiznejme si, že utlumení společenských aktivit, které nouzový stav přinesl, se telekomunikačního sektoru ve své podstatě významněji nedotklo. Spíše naopak, došlo k nárůstu využívání služeb elektronické komunikace, konkrétně využívání internetového připojení. Ale připusťme si, že tlak ze strany odborné veřejnosti a vlády byl v řadě otázek nemalý. Nebyli jsme vždy pouze chváleni a chápáni.

A v čem vidíte posun a co se vám podařilo?

Český telekomunikační trh nebyl dříve ideálně transparentní a předvídatelný. Právě u správní předvídatelnosti, tedy předvídatelnosti správního rozhodnutí, která byla a je jednou z mých priorit, jsme dle mého názoru pokročili. Jde o to, že kdokoliv, kdo má nějaký dotaz či pochybnosti v určité oblasti, by měl mít možnost se na Úřad obrátit. Naším cílem je nastavení pravidel, která budou známa dostatečně předem a jasná oběma stranám, a která by se samozřejmě následně dodržovala. Nemá smysl stanovovat pravidla, která nejsme schopni kontrolovat a vymáhat. Nikdy by nemělo být cílem mít pravidlo, které ten, kdo ho chce dodržovat, toho není schopen při veškeré snaze.

Diskuze kolem zavádění 5G sítí určitě
nejsou u konce. Co nás čeká v nejbližším období?

Je třeba dokončit aukční procesy v návaznosti na v srpnu vyhlášené výběrové řízení. Naším cílem bylo nastavení podmínek a pravidel pro podporu hospodářské soutěže, zajištění efektivního využívání rádiových kmitočtů a vytvoření podmínek pro technologickou inovaci a rozvoj budoucích 5G sítí, a to včetně zajištění bezpečnostních aspektů. Jednání proto probíhala i s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Teď musíme všechna tato obecně nastavená pravidla uvést v život. Teprve aplikace ukáže, zda se proces podařil.

Řídila jste a řídíte Úřad za ztížených podmínek osobní komunikace. Jak to zvládáte?

Preferuji samozřejmě osobní komunikaci a osobní kontakt. Osobně si lidé lépe sdělí svůj pohled, vyjádří svůj názor, určitá míra „neformálnosti“ mnohdy napomůže vyřešení problému. Na druhou stranu, nouzová situace nás přiměla ke kreativitě a hledání jiných forem komunikace. Adaptovali jsme se na změny, naučili se lépe využívat nástroje moderní komunikace tam, kde tato forma má smysl a je vhodná.

Naučila jste se při tom něčemu novému? Získala jste na určité věci, souvislosti či řešení jiný pohled?

Nevím, zda se otázka vztahuje k mému působení obecně, či k práci v limitujících podmínkách pandemické doby. Státní správa a soukromý sektor mají na řadu otázek zcela odlišný pohled. Skloubit tyto dva světy bývá skutečnou výzvou. Myslím si nicméně, že se nám toto daří, i když samozřejmě je ještě velký prostor na ladění pohledů.

Myslíte si, že si lidé po zkušenostech s pandemií budou více vážit svého zdraví, života i vzájemných vztahů?

Rozhodně, a nejen zdraví, života a vztahů, ale řekla bych, že také práce. Nezapomínejme, jaké dopady má pandemie na některé profese, a uvědomme si, že následky teprve přijdou.

Pracujete v Praze, bydlíte v Brně. Jak dokážete skloubit roli manažerskou s tou rodinnou? Uměla jste si vše zorganizovat, nebo se vám některé dny zdály černější, než ve skutečnosti byly?

Jiná možnost než vše zvládnout, vše zorganizovat, není ani možná. Netvrdím, že to není mnohdy náročné. Ano, zajistit chod dvou domácností, starost o děti, navíc v době nulové či omezené výuky ve školách, kdy jsme jako rodiče museli částečně suplovat roli školy, je sice náročné, ale rovněž svým způsobem motivující. Člověk se učí každý den a některé schopnosti z domova se v práci hodí.

Když jste do Úřadu nastoupila, měla jste smělé, ale reálné plány. Daří se je naplňovat?

Plány se naplňovat daří, ne však všechny, opakovala bych se poukázáním na ztížené podmínky. Co jsme nedotáhli, je naším prioritním cílem pro blízké období. Čím dál aktuálnější je například udržitelnost univerzální služby v poštovním sektoru. Tedy minimálního souboru poštovních služeb, který je za přijatelnou cenu a ve stanovené kvalitě dostupný všem lidem v republice. Tomuto tématu se letos bude Úřad detailně věnovat. Navazovat na poštovní univerzální službu budou také obdobně pojaté služby v elektronických komunikacích, tedy poté, co Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijme novelu zákona o elektronických komunikacích.
Ráda bych zdůraznila, že díky vysokému pracovnímu nasazení jsme velmi dobře zvládli vyřizování restů nevyřízených spisů, z 23 000 nevyřízených odvolacích spisů v době mého nástupu zůstalo nedořešených 5000 spisů, a to při zachování rychlosti vyřizování spisů prvního stupně, to vše za velmi ztížených podmínek.
Podařil se také nastartovat proces obměny technického vybavení Úřadu, tedy prostředků nutných ke správě spektra nebo ke kontrolám v oblasti služeb internetu či telefonu. Je smutné, že se tomu více než pět let vedení Úřadu vyhýbalo. Myslím, že letos už budeme mnohem lépe připraveni.

Jaké výzvy před vámi stojí nyní a jakými projekty byste se ráda zabývala?

Myslím si, že není třeba dlouze o výzvách hovořit, ty jsou zcela jednoznačné. Pokud chceme obstát po boku zemí, jejichž telekomunikační trh je vyspělejší (a nemusíme chodit daleko, převyšuje nás i Slovensko), tak našimi výzvami jsou stabilizace trhu telekomunikací a dotažení rozvoje vysokorychlostního internetu.

Mnozí z nás zahajují nový rok nejrůznějšími předsevzetími. Máte nějaká i vy?

Ano, jako většina lidí, svá předsevzetí mám. Dovolím se omezit jen na ta pracovní. Nejsou ničím překvapivá a jsou lehce odhadnutelná, pokud dobře sledujete mou práci. Mým hlavním předsevzetím je udělat z ČTÚ respektovanou instituci, jak pro spotřebitele, tak i pro operátory, instituci, která bude garantem transparentních a regulérních vztahů na telekomunikačním i poštovním trhu. Je přáním určitě nás všech mít nastavena jasná pravidla, férové nabídky, a mít instituci, na kterou se všichni budou moci v případě nejasností a sporů obracet, ale která bude i podporou pro rozvoj a udržitelnost. Nemá smysl stanovovat pravidla, která nejsme schopni kontrolovat a vymáhat. Nikdy by nemělo být cílem mít pravidlo, které ten, kdo ho chce dodržovat, toho není schopen při veškeré snaze.
Přiznejme si, určitá „kultivace“ nejen telekomunikačního trhu je v zájmu nás všech. Zmínila jsem srovnání s modernějšími trhy v dalších zemích, dalším naším společným zájmem je i pokrok na našem trhu, zde by měl můj Úřad sehrát roli tahouna tohoto pokroku a potřebných změn.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi