Jaroslava RezlerováV uplynulém roce se nečekaně, rychle a z gruntu proměnil život nás všech. Kdo nejvíc tratil a kdo získal? Na naše otázky odpovídala Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup Česká republika.
Jaký byl uplynulý rok 2020 očima zaměstnavatelů? Zlomil se trend vysoké poptávky po pracovní síle?
Tak vysoká míra nejistoty lidí a firem, jakou přinesla jarní vlna pandemie, je nesrovnatelná se všemi historickými ekonomickými krizemi. Jako HR firma jsme místem, kde se schází různé problémy firem v oblasti personalistiky. Stagnující čísla nezaměstnanosti mohou vyvolávat dojem, že lidé z gastronomie přešli do jiných segmentů a nic se neděje. Ve skutečnosti tu jsou lidé, kterým se výrazně zhoršil životní standard a vyhlídky do budoucnosti, a vedle toho firmy, které nemohou obsadit volná pracovní místa, protože lidé s potřebným profilem na trhu buď nejsou, nebo nechtějí v době nejistoty měnit práci. V roce 2020 se tak jednak zvýšila nerovnováha mezi lidmi, kteří nemohou najít smysluplnou práci, a firmami, které nemohou najít vhodné zaměstnance. Pandemie umocnila také sociální nerovnosti a zhoršila postavení žen na trhu práce. Ještě více rozdělila svět na lidi, kterým rostou mzdy, nebudou muset dojíždět do práce díky rozšíření home office a budou mít více času na koníčky a rodinu. Vedle toho se rozrostla skupina lidí, kterým klesly příjmy, musí se rekvalifikovat, pokoušejí se uplatnit v nových sektorech, ale moc jim to nejde.
Těžko můžeme čekat, že po Vánocích koronavirus zmizí a vše bude jako dřív. Podzimní scénář se může opakovat opět na jaře a další podzim. V našem listopadovém průzkumu
trhu práce řeklo 64 % firem, že se k původní intenzitě náboru již nikdy nevrátí. Zároveň ale v průměru uvádějí, že v příštím roce nechystají drastické propouštění.
Hygienická opatření a vládní restrikce vytvořily tlak na práci z domova a další online formy spolupráce a řízení. Zvládly firmy tyto požadavky na jedničku, nebo ne? Co jim činilo největší potíže a kdo z toho vyšel jako vítěz?
Na jaře se do home office mnohým firmám nechtělo. Nebyly na to připraveny technologicky, manažersky, procesně nebo kulturně. Home office nabízela před epidemií jako určitou výsadu zhruba čtvrtina firem. Je to stále oblíbenější benefit a nyní se připravenost na home office stala pro firmu životně důležitou otázkou. Na práci z domova se ale nedá přejít jen tak. Mnoho lidí má ještě stále na pracovišti pevné počítače, většina firem neměla vzdálené zabezpečené přístupy do interních systémů, nástroje na řízení vzdálené práce a v mnoha kancelářských profesích ještě stále nedošlo k plné digitalizaci agendy a pro práci jsou často nutné papírové podklady a jejich fyzický přenos mezi pracovišti nebo ve vztahu se zákazníky. Ve druhé vlně epidemie už většina firem věděla, jak na to, a přechod na vzdálenou práci byl mnohem rychlejší a jednodušší. Navíc lidé si na to zvykli a práci z domova vyžadují. Nedávno jsme provedli celosvětový průzkum mezi zaměstnanci, který zkoumal změnu jejich pracovních preferencí v průběhu pandemie. Největší obavy (94 %) mezi 
zaměstnanci jsou z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali. Osm z deseti zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. Na 43 % zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina zaměstnanců by ráda docházela do práce dva až tři dny v týdnu a zbytek měla home office. Zaměstnanci chtějí mít jistotu, že zdraví, bezpečnost, pohoda a spokojenost budou při návratu na pracoviště na prvním místě. Důvěra a transparentnost nebyly nikdy tak důležité a zaměstnavatelé vědí, že pro nastolení důvěry potřebují pracovat s daty. Proto jsou nyní klíčové průzkumy mezi zaměstnanci, získávání zpětné vazby, konzultace a komunikace.
Změnily se letos dramaticky požadavky na jednotlivé profese a jejich kvalifikaci? Zůstává velký převis poptávky po talentech a lidech s IT erudicí?
V polovině září jsme publikovali výsledky průzkumu o dopadech pandemie covid-19 na náborové aktivity firem v ČR. Respondentům průzkumu byla položena otázka „Kdy očekáváte, že se vaše náborové aktivity vrátí k úrovni před pandemií covid-19?“ A 37 % firem řeklo, že se tak stane do 12 měsíců, z toho 15 % do 3 měsíců. Zhruba 54 % firem tvrdí,
že se k původní výši náboru nevrátí nikdy a jde o výrazné zhoršení tohoto očekávání oproti minulému čtvrtletí, kdy si to myslelo 19 % firem. Ukazuje to, že si firmy ještě na začátku léta myslely, že pandemie odezní a vše se vrátí k normálu. Nyní je už všem jasné, že začala dlouhodobá krize a řada věcí už nikdy nebude jako dřív.
Pandemie dopadla nejhůře na zaměstnanost v gastronomii, ubytování, cestovním ruchu a službách. Firmy se také významně zaměřily na optimalizaci podpůrných administrativních oblastí. Pokles výdajů na tato oddělení firmy často kopíruje pokles zisků společnosti. Zaměstnance z gastronomie uplatňujeme v logistice, maloobchodu, obchodních pozicích nebo v zákaznickém servisu v call centrech. Hlásí se nám mnoho servírek na místa recepčních a administrativní podpory, ale počet těchto míst je omezený. Se zavřením škol a odchodem maminek na OČR vzniklo mnoho brigádnických míst na náhradu těchto výpadků, ale ty se rychle zaplňují.
Třetina všech volných pozic je na obsluhu strojů ve výrobě a tyto pozice se nyní velmi těžko obsazují. Lidé z gastronomie a služeb nemají o práci ve výrobě zájem. Klesl zájem zahraničních pracovníků o práci v České republice a firmy si s touto situací neví rady.
Dále se hledá přes 80 000 pomocných dělníků především do stavebnictví, 65 000 řemeslníků a opravářů, 30 000 pracovníků ve službách a prodeji a 30 000 různých specialistů a techniků.
Turbulentní je situace i v sektoru IT. Zůstává sice nejperspektivnějším oborem z hlediska dlouhodobého růstu zaměstnanosti, ale celá řada velkých programátorských firem musela propustit stovky specialistů, protože mnoho firem odkládá investice do IT na lepší časy. Přechod obchodu a služeb do online prostředí ale přinesl nárůst zakázek pro jiné IT firmy, takže se IT trh rozhýbal i v této oblasti.
Dokázaly ženy zvládnout home office, přitom se ještě učit s dětmi, případně pomáhat svým partnerům vypořádat se s nároky práce z domova?
Pandemie zhoršila postavení žen na trhu práce. Nejpostiženější jsou zrovna ty obory, které zaměstnávají převážně ženy. Maminky, které potřebovaly kvůli péči o děti využívat částečné úvazky, mají nyní mnohem méně na výběr, a navíc mají i větší obtíže získat státní podporu. Často tedy musely hledat nové živobytí, vydělají si méně, zajišťují domácí výuku a mají mnohem více práce v domácnosti.
Říká se, že po koronaviru bude svět jiný. Ledacos jste již naznačila v předchozích odpovědích. Pozorujete už tedy neměnné nevratné změny, zejména pokud jde o formy zaměstnávání a trh práce?
Zaměstnanci se shodují v tom, co si v budoucnosti přejí – udržet si práci, být zdraví, učit se a rozvíjet dovednosti a už se nevracet ke starému způsobu práce. Při bližším pohledu vidíme, že pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusí tolik dojíždět. Mají větší míru flexibility, a mohou si tak nastavit rodinný a pracovní život podle svého. Oproti tomu jsou zaměstnanci, kteří mají méně vyhledávané dovednosti, musí dojíždět na pracoviště a jsou vystaveni větším rizikům (snížení mzdy, propouštění, poslání na „překážky“). Zároveň mají omezenější možnost práce z domova, kvůli které mají nižší flexibilitu, a tím i menší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Lidé budou klást mnohem větší důraz na to, aby jim zaměstnavatel umožnil učit se novým dovednostem a rozvíjet se. Mění se také vztah firem a zaměstnanců. Konverzace s budoucím zaměstnancem se ponese spíše v tónu: „Nevíme, jak dlouho u nás budete pracovat, doufejme, že dlouho. Ale pokud ne, můžeme vám s jistotou slíbit, že získáte nové dovednosti, díky nimž budete na trhu práce konkurenceschopnější, než jste byli předtím.“
Jak zvládl ManpowerGroup v České republice náročnější podmínky práce? Přizpůsobení bylo snadné, nebo bolestné?
Z hlediska procesů jsme byli připraveni. Před několika lety jsme dokončili digitalizaci všech firemních procesů a pro její fungování není nutný fyzický přenos papírových dokumentů. Museli jsme ale zavést další nástroje kybernetické bezpečnosti. Nové nároky přinesl nový způsob práce na manažery a nejvíce se změna dotkla lidí, kteří jsou v přímém kontaktu se zákazníky a uchazeči o zaměstnání. Osobní kontakt je v mnoha ohledech nezastupitelný a ve virtuálním světě je mnohem náročnější získat zákazníkovu důvěru a budovat s ním vztahy.
Máte do roku 2021 profesní a soukromá přání? Čím by vám udělal největší radost a z čeho máte největší obavy?
Mým největším přáním, profesním i soukromým, do roku 2021 je zdraví. Sama jsem si prošla onemocněním koronaviru, a o to více se bojím o zdraví rodičů, rodiny a kolegů ve firmě. Také mi velmi chybí společenský život a kultura, ráda chodím každý týden do divadla a na koncerty. Velmi mě mrzí, jak tvrdě dopadly restrikce právě na umění, gastronomii a služby, a přestávám věřit tomu, že se epidemii v roce 2021 povede zastavit. Doufám, že se nám v novém roce podaří
nastavit lépe pravidla nových standardů v práci, budeme je dodržovat a budeme je umět zaměstnancům i zákazníkům dobře komunikovat. Pak máme velkou šanci úspěšně překonat tuto krizi, restartovat ekonomiku a umožnit všem, aby mohli plnohodnotně pracovat.
Již několik let se v našich průzkumech trhu věnujeme tomu, jak digitalizace proměňuje způsoby práce a požadované profily zaměstnanců, a tuto dekádu nazýváme Revolucí dovedností. Covid tyto procesy výrazně urychlil a ukázal, jak klíčová je digitalizace ve firmách, školství a státní správě. Ukázalo se, že se nemusíme digitálního světa bát, naopak. Obavy ale mám z malé flexibility českého trhu práce a konzervativního přístupu firem k novým způsobům práce. Přeji si, aby zaměstnavatelé více podporovali zaměstnance v reskillingu a upskillingu, protože mnoho lidí v tom zatím nevidí smysl a nechce do toho investovat energii. Přeji nám všem, ať si uchováme to dobré a nelpíme na věcech, v rámci nichž se budeme muset změnit.
ptal se Pavel Kačer
Otevřít PDF
