Nevím, jestli je možné, abychom byli všichni úplně šťastni. A jestli je to vůbec normální. Jak ukazuje praxe, například mnohé z žen, které jsou aktivní v businessu, nemívají harmonický osobní život. Důvodů je hodně, přesto ony samotné neumějí ten pravý problém pojmenovat. Jedním z prvků, jimiž si vysvětlují smutky, jež na každou někdy dolehnou, je nedostatek času. Většinu ho údajně spolyká firma, manažerské či podnikatelské povinnosti. Přesto i o takové odpovědi většinou samy pochybují.

Aniž o tom hovoří, touží po partnerovi, po tom, který by byl konečně blízký jejich duším. Potřeba sdílení je totiž člověku dána. Každý z nás, ať si to přiznáme, nebo ne, prahne po vztahu, který mu bude oporou. Jak však v dnešní době prolnuté stresem a anonymním virtuálním světem takový vztah vybudovat? Jak by měl vypadat? A jsou vůbec k mání pořádní chlapi? Další obezlička, za niž se mnohé z nás schovávají. Ing. Veronika Vinterová v roce 2011 založila společnost Náhoda s.r.o. Jde o českou seznamovací a rozvojovou agenturu, která již dokázala změnit život k lepšímu řadě lidí. „Ordinuje“ nejen v Praze, ale také v Brně, Ostravě a Bratislavě.

Byla to náhoda, že jste dala vzniknout značce Náhoda?

Myslím, že ne. Předtím jsem působila dlouho ve finanční sféře v poměrně vysoké manažerské pozici. Pečovala jsem o významné klienty, působila jsem v oblasti privátního bankovnictví, kromě movitých klientů jsem měla na starosti také vzdělávání a motivaci zaměstnanců. Postupně mi začala chybět smysluplnost mého snažení. Po 15 letech jsem se tedy rozhodla hledat tento smysl v úplně jiném oboru, pro který jsem však byla svým způsobem trénovaná. Zvolila jsem opět komunikaci s lidmi, jejich rozvoj, ale jiného zacílení. To mimo jiné proto, že velké množství úspěšných a bohatých lidí v mém okolí nebylo spokojených a šťastných, protože neměli blízké smysluplné vztahy.

Bylo to tak jednoduché přehodit výhybku? Říká se, že začátky jsou těžké...

Věřila jsem, že to půjde. Měla jsem kolem sebe kouče a psychology a spolu s nimi jsem vymyslela koncepci jiného chytrého seznamování. Z privátního bankovnictví vím, jak je důležitá důvěra a diskrétnost. Ne každý, kdo se chce seznámit, si může dovolit vyvěsit své foto na veřejně dostupný portál a celému světu sdělit, že hledá partnera a že je mu strašně smutno. A tak jsem vymyslela koncept seznamování pro lidi, kteří hledají životního partnera na míru.

Služby na míru nejsou převratným řešením...

V oblasti seznamování a partnerských vztahů tehdy na trhu dostupné nebyly. Jdeme na celou věc trochu jinak. Hledáme příčinu, proč je člověk sám a co by se mělo změnit. Snažíme se pochopit, proč nezadaní nemají partnera a najít pro dotyčného řešení. Ať je to žena, nebo muž.

To vaši klienti sami nedokážou?

Poznala jsem, že ne. Většinou všichni hledáme důvody pro naši nespokojenost jinde než u sebe. Ale je potřeba si uvědomit, že odpovědnost za vlastní štěstí máme jen a jen my. Každý sám za sebe. Klientům ukazuji, že by to mohlo být jejich téma. Že jim pomůžeme hledat cestu, ne že ji najdeme. Položily si někdy ženy, které přede mnou i pláčí, otázku, proč si jich vždycky všimne jen alkoholik, násilník místo ušlechtilého, charizmatického jedince? Opakuje-li se příběh několikrát, potíž je v samotném nastavení komunikace nezadaného. Ženy si často stýskají – proč není k sehnání muž, který by byl na stejné vlnové délce jako já? Existuje vůbec nějaký takový?

Kde tedy děláme chybu?

Dnešní společnost oceňuje jako úspěch kvality, které jsou veskrze mužské – moc, cílevědomost, efektivita, síla, rychlost... Abychom my ženy byly považovány za úspěšné, chceme být stejné jako muži. Chceme se jim podobat. Soupeříme s nimi. Zapomínáme na svoji přirozenou ženskost. Podvědomě potlačujeme své ženské kvality nebo je minimálně nerozvíjíme, nemilujeme je. Ženy, jež podnikají, se automaticky vtělují do takových postojů, jako je tah na bránu, efektivita, touha po penězích. Když tyto dovednosti, vlastnosti, předpoklady použijete v businessu, tak je to v pořádku. Ale do vztahu mezi ženou a mužem nepatří. Tam je to začátek konce. Žena byla stvořena jako něžná, emocionální bytost, která něhu pře­dává dál. A muž po ní touží, potřebuje ji.

Mnohé ženy tvrdí, že se jich muži bojí. Co na tom je?

Pokud se žena chová ve vztahu jako v businessu, pak je vztah souboj. Většina mužů ale hledá ženskost. Úspěšné ženy, pokud samy chtějí, mohou znovu objevit svou ženskou kvalitu, znovu ji začít milovat a hýčkat ji. Mohou se naučit vnímat své přednosti, svá kouzla. Jak? Konzultace je tím vstupem na cestu osobní proměny. Poznám její duši, pochopím, co vlastně chce, po čem touží. Jsou to intimní souvislosti, vztahují se k vnitřnímu štěstí, k celkovému pohledu na svět, k jejich vyzařování. Muž jako partner je pouze symbolem tohoto štěstí. Když je žena sama se sebou nespokojená, protějšek to z ní vycítí a pak se partner hledá složitěji. Proto zdůrazňujeme, že cesta začíná od sebe sama.

Na druhé straně – jsem podnikatelka, aktivně pracuji, a i když pobírám důchod, času opravdu nemám nazbyt, práce mne baví jako nikdy, jsem docela šťastná, žiji sama, no a jako každá jiná toužím v skrytu duše po partnerovi, k němuž bych se čas od času mohla schoulit, po dobrém sexu, po společných radostech. Ale až příliš si uvědomuji, že nejsem tolik atraktivní jako před dvaceti lety. Modelový příklad...

Uvědomte si, že štěstí nemusí být ve vašem životě navázáno jen na mužský protějšek. Nejdříve musíte řešit, co chcete, pokud usoudíte, že partnera, jděte do toho a na nic se neohlížejte. Řešte to tehdy, když to cítíte uvnitř svého srdce i rozumem. Dejte se zároveň na práci sama se sebou. Znamená to také někdy přehodnotit svůj životní rytmus. Uvědomte si, že vše je jen a jen o tom se opravdu rozhodnout a něco pro své priority také udělat.

Jaká tedy mám být?

Především najděte jako žena samu sebe. Pak si ale také uvědomte, co muži hledají. Potřebují něhu, emoce, teplo domova, ocenění, péči, taste ženské zbraně. Dělejte maximum pro to, abyste byla pro muže co nejatraktivnější. Dbejte na sebe vždy a všude. To vše tak, aby to bylo z vás zevnitř, v souladu s vámi. Pak budete svítit, zářit enegií, usmívat se. Zabírá to. Dejte muži prostor, neberte mu ho. I vrcholová manažerka potřebuje chránit, hýčkat, vést, dát přednost ve dveřích. Nesoutěžte s mužem.

Dá se na lásce vydělávat?

Co je to za otázku? Smyslem mojí práce je, aby člověk, klient, našel sám sebe. Vedu je k tomu, aby investovali do změny. A změna někdy bolí a je to běh na delší trať. V běžném životě platíme miliony za to, co nám štěstí nepřinese. Ale investovat do toho, co nám ho pomůže najít, odmítáme. Co si o tom myslíte?

Souhlasím s vámi, jen abych se toho štěstí někdy vůbec dočkala...

Pokud to míníte jako nadsázku, dočkáte se. Nesčetněkrát se našemu týmu potvrdilo, že klienti, kteří byli zpočátku velmi netrpěliví, posléze děkovali a komentovali svoji proměnu jako nejlépe investované peníze v životě. Také je důležité, zda jde vaše přání od srdce. A rovněž nelze jen sedět a pro přání nic neudělat.

Plyne mi z toho, že nejdůležitější v životě jsou vztahy, a nejen mezi ženami a muži.

Je to tak. Učíme se jim v rodině. Jenže – mnohá manželství nejsou dobrá, lidé se u nás hodně rozvádějí, jen čtvrtina národa má před sebou kvalitní předobraz lásky. A vztah, aby byl kvalitní, se musí budovat. Proto se v Náhodě snažíme jít vztahu naproti. Nejprve cesta, pak výsledek. Je-li jím to, že vyzařujete pozitivně, přitáhnete k sobě pozornost dalších lidí i potenciálního partnera. Když člověk chce, tak se to povede. Takže: proč čekat na štěstí zbytečně dlouho, když mu lze jít naproti? Klientelu tvoří zhruba polovina žen a polovina mužů. Těch kolem třicítky i těch kolem šedesátky. Naproti se dá jít v jakémkoli věku.

A diskrétnost?

Je to základ mého podnikání. Tento princip vzájemné důvěry je stupínkem k tomu, aby se proměny a hledání partnerů dařilo. Přidaná hodnota je pak v tom, že se podílíme na nasměrování každé osobnosti k dráze, po níž se hodlá vydat.

Není to na druhé straně moc sofistikované?

To musí klient posoudit sám. My ho nevdáme ani neoženíme. My ho umíme zacílit, my mu otvíráme dveře. To podstatné musí ale udělat sám. Chtít.

ptala se Eva Brixi