Elektronická evidence tržeb se blíží a podnikatelé i účetní se na ni musí připravit. Jak se tento revoluční krok promítne do každodenního života firem, koho nejvíc zasáhne a kde se zřejmě mine účinkem, o tom více v rozhovoru s místopředsedkyní Komory certifikovaných účetních Zuzanou Pšeničkovou.

Týká se EET všech podnikatelských subjektů?

V zásadě ano, ale vstup do režimu EET je rozfázovaný dle druhu podnikatelské činnosti. Pravděpodobně všichni víme, že elektronická evidence tržeb se bude týkat od 1. prosince 2016 podnikatelů, kteří provozují stravování, pohostinství a ubytovací služby (nikoliv pronájmů dle § 9 zákona o daních z příjmů).

Následně, v přesně stanovených termínech, budou přistupovat další podnikatelé, ať už OSVČ, nebo právnické osoby, a to podle zaměření své podnikatelské činnosti, která je zatříděná dle klasifikace NACE. Do 1. června 2018 budou v tomto systému evidovat své tržby téměř všichni podnikatelé, bez ohledu na to, zda příjem tržeb v hotovosti uskutečňují pravidelně několikrát za den, nebo zcela příležitostně jednou za rok. Jediný, kdo nebude muset vstoupit do EET, jsou příspěvkové organizace zcela a neziskové organizace, jejichž příjmy ve vedlejší tzv. hospodářské činnosti budou drobné, resp. půjde o „drobnou podnikatelkou činnost“. Nicméně definice pojmu „drobná podnikatelská činnost“ v zákoně chybí, a zda bude uvedena v připravované metodice, je otázkou. Na základě současných vyjádření Finanční správy se toto bude muset posuzovat vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, což dle mého názoru vnáší do aplikace EET, hlavně u spolků, velkou nejistotu. Je sice pravda, že v případě nejistoty může poplatník požádat Finanční úřad o závazné posouzení, nicméně za tuto žádost zaplatí 10 000 korun.

Bude se systém vztahovat pouze na hotovostní platby?

Nikoliv. Teď jsem vás možná trochu šokovala, ale elektronická evidence tržeb se nebude týkat jen plateb v hotovosti nebo obdobnými ceninami (šeky, směnky, stravenky, flexi-pasy), ale i kartou přes platební terminály, a dokonce, v případě např. e-shopů, zahrne i platby kartami přes různé platební brány. Upřímně, umím si představit, že obchodník zaeviduje v EET platbu kartou uskutečněnou v kamenném obchodě, protože tam hned vidí, zda transakce proběhla, či nikoliv, ale jak to bude dělat e-shop? Ten se o skutečné realizaci platby prostřednictvím platební brány dozví až v okamžiku, kdy mu jsou peníze připsány na účet, a to je mnohdy prodleva nikoliv v hodinách, ale ve dnech. Nicméně podnikatel musí odeslat doklad do úložiště nejpozději v okamžik úhrady zákazníkem. Takoví obchodníci budou bohužel muset vystavovat a odesílat doklady v okamžik objednávky, a pokud objednávka nebude zaplacena, budou muset doklad stornovat.

Smysl, proč bude nutné evidovat i platby kartami, kdy příjem přijde vždy na běžný účet podnikatele, mi v tomto případě zcela uniká, a obávám se, že je to zbytečná zátěž na poplatníka. EET měla být nástrojem odstranění, resp. maximální eliminace, šedé ekonomiky, ale transakce prostřednictvím platebních karet nikdy do této šedé zóny nespadaly. Vyjádření Finanční správy v této souvislosti je následující: „Cílem e-tržeb je evidence většiny plateb v maloobchodě za zboží a služby. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě měla omezenou vypovídající hodnotu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví podnikatelé nebudou obtěžováni.“ Na druhou stranu Finanční správa tvrdí, že platby z účtu na účet nejsou součástí EET, protože se vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti, ale to transakce kartami také. Myslím si, že ta tvrzení jdou proti sobě a záměr je jiný, maximální míra dohledu nad maloobchodem. Tvrzení, že v reálném čase budou zpracovávány různé analýzy, bude hodnoceno, proč jedna „hospoda“ má denní tržbu x desítek tisíc a druhá hned vedle pouze v řádu tisíců..., i když důvod může být naprosto jednoduchý: „nechutně vaří a má nepříjemnou obsluhu“. Udivíme, co přinese realita a jak se získanými daty bude zacházeno.

Myslíte si, že zavedení tohoto systému bude hodně finančně náročné?

Domnívám se, že toto bude zcela individuální. Řekla bych, že drobný živnostník, který přijímá platby v hotovosti zcela výjimečně, si nebude muset pořizovat žádný nový hardware. Koupí si pouze software, případně stáhne nějaký bezplatný, a když bude přijímat hotovost, odešle doklad, resp. potřebné údaje prostřednictvím takového programu ze svého počítače, mobilu nebo tabletu a vytiskne doklad na běžné tiskárně. Protože doklad musí být vystaven nejpozději v okamžiku platby, muže tak učinit i dopředu. Pokud jako účetní pojedu k zákazníkovi, který mi má zaplatit za mé služby předem dohodnutou částku, zaeviduji v systému EET vše, ještě než odjedu z kanceláře, vytisknu doklad na tiskárně a mám splněno. Ti, kteří musí tisknout někde v terénu, si mohou pořídit k chytrému telefonu nebo tabletu malou přenosnou tiskárničku, která stojí přibližně 3500 korun. Avšak větší podnikatelé, obchodníci, e-shopy, budou muset investovat více. V tuto chvíli raději ani neodhaduji, jak vysoká částka to bude, protože v jejich případě nepůjde jen o zakoupení SW nebo nějaké pokladny. V jejich případě se bude muset dost často vše upravit na stávající systém, bude třeba pro správné fungování do celého procesu implementace zapojit nejen IT specialisty, ale i účetní. To, aby měli nějakou kontrolu nad tím, co jde do systému EET a co mají v účetnictví, zda jim někde nějaký doklad nechybí apod. Je sice pravda, že poplatník dostane slevu na dani z příjmů 5000 korun, ale tu dostane v roce, kdy začne evidovat tržby v systému EET, což u začínajících podnikatelů je téměř neuplatnitelná sleva. Začínající podnikatelé jsou v prvním roce velice často ve ztrátě, a tím pádem si tuto slevu nebudou moci uplatnit.

Ano, přesně tak. Do systému EET se můžete přihlásit tři měsíce před tím, než se vás bude týkat povinnost evidovat tržby v hotovosti. Za tyto tři měsíce musíte získat přístup do systému, zprovoznit software, a případně hardware, včetně implementace do stávajících systémů, a ideálně i provázat s účetnictvím. Domnívám se, že mnohým podnikatelům vzroste pracnost se zpracováním dokladů, např. v případě e-shopů. Ty budou muset vystavovat doklady ještě na nerealizovaný prodej.

Je podle vás systém dostatečně připraven?

To zatím bohužel nemohu vůbec posoudit. Teprve nedávno byly zveřejněny technické specifikace pro programátory, podnikatelé se do systému mohou začít registrovat až od 1. září, a až potom budou moci testovat, jak vše funguje, zda to funguje atd. Finanční správa připravila poměrně velkou mediální kampaň, dělá různá školení na tuto problematiku, což vítám. Jsou v provozu celkem přehledné webové stránky na toto téma, funguje kontaktní formulář, kam můžete poslat svůj dotaz, který bude mailem zodpovězen. Ale jak bude vypadat ostrý provoz, v tuto chvíli nikdo neví.

Vidíte v elektronizaci smysl?

Nechci rovnou říkat ne. Šedá ekonomika má v Česku velkou tradici a upřímně, kdo v životě nikdy neslyšel větu „chcete doklad, nebo bez“? Vnímám pozitivně, že Finanční správa zvolila zlatou střední cestu a z možných variant vybrala snad pro nás nejpřívětivější. Nicméně se domnívám, že to velký účinek mít nebude. Bohužel jsme národ s pokřivenou mentalitou z dob socializmu. Stále vymýšlíme, co by jak šlo, jak která omezení obejít, jak si pro sebe „urvat“ větší kus. Obávám se, že v mnohých případech, kde je v současnosti největší podíl šedé ekonomiky, se nic nestane. Poctivým podnikatelům narostou starosti a výdaje s tím spojené. A ty nepoctivé možná trochu omezí, ale významný dopad to dle mého soudu mít nebude. Třeba ale realita bude jiná. Nechme se překvapit.

připravil Pavel Kačer