Ing. Lenka Štastná je prezidentkou neziskové organizace Business & Professional Women Česká republika. Ta letos v Praze 18. a 19. března připravila již sedmý ročník zážitkové konference Ženy sobě. Jak toto setkání charakterizovat? Zkuste to sami na základě následujících údajů: více než dvě desítky vystupujících, přes 300 účastníků, 57 mentorek a 2057 registrací na pokračující speed mentoring druhého dne jednání. Oba dny byly naplněné zvídavostí, otázkami, předáváním zkušeností, diskuzemi, úctou, nasloucháním. Přítomné ženy se inspirovaly navzájem.Velkou překážkou pro úspěch v práci je strach, daly za pravdu jedné z panelistek. A potvrdily, že pro úspěch je nejdůležitější odvaha. Nebát se a jít za svým cílem. Shodly se, že české ženy stále ještě značně podceňují svoje znalosti a zkušenosti, a to například i v přijímacích pohovorech či v rámci platového vyjednávání. Lenky Šťastné jsem se posléze zeptala:

Ženy sobě – to je úžasný název konference, která má již svoji tradici. Letos se v Praze uskutečnil 7. ročník. Sešlo se na ní přes 300 účastnic a dvacítka vystupujících. Téma je stále stejné – rozdíly v platech žen a mužů v České republice. Netrvá tato nerovnost už příliš dlouho?

Ano, člověk by předpokládal, že ve 21. století již něco takového nebude možné, že? Rozdíl ovlivňuje celá řada faktorů, předsudků i stereotypů. Od stále tradičního rozdělení rolí mezi muži a ženami a z něj vyplývajících postojů zaměstnavatelů, že pečující osobou v rodině bude vždy žena, přes velmi nízké platy v „tradičně“ ženských povoláních až po nízké zastoupení žen ve vysokých pozicích ve firmách. Prakticky nulová platová transparentnost a neprůhledné způsoby vyjednání o odměně za práci vedou také často k podhodnocování práce přímo ženami.

Myslíte si, že se za těch sedm let něco málo změnilo? Alespoň v povědomí žen nebo třeba zákonodárců či šéfů firem a organizací?

Ano, změnilo se velmi mnoho – v prvních ročnících jsme se skoro bály o rozdílech hovořit, protože bychom obtížně získaly podporu firem, ani ženy konkrétní čísla nezajímala, neboť byla většina z nich přesvědčena, že jich konkrétně se tento problém netýká. Nyní je to už jinak – ženy samy se zajímají o příčiny rozdílů i o to, proč se naše země pohybuje na jednom z posledních míst v Evropě v tomto ukazateli. Vláda zapracovala tuto otázku do Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v Čes­ké republice na léta 2014–2020. Řada firem i jejich vedení pokládá problematiku za důležitou a upravilo v tomto směru nejen interní předpisy, ale i jejich realizaci.

Nerovnost v platech obou pohlaví je ostuda. Zejména tehdy, když si muži pochvalují, jak úžasné je mít gederově vyvážené týmy, jak se s ženami báječně spolupracuje, jaký je na ně spoleh, jak jsou nápadité a komunikativní. Co k tomu dodat?

Snad jen to, že stále přibývá osvícených mužů, kteří absolutně nechápou, proč by k nějakým rozdílům mělo docházet – a to je dobrá zpráva pro nás všechny.

Zájem o konferenci stoupá. Přibývá zúčastněných i hostů. Čemu to přičítáte?

Tvrdé práci svého týmu, kterému tímto velmi děkuji. Ale jak jsem se zmínila výše, o genderovou problematiku se nejen ženy, ale i firmy začaly opravdu zajímat. To znamená že také o rozdíly platů. Další věc – naši unikátní metodu speed mentoringu si ženy oblíbily. Proč? Ve velmi krátkém čase mohou získat koncentrované zkušenosti nejen od mentorky, ale i od ostatních žen u jejich kulatého stolu.
Konference mívají rovněž velmi dobrou atmosféru, která se na všechny velmi lehce přenáší, a tak se ženy „nabíjejí“ jedna od druhé a následně jsou několik týdnů i měsíců plné pozitivní energie. Cítí to sdílení a vzájemnou podporu. Velikost a dobrá pověst akce láká také velmi zajímavé hosty, aby se k nám připojili.

Příběhy podnikatelek nebo žen, které se na dráhu businessu chystají, jsou často neuvěřitelné a motivují ostatní k odvaze. O čem to vypovídá?

Bez rozmyšlení bych odpověděla asi takto: je to obrázek o velké skromnosti našich žen. Většina z nich pracuje velmi usilovně nejen ve svém podnikání, ale i na sobě. U nás stále chybí větší množství žen v rolích roll models a já jsem moc ráda, že máme každoročně příležitost řadu zajímavých žen představit a jejich prostřednictvím povzbudit i další. Škoda, že naše časopisy i noviny si stále málo těchto osobností všímají. Jejich příběhy opravdu obdivuhodně motivují další ženy „k činu“.

Už jste to naznačila – velké téma je sebevědomí českých žen. Jsou krásné, šikovné, pracovité, ale zbytečně skromné. Jak to změnit?

Myslím, že změna musí nastat už ve výchově doma i ve školách. Je vidět, že naše výchova je, zřejmě podvědomě, stále tradiční, a působí tak nejen na sebevědomí, ale i na setrvávání u dalších stereotypů, které již opravdu do současné doby nepatří. Jsem moc ráda, že se naší organizaci podařilo získat mezinárodní projekt s názvem 100 zrcadel, který slouží vyučujícím na univerzitách, aby mohly studentkám i studentům ukázat jednoznačné příklady 200 profesionálních žen, podnikatelek, političek i umělkyň a využít je pro online mentoring (www.100mirrors.eu).

I vy jste bývala dříve zaměstnanec. Nyní podnikáte. V čem je mezi pozicí manažerky a podnikatelky největší rozdíl?

Hluboce se klaním ženám, které budují své firmy od úplného začátku – ten rozdíl je skoro nepopsatelný. Musíte se naučit stovky nových věcí, které předtím za vás někdo dělal nebo jste je nepotřebovala, pracovat s obrovskou nejistotou, nebát se přijímat rizika, okamžitě reagovat na změny, a hlavně se rychle poprat s neúspěchy i odmítnutím. Je to taková cesta z lesa plného nástrah do pěkně nebezpečné džungle. Ale projít tou džunglí je nejen velké dobrodružství, ale také ten pocit naplnění na jejím konci je s prací zaměstnance naprosto nesrovnatelný.

Máte zpětnou vazbu o tom, zda některé účastnice konferencí již založily své vlastní firmy, že je ostatní ženy motivovaly?

Ano, takových příkladů máme celou řadu. Ženy, které se poznaly na naší konferenci, se také spojují a zakládají firmy společně.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi