V Historické budově Národního muzea v Praze byla v září zahájena expozice Nejstarší české šperky. Jde o jeden z nejvýznamnějších letošních výstavních počinů, jenž dává až do konce února 2024 návštěvníkům možnost spatřit mimo jiné proslulou Věstonickou venuši – nejstarší keramickou sošku na světě.
UNIQA pojistila předměty umělecké a sběratelské hodnoty, které jsou nyní pro veřejnost k vidění.
Návštěvníci Národního muzea mohou na výstavě spatřit až 30 000 let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny. Mimořádně jsou k vidění originály všech paleolitických venuší, tedy figurek žen, nalezených na území České republiky. Dalšími exponáty jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny a mnoho dalších předmětů z typických dobových materiálů, včetně tzv. bílého zlata prehistorie – mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru, nebo dokonce lastur. Zajímavostí je, že pro některé typy materiálů, jako jsou právě lastury či ulity, byli lidé z Moravy schopni křižovat Evropu a přinášet je z velké dálky. Těmito vzácnostmi si pak zdobili tělo nebo je používali jako předmět směny, milodar, rituální nástroj, obětinu, či dokonce léčivý prostředek. Šperky a dekorace oděvů mohly zároveň prezentovat příslušnost k určitému etniku nebo společenské postavení svého majitele. Pro nás jsou ale především dokladem umělecké úrovně, schopností a technologických dovedností tehdejších lidí.
Na výstavě jsou soustředěny předměty, které byly společně nalezeny ve významných pravěkých lokalitách a jejichž osud se historickým vývojem rozdělil. Dnes jsou uloženy dílem v Moravském zemském muzeu, a dílem v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR Brno. Nyní si díky výstavě mohou návštěvníci Národního muzea prohlédnout jen vzácně vystavované sbírkové předměty opět pohromadě.
Nejslavnější artefakt, Věstonická venuše, byla nalezena v roce 1925 týmem archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy, které k sobě zdánlivě nepatřily. Po očištění se však ukázalo, že tvoří celek představující ženskou postavu. Soška vysoká 11,5 cm je dokladem počátků keramiky. Její unikum spočívá právě v použitém materiálu. Až objev Věstonické venuše, která je zhotovena ze směsi jemné hlíny a vody, totiž vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa.
„Věstonickou venuši zná téměř každý z dějepisu, ale jen málokdy je možné spatřit její originál na vlastní oči, jen výjimečně opouští trezor Moravského zemského muzea v Brně,“ řekl k aktuálnímu vystavení po dlouhých 14 letech generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Pojistníkem je Národní muzeum, pojištěny jsou předměty umělecké a sběratelské hodnoty ve prospěch jejich vlastníků. Ty jsou zapůjčeny do Národního muzea na základě Smlouvy o výpůjčce uzavřené s pojistníkem.
Doba trvání pojištěné výstavy je od 21. září 2023 do 29. února 2024 ve výstavních prostorách Historické budovy Národního muzea. Pojištění se vztahuje i na dobu přepravy exponátů na tuto výstavu a zpět, takže celková doba trvání pojištění je od 11. září 2023 do 16. března 2024.
Pojištění je sjednané s pojistnou ochranou „z hřebíku na hřebík“. Znamená to, že UNIQA poskytla pojištění pro přepravu exponátů od vlastníků na místo výstavy a zpět k nim, a dále pojistné krytí ve výstavních prostorách a v depozitáři Národního muzea. „Odborný termín ,z hřebíku na hřebík‘ nelze v tomto případě brát samozřejmě doslova, jde o formu pojistné ochrany využívané při pojišťování umění obecně, tedy i v tomto případě,“ vysvětlila Martina Plíhalová Vršecká, manažerka Multinational and Facultative Risks UNIQA.
Pojištění kryje škody na předmětech pojištění jakoukoli nahodilou škodní událostí v době přepravy, úkonů s ní souvisejících, nakládky a vykládky, a dále během výstavy, včetně instalace, deinstalace a úkonů souvisejících, případně během uskladnění v depozitářích. Při každé přejímce jsou předměty pojištění podrobovány fyzické kontrole a jejich stav musí být zapsán do protokolu o stavu díla.
Pojistná hodnota všech předmětů pojištění činí přibližně 100 milionů korun. Tato částka současně představuje horní limit pojistného plnění UNIQA pro všechny pojistné události nastalých během trvání pojištění za všechny zahrnuté exponáty. Správcem pojištění je pojišťovací makléřská společnost Maják, s.r.o.
„Vystavované předměty mají pro nás v Čechách jedinečnou historickou hodnotu. Jen tři nejvýznamnější artefakty, kterými jsou Věstonická venuše z Dolních Věstonic, stejně stará plastika mužské hlavy z mamutoviny rovněž z Dolních Věstonic, a konečně neúplná mužská loutka podobného stáří nalezená při výkopech v Brně, byly oceněny celkem na vyšší desetimiliony korun,“ komentovala pojistnou hodnotu Martina Plíhalová Vršecká.
(tz)