Královny, šlechtičny, měšťanky – ženy vyšších společenských vrstev ve středověké Evropě výrazně zasáhly do sféry umění: ať už jako objednavatelky, zakladatelky, nebo mecenášky nejrůznějších uměleckých děl a staveb, či tvůrkyně uměleckých děl. Jaká byla jejich role: aktivní, nebo pasivní? Takové bylo téma mezinárodní konference o mecenášských a tvůrčích aktivitách žen ve středověké Evropě od 13. do poloviny 16. století, která se konala v listopadu v Praze.
Ženám a jejich postavení ve společnosti se věda věnovala převážně hlavně z historického hlediska, nikoli specificky z pohledu dějin umění. Nezodpovězené zůstávají především otázky týkající se vlastní iniciativy žen jako objednavatelek umění či tvůrkyní. Ještě více nedostatečná je naše představa o aktivitách žen týkajících se umění ve světském prostředí.
„Anežka Přemyslovna, zakladatelka kláštera klarisek a minoritů v Praze, byla jistě sebevědomou ženou s jasnou ideou naplňující cílevědomě svůj ambiciózní plán. Byly takové případy jen výjimkou?“ podotkla Helena Dáňová z Ústavu dějin umění AV ČR, jedna z organizátorek konference.
Je zřejmé, že iniciativa žen zejména vyšších vrstev společnosti se během středověku velmi výrazně promítala do sféry umění, ať už ženy vystupovaly jako objednavatelky a mecenášky, nebo byly přímo aktivními účastnicemi rozsáhlejších fundátorských počinů.
Zajímavým tématem podle organizátorek konference také bylo, jaké úrovně dosahovala sama tvůrčí činnost žen – zda byla jen amatérská, nebo v ní lze nalézt i díla nejvyšší umělecké kvality. Ženy všech společenských úrovní mohly totiž bezpochyby působit rovněž jako umělkyně (např. při písařské a iluminátorské činnosti, výrobě devocionálií v klášterech či při tvůrčí práci v řemeslnických dílnách). Ve všech uvedených oblastech se svébytně projevovaly ženské vnímání a spiritualita. Také samotná umělecká díla vyvolávají množství otázek, na něž se konference snažila odpovědět. Je možné z nich vyčíst případný vliv donátorek a objednavatelek na jejich výslednou podobu?
Konference nabídla prostor k široké diskuzi napříč obory na mezinárodní úrovni. Byla prvním krokem k rozvíjení uvedených témat v rámci dějin umění. V návaznosti na ni bude vydána publikace k tématu a v následujících letech se předpokládá uspořádání dalších workshopů. Konferenci pořádal Ústav dějin umění AV ČR a Masarykův ústav a Archiv
AV ČR za podpory programu Strategie AV21 (Anatomie evropské společnosti. Historie, tradice, kultura, identita).
(tz)