Pokud se budou platy mužů a žen v České republice vyvíjet současným tempem, srovnají se až v roce 2065. Celkově se Česká republika za posledních 15 let propadla z 15. na 24. místo v rámci PwC Women in Work Index (Index žen na trhu práce). Z pohledu uzavírání genderové mezery ve mzdách, zemím, jako jsou Polsko, Lucembursko či Belgie, se může podařit ji zcela uzavřít za dvě desetiletí.

Nejnovější PwC Women in Work Index, který měří úroveň ekonomického postavení žen napříč 33 zeměmi OECD na základě pěti klíčových indikátorů, ukázal, že skandinávské země – zejména Island, Švédsko a Norsko – obsazují dlouhodobě přední příčky. Největší posun udělalo za poslední rok Polsko, a to z 12. na 9. místo. Důvodem je pokles nezaměstnanosti žen a nárůst míry jejich zaměstnanosti na plný úvazek. Česká republika zůstává za poslední rok na 24. místě.

„Z pohledu zaměstnávání žen na plný úvazek je vývoj ve všech zemích OECD konstantní. V Česku narůstá procento žen zaměstnaných na plný úvazek, v posledních letech z 92 % na 93 %. Co však u nás chybí, jsou částečné úvazky, které se stávají stále více žádané mezi ženami,“ řekla Andrea Linhartová Palánová, odborník na řízení lidských zdrojů PwC ČR.

Za posledních 15 let se Česká republika propadla z 15. na 24. místo. Utěšovat se můžeme snad jen tím, že obdobný propad zaznamenali i v Rakousku, Portugalsku a USA. Analýza PwC přitom ukázala, že existují významné dlouhodobé ekonomické přínosy ze zvýšení zaměstnanosti žen. Pokud by země OECD zvýšily svou zaměstnanost na úroveň Švédska, vzrostlo by HDP zemí OECD celkem o šest bilionů eur.

„Potenciální dopad většího zapojení žen do trhu práce je v jednotlivých zemích velmi odlišný. Pokud by se zvýšil počet žen, které by se zapojily do pracovního procesu v Česku, pak by dle studie byl dopad na HDP jen pouhých 5 %, zatímco v Itálii by HDP posílilo o 27 % a pro americkou ekonomiku by nárůst HDP činil 10 %,“ upozornila Andrea Linhartová Palánová.

Jak dlouho si budeme muset počkat na to, až se srovná rozdíl v odměňování mezi muži a ženami v ČR?

Při současném vývoji platů budou mít ženy a muži stejnou úroveň platů až v roce 2065. Pro srovnání – ve Velké Británii se ženy dočkají stejného platu, jaký dostávají za stejnou práci muži, už v roce 2041 a na Slovensku v roce 2053. „V Česku je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje rozdíl platů mezi jednotlivými pohlavími zastoupení v povoláních, která tradičně vykonávají většinou ženy, jako jsou např. školství, zdravotnictví či administrativa,“ uvedla Andrea Linhartová Palánová.

Mírný, ale stabilní pokrok

Jak ukázala studie poradenské společnosti PwC, celkově v zemích OECD dochází k pomalému, ale stálému pokroku v posilování ekonomického postavení žen. Mezera v příjmech obou pohlaví však nadále zůstává problémem. V průměru ženy v zemích OECD vydělávají o 16 % méně než muži, bez ohledu na to, že se stále zvyšuje jejich kvalifikace.

„Je toho hodně, co mohou firmy a vlády udělat ve vztahu k příčinám mezery v příjmech mužů a žen. Na straně vlád je to například dostupnost zařízení péče o děti či sdílená rodičovská péče. Firmy mají možnost nabídnout flexibilnější úvazky mnohem širší skupině zaměstnanců tak, aby umožnily svým lidem lépe kombinovat pracovní a rodinný život,” dodala Andrea Linhartová Palánová.           

(tz)