Vyhodnocení 18. ročníku soutěže Marketér roku 18. května vrcholilo. Blížilo se předání hlavní ceny, Velkého modrého delfína. Napětí v pražském Divadelním sále Klubu Lávka rostlo úměrně s minutami, které vepisovaly do tváří přítomných mimořádné napětí. Moderátor Karel Voříšek adrenalin všech účastníků řádně vystupňoval. Kdo si tentokrát odnese poctu nejvyšší? Záhy to bylo jasné. Vítězkou se stala Mgr. Ivana Janečková, předsedkyně představenstva společnosti DUHOVKA GROUP a.s.
Porotu zaujala komplexní fundraisingová kampaň v oblasti sociálního podnikání. Velký potlesk a přípitek. Úsilí, které Ivana Janečková a její manžel Ing. Tomáš Janeček svému podnikání věnují, i marketingový počin, za který paní Ivana obdržela ocenění, znamenají ve skládačce rozvoje českého školství další metu. Jejich přístup je příkladem, že svět se měnit dá. A v dětech lze hledat talenty, vesmírný potenciál. Jak, o tom již rozhovor s Ivanou Janečkovou:
Nač jste myslela, když jste přebírala ocenění vyjádřené Velkým modrým delfínem?
Uvědomovala jsem si, jaké máme s mým mužem štěstí, že jsme v Duhovce obklopeni tak úžasnými a schopnými lidmi.
Získala jste ho za komplexní fundraisingovou kampaň v oblasti sociálního podnikání. Co si pod tím můžeme představit? Oč šlo?
Na podzim loňského roku jsme se odhodlali pro nás k docela odvážnému činu. Rozhodli jsme se, že spolu s novým patrem pro druhý stupeň postavíme i novou tělocvičnu, která naší základní škole chyběla. Protože jsme ale na ni neměli dostatek financí, rozhodli jsme se do stavby zapojit celou duhovkovou komunitu – stávající i minulé rodiče, naše podporovatele a známé, kteří tomuto projektu fandí.
Komplexní fundraisingová kampaň je celá série materiálů a akcí, které jsme na podporu tohoto projektu vytvořili.
Začali jste s manželem školkou, pokračujete gymnáziem. Ale není to ledasjaké vzdělávání. Toužíte po tom dát dětem a mladým lidem skutečný základ pro šťastný život, postavený na hodnotách, které je budou naplňovat. Není to v dnešní době nadlidský úkol?
Na začátku to opravdu začalo školkou, neplánovali jsme, že se z Duhovky stane tak velký systém. Duhovka je ale projekt, který nás opravdu baví a dává nám smysl, v takovou chvíli nepřemýšlíte, jestli je něco nadlidský úkol.
Čím je váš školský systém odlišný od toho klasického?
Duhovka je česko-anglický vzdělávací systém, který stojí na základech montessori pedagogiky. Součástí Duhovky je i Duhovka institut, který nabízí montessori výcviky akreditované American Montessori Society. Všichni naši pedagogové ve školce a na základní škole montessori výcvik absolvují. Tím si zajišťujeme, že dlouhodobě kvalita škol systematicky roste.
Jak dáváte prostor talentům, jak je vlastně objevujete, jak dokážete zhodnotit jejich potenciál?
Naše businessové zázemí nás postupně vedlo k tomu, že jsme nad našimi školami vytvořili společnou „střechu“ – Duhovku Group (DG). Ta zajišťuje školám jednotné zázemí v oblasti financí, IT, HR a marketingu. Naši kolegové v HR oddělení jsou aktivní jak v náboru nových lidí, tak v péči o ty stávající. Letos jsme dokonce i v oblasti HR vyhráli cenu Edenred Wellbeing Award za systematické zavedení supervizí pro všechny zaměstnance.
Na webových stránkách uvádíte: „Věříme, že v každém člověku je ukryt poklad.“ Je těžké ho objevit?
Když víte, že máte poklad sami v sobě, tak nepochybujete o tom, že ho má i druhý. Dalším krokem je pak dennodenní mravenčí práce učitelů. Máme skvělé lidi, které těší, že mohou mít tu čest děti rozvíjet.
Možnost seberealizace mládeže, hledání vlastní životní cesty prostřednictvím vzdělání – je na to dnes většina dívek a chlapců připravena, chtějí se učit, touží být vzdělaní a znalí? Na druhé straně kantoři – není pro ně příliš obtížné chápat jejich sny, touhy, snahu být užitečný či výjimečný?
Na vzdělání se podílejí konkrétní učitelé. Pokud jsou inspirativní a umí se dobře vztahovat k dětem, tak také dokážou najít společnou řeč a cestu. Rozvíjet vztah, inspirovat, podporovat, ale i dávat hranice a vychovávat k určitým hodnotám, to je dar, který ne každý má šanci ve svém životě uplatnit.
Projekt Tělocvična Ateliér je odvážný. V jaké fázi se nachází a co všechno by měl „přinést“?
Stojí před námi poslední fáze projektu. Ve středu 31. května jsme měli závěrečnou oslavu a benefiční večer v Pražské křižovatce. Věříme, že zdárně dokončíme poslední fázi a nejpozději v lednu 2024 tělocvičnu slavnostně otevřeme.
Mohou zájemci stále přispívat k uskutečnění vašeho snu?
Dokud nevybereme poslední korunu, tak ano, i když doufám, že vám budu moci brzy odpovědět, že cílovou částku se nám podařilo shromáždit. Naše sny tímto ale nekončí, Duhovka má například propracovaný stipendijní systém, který v současné době financuje naše rodina. Do budoucna bychom ale rádi zapojili i externí dárce.
Manažerské umění nepřichází samo od sebe. Jakým dovednostem jste se musela naučit, abyste vše zvládala? Která etapa rozvoje Duhovky byla nejobtížnější? A která nejradostnější?
Naučila jsem se, že v některých oblastech, jako je například směřování školy a její vize, člověk nemůže dělat kompromisy. Smysluplná vize je to, co v Duhovce inspiruje a motivuje ty klíčové lidi. V Duhovce máme skvělé osobnosti, což snad může souviset s tím, že nám na nich opravdu záleží. Usilujeme o profesionalitu a pečujeme o lidi. Těžké i radostné fáze rozvoje Duhovky přicházejí průběžně. Poměrně náročné bylo počáteční období, kdy jsme s mužem Duhovku založili, a já jsem současně měla dvě malé děti a čekala třetí. V jednu chvíli toho bylo opravdu snad až příliš moc, i to ale k takovým projektům, jako je Duhovka, patří. Radostných momentů bylo vždy více a společně s pocity hlubokého smyslu mi dodávají energii do další práce.
za odpovědi poděkovala
Eva Brixi