Vzpomněla jsem si na loňské léto a na noblesní setkání PENNY s novináři a odbornou veřejností, kde se hovořilo o významu včel pro život člověka, pěstování ovoce a zeleniny, výrobu potravin. Informací bylo mnoho a řadu přítomných překvapily. Třeba, že bez včel by skutečně nebyl život. Je to fakt, který nemá protivníka. Od té doby si kupuji o včelkách knihy, studuji o nich všechno možné. Mým snem je mít na zahradě pár úlů a včelaře poradce, který by se těmto jemným, chytrým a pracovitým tvorům věnoval, a mne učil to, čeho se stále bojím. Nebát se žihadel. Na události ku podpoře vnímání toho, co všechno pro nás včely znamenají, jsem se seznámila s předsedkyní Českého svazu včelařů Mgr. Jarmilou Machovou. Tehdy jsme se dohodly, že o včelách, včelařích a medu připravíme rozhovor:

Jaké je poslání vašeho svazu?

Je dáno našimi stanovami. Hlavním posláním Českého svazu včelařů je péče o zachování a rozvoj populací včely medonosné a dalších opylovatelů. Tato péče vyžaduje systematickou a organizovanou činnost včelařů ke zkvalitňování chovu včel a jeho ochrany před narůstajícími negativními civilizačními vlivy. Zajištění opylení kulturních rostlin i přírodních rostlin­ných společenství je hlavním přínosem včelařství a činnosti Českého svazu včelařů pro společnost a přírodu naší země.

Kolik působí dnes v naší zemi včelařů a co pro ně svaz dělá? Přibylo jich za poslední roky?

Oficiální čísla počtu chovatelů včel a včelstev má Českomoravská společnost chovatelů, a.s., která vede ústřední evidenci chovatelů. Podle naší svazové statistiky je v České republice zhruba 56 000 chovatelů včel a 660 000 včelstev. Český svaz včelařů má dlouhou historii. Loni jsme oslavili 150 let existence. V našich řadách je 95 % všech chovatelů včel v ČR. V současné době máme 56 500 členů. Z toho je na 5000 členů příznivců včelařství, kteří včely nechovají.
Členové nám spíše přibývají. Podívám-li se do historie, v roce 1995 jsme měli 66 000 členů, v roce 2008 po velkých úhynech včelstev stav členů klesl na 45 600. Nyní je to, jak jsem naznačila výše, kolem 56 000 členů. V rámci EU jsme považováni za zemi včelařů.

Vy sama také včelaříte? A máte ráda med?

Mám jen tři včelstva pro radost. Samozřejmě med mám ráda, je součástí každého mého dne – chléb s máslem a medem, čaj s medem a káva s medem. Bez medu to alespoň u mě zkrátka nejde.

Ostatně o medu se často mluví s velkou úctou, obdivem, stejně jako o dalších včelích produktech. Bádání ale stále není u konce. Co plyne z nejnovějších poznatků, co málokdo zatím o medu ví?

Med je živočišný produkt. Včely jej vyrobí jako dokonalý, pokazit ho může jen člověk. Proto vždy spotřebiteli doporučujeme najít si svého včelaře a med kupovat přímo od něj, tak zvaně ze dvora. U medu koupeného v běžném obchodě nevíme nic o jeho původu (označen bývá med z EU, med mimo EU nebo med z EU a mimo EU) a jakými procesy zpracování prošel. Příroda je velká čarodějka a u medu si dala zvlášť záležet. Po desetitisíce let člověk používá med nejen jako sladidlo, ale i jako sladký lék. Že med má blahodárný vliv na lidský organizmus, to věděli již staří Egypťané. Egyptští faraoni byli pochováváni se zásobou medu. Při odkrytí jejich hrobů v pyramidách byl nalezen med a po těch mnoha letech to byl stále med.
Říká se, máte-li doma med, máte doma celou lékárnu. Obsahuje stovky zdraví prospěšných látek – zejména vitamíny, železo, fosfor, vápník, hořčík, glukózu, fruktózu, což z něj dělá komplexní a vyváženou potravinu. Je antiseptický, to znamená, že se v něm nemnoží bakterie. Ošetření spáleniny nebo řezné rány medem zabraňuje růstu bakterií, i když jsou rány těžce infikovány. O tom se přesvědčili zranění vojáci ve válkách, a to i těch světových. Sečné rány, amputace končetin, popáleniny to vše bylo ošetřováno medem, který pomáhal zachraňovat zdraví a životy. Med je zcela po právu považován za přírodní antibiotikum. Svým složením je schopen ničit bakterie a celkově posilovat obranyschopnost organizmu. Posiluje srdce, cévy, snižuje krevní tlak, zmírňuje bolest krku, usnadňuje vstřebávání vápníku, chrání játra, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, nezatěžuje žaludek a zabraňuje množení bakterií v zažívacím traktu, pomáhá při žaludečních vředech, zklidňuje a pomáhá při nespavosti. Výčet toho, co všechno umí, určitě není vyčerpávající. Nejen na podzim, kdy nás škrábe v krku, ale po celý rok bychom měli jíst med. Nejlépe každý den ráno lžičku medu nalačno půl hodiny před snídaní. Prospěje to naší imunitě. Med se též používá v kosmetice. Vyživuje, zvláčňuje a rozjasňuje pokožku a bojuje proti škodlivým volným radikálům, které urychlují její stárnutí. Ostatně máme u nás Výzkumný ústav včelařský v Dole u Libčic, jehož odborníci by o medu mohli dlouze hovořit.

Med patří do tradiční české kuchyně, ke slovu se dostává zejména před Vánoci, o Velikonocích, perníčky bez medu nejsou to pravé. Nechystá se váš svaz na vydání nějaké kuchařky, kalendáře, publikace, kde bude zajímavé povídání o medu?

Vánoce a Velikonoce si nedovedeme bez perníčků představit. I medový perník ale má svou historii. Znali jej lidé již od doby, kdy měli med, mouku a oheň. Aby placka, kterou pravěký člověk vyrobil z mouky a vody, měla chuť, přidali k ní med. Předchůdce dnešních perníčků nalezli archeologové v egyptských hrobkách, svoje místo měl perník i v antice. Už staří Řekové a Římané používali perníkové pečivo při různých slavnostních příležitostech nebo jako obětní pečivo. Během staletí se recepty na perníky neustále upravovaly, vylepšovaly a vznikaly jejich nejrůznější variace. Perníků, perníčků nebo medovníků tak dnes známe nepřeberné množství druhů, tvarů, chutí a vůní. U nás jsou první zmínky o pečení perníku z roku 1335 a píše se v nich o trutnovských perníkářích. Do českých zemí přišli perníkáři z Německa a Itálie kolem roku 1324. Nazývali se caletníci. Právě podle nich prý nese své jméno pražská Celetná ulice. Dobrý perník byl vizitkou každého perníkáře. Recepty se pečlivě tajily a dědily se z otce na syna. Nejslavnější český perník je rozhodně ten pardubický, jenž se vyrábí od 16. století. V roce 2008 získal Pardubický perník ochrannou známku EU. Jak péct perník učí naše členy i veřejnost svazové učitelky medového pečiva. Tyto znalosti lze získat i na Středním učilišti včelařském v Nasavrkách.
Medových kuchařek je, myslím, docela dost. Vydáváme je my jako svaz v rámci propagačních materiálů, ale také naše Střední odborné učiliště včelařské v Nasavrkách a mnoho našich organizačních jednotek svazu – základní nebo okresní organizace ČSV. Stejné je to s kalendáři, reklamními letáčky. Krásné knížky o včelařství a o medu v poslední době vydalo v překladech nakladatelství Brázda. Nádherná je knížka Cesty medu, která mapuje z hlediska včelaření a získávání medu celý svět. Autor je nazýván „včelím fotografem“ a jeho fotografie musí fascinovat každého.

Nebýt včel, nebude mít lidstvo brzy co jíst. Čas od času na tuto skutečnost svaz upozorní, ale také třeba PENNY nebo nějaký hotel, na jehož střeše se včelstva nalézají. Nebylo by potřeba téma „žhavit“ více?

Řetězec PENNY zorganizoval vloni v červenci akci PENNY pro včely. Po vzoru své matky REWE, která toto v Německu uspořádala již před lety, se rozhodl ve své pobočce v Praze
Uhříněvsi ukázat, jak by vypadaly prodejny potravin bez včel. Proto na jeden den odstranil ze své prodejny v Uhříněvsi všechny produkty, které by si lidé nemohli koupit, kdyby na světě nebyly včely. Na zákazníky tak čekal obchod, v němž chybělo na 60 % nabízených produktů, což znamená téměř prázdné regály. Ohlas byl veliký. Že tak obrovský význam včely mají, zákazníci netušili.
Hotely, divadla, městské instituce a další podniky umísťují včelstva na své střechy. Ne vždy to je však pro včely dobře. Pokud jsou včelstva umístěna ve velkých výškách, není tam žádný stín, je tam větrno, voda a snůška daleko, tak jim to vůbec neprospívá. Je to pro ně nepřirozené prostředí.

Dověděla jsem se, že do svazu vstoupila právě i společnost Penny Market, a to s ohledem na podporu osvěty významu včel pro život lidí, ale i chovu, s nímž také začala. Bude-li mít zájem i jiná firma, třeba hotel, provozovatel skladových hal nebo výrobce oděvů, která umístila úly na střeše svých provozů nebo na vlastním pozemku, může se rovněž stát vaším členem?

Ano, v řadách našich členů jsou i právnické osoby – školy, církve, domovy mládeže, zemědělská družstva, lesy, také obchodní společnosti, a dokonce i věznice, takže náš svaz je otevřen všem, kteří chovají včelstva nebo mají včely a včelařství rádi.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi