TRUSTAV s.r.o. vznikl jako tisíce jemu podobných firem. S nadšením, ale bez kapitálu a zkušeností. Nicméně „matka zakladatelka“, vystudovaná ekonomka Ing. Jana Nováková, měla šťastnou ruku. Na zvolený obor – historická okna a fortelné dveře – i na ten správný kolektiv lidí, který dělá čest tradici českého řemesla. Víc než čtvrtstoletí firma prosperuje a se zdravým sebevědomím i v této těžké době hledí do budoucnosti. V našem rozhovoru Jana Nováková naznačila, co se za úspěchy skrývá.
Jaký osud vás přivedl k podnikání? Měla jste už dříve vztah k truhlařině, dřevovýrobě, nebo o zvoleném oboru rozhodla spíše náhoda?
U mne je to vždy o náhodě, nikdy mne nenapadlo, že bych mohla nebo chtěla podnikat, musela jsem se ale rozhodnout, co bude dál, a i ten „osud“ mně asi připravil tu cestu podnikání... mám vystudovaný obor organizace průmyslu, a vlastně to dělám... že je to truhlařina, možná tedy osud, náhoda... můj děda byl hajný, ale zemřel 26 let před mým narozením, takže asi náhoda...
Může i malá nebo středně velká firma konkurovat velkým značkám, které dominují na domácím trhu? Čím může být úspěšná?
My nejsme „značka“, my jsme české poctivé řemeslo, a to může konkurovat vždy a kdekoliv. Takže poctivá práce a služby a můžete konkurovat...
O tom, že se vám daří, svědčí nejen obrovská vytíženost vašeho podniku. Váš úspěch se zrcadlí také ve 2. místě v kategorii Střední společnost v soutěži Ocenění
Českých Podnikatelek za rok 2022. Jak jste ho přijala?
Cenu jsem přijala s obrovskou pokorou, ale zároveň s vědomím, že sama bych ji nikdy neobdržela – nejsem talentovaná umělkyně, sportovec nebo vědec, mám jen štěstí na úžasné lidi okolo sebe.
Vyhovuje vám řídit převážně mužský pracovní tým?
Asi ano, já je moc neřídím, já je hodně chápu, jsem vdaná už 40 let a mám syna, takže mužský svět je mi blízký...
Poctivé řemeslo v dnešní době nemá na růžích ustláno, jak se říká. Čím dokážete získat, udržet a motivovat své spolupracovníky?
Poctivé řemeslo naopak na růžích ustláno má, a abyste udrželi poctivé řemeslníky, musíte jim umět „růžemi“ ustlat.
Když se ohlédnete za léty podnikání, jaké z toho máte dojmy, co vám dělá radost a kam byste ještě chtěla firmu dovést?
Mně bude v únoru 63 let, dokázala jsem víc, než jsem si vždy představovala... Chtěla bych, aby ta firma (i beze mne) byla stále poctivou českou firmou, a pro to dělám maximum. Můj dojem z podnikání? Obrovská dřina, super lidi, nesuper lidi, prostě život. Podnikání mi dalo svobodu a peníze, a zároveň mi podnikání vzalo svobodu a hodně peněz. Ale to je cena té svobody!
Bude pro vás rok 2023 výzvou, další úspěšně dosaženou metou? Víte, jak si poradit s drahými vstupy, nedostatkem kvalifikovaných odborníků, ztíženým postavením investorů, vyššími nároky na stavby...?
Já osobně mety nemám, mám jen malé lidské cíle. Jsem pyšná, že jsem svým zaměstnancům na vánočním setkání mohla říci, že naše firma je ekonomicky zdravá a že se nemusí ničeho bát. Co se týče zdražování a nedostatku vstupů, jsem člověk, který pracoval v „totalitě“ – jsme maximálně předzásobení a energie řešíme smysluplnými úsporami – ne že necháme lidi umrznout.
aby optimizmus vydržel, popřál Pavel Kačer