Monika Ihnatková

Společenská odpovědnost není téma nové, ale stále naléhavější. Je to prostor k tvořivému pojetí budoucnosti, k ochraně Země, a přitom k lidskému komfortu, který dává smysl. Mění se pohled na svět, mění se naše potřeby. Jak se na příležitosti v souvislosti s udržitelným podnikáním dívá společnost Danone v České republice, o tom jsem hovořila s Monikou Ihnatkovou, Public Affairs manažerkou.

Jak definuje Danone aktivity směrem k udržitelnosti a společenské odpovědnosti?

Danone všechny své aktivity v této oblasti zakotvila pod jednou vizí, která je podle mě velmi výstižná: Jedna planeta. Jedno zdraví. (One Planet. One Health). Nemůžeme projekty zaměřené na udržitelnost dělat bez toho, aniž bychom nebrali v úvahu i naši společenskou odpovědnost. Jsou to spojené nádoby. To, v jaké kondici je naše planeta, úzce souvisí i s naším zdravím a obráceně. A taky je moc důležité si správně definovat otázku udržitelnosti. Co chceme dlouhodobě udržet? Konzumní společnost s velkou mírou komfortu produkující obrovské množství odpadu? Tady se asi všichni shodneme, že tudy cesta dál nevede. Udržitelnost je a musí být spojená s odpovědností – společenskou i jednotlivce. A na to se v Danone snažíme soustředit. Naše odpovědnost nekončí za branami našich závodů, ani za dveřmi kanceláře.

Nakolik to souvisí se zdravým stravováním, potažmo se zdravým rozumem?

Souvisí to spolu a významně. Jak říká dávné latinské přísloví: „Ve zdravém těle zdravý duch.“ V Danone dlouhodobě spolupracujeme s předními odborníky na výživu a na zdraví. A proto víme, že výživa zásadně ovlivňuje náš mikrobiom ve střevech, což má následně vliv na obrovskou řadu procesů v našem těle. Na tělesné zdraví, na energii, na funkci mozku, ale i na naše emoce. Taky víme, že již v prvních 1000 dnech života dítěte můžeme ovlivnit jeho zdraví skrze nutriční programování – jeho fyziologii, tj. imunitní systém, funkce mozku a metabolizmus, ale i jeho stravovací návyky a chuťové preference. A protože to vše víme, tak se spolu s odborníky snažíme edukovat veřejnost v rámci krásné iniciativy 1000 dní.

Obaly jsou jedním z nejdiskutovanějších témat v potravinářství. Je to pro vás také výzva? Co by měly „pokrokové“ obaly splňovat?

Tady bych použila přirovnání k bowlingu. Jestli chcete skórovat a být úspěšný, musíte zasáhnout všechny kuželky, ne jenom jednu nebo dvě. A to platí také o obalech. Veřejná diskuze se teď dost soustředí na plasty, jejich nadprodukci a následnou ne stoprocentně dořešenou likvidaci. Pak vznikají různé projekty, jako jsou iniciativy bez obalu nebo využívaní různých „přírodních“ nebo kompozitních nových obalů, které nemusí vždy splňovat funkci bezpečnosti potravin. Myšlenka je to určitě zajímavá, ale v úvahu je nutné vzít všechny parametry obalu, ne pouze jejich enviromentální aspekt. Nesmíme zapomínat, že základní funkce obalu je ochrana zboží před vnějšími vlivy a bezpečná přeprava ke spotřebitelům, což zejména u potravin kvůli jejich bezpečnosti a nezávadnosti platí dvojnásobně.
V Danone máme týmy kolegů, kteří pracují na nových redesignech obalů. Při jejich vytváření musí mít dobře zanalyzované všechny etapy životního cyklu výrobku, aby výsledný obal dobře splňoval svoji roli od výroby až po recyklaci. V rámci této LCA analýzy (Life Cycle Assessment) zjišťují, jaký bude mít nový obal vliv na produkci emisí do ovzduší, vody a půdy a jaká bude spotřeba energie a materiálů. Ale také se snaží, aby byl obal stoprocentně bezpečný pro potraviny, aby byl dobře skladovatelný, nenáročný na přepravu a zaujal zákazníky. Myslím, že teď mají hodně napilno, protože Danone si dalo závazek, že do konce roku 2025 bude mít všechny obaly stoprocentně opakovaně použitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné.

Měly by se už malé děti učit ve školce, posléze žáci ve škole, ale i v rodině, vnímat více souvislosti života na zemi?

Jednoznačně ano, jsme toho všeho součástí. Není to přece otázka my a ona (Země). Vím, že nová generace mladých lidí je vůči tomu velmi vnímavá. Je to první velmi důležitý krok. Ale ke změně to nestačí. Musíme taky vědět, co a jak to chceme změnit, čeho tím dosáhneme a jaká jsou případná rizika. Právě proto bychom se už od raného dětství měli této otázce věnovat. Vzdělávat se, diskutovat a racionálně argumentovat. Mám osobní zkušenost ze školky, kterou před lety navštěvoval můj syn. Měl štěstí na výborné pedagogy, kteří to uměli dětem hravě přiblížit a zaujmout je. Snažím se v tom nadále pokračovat a naštěstí je na trhu již několik zajímavých knížek pro děti na toto téma. Jako příklad můžu jmenovat knížku Mia a svět od Barbary Nesvadbové.

Čím vy sama přispíváte v rámci firemní strategie k tomu, aby se lidem žilo lépe?

Vyhledávám projekty a příležitosti, které jsou v souladu s naší vizí „Jedna planeta. Jedno zdraví“. Nespokojuji se jenom s tím, že se jednorázově zapojíme do nějakého projektu a máme tzv. splněno. Sama vymýšlím aktivity, které bychom mohli s našimi partnery uskutečnit. Buduji dlouhodobé vztahy s organizacemi, chci, aby nás lidé vnímali jako skutečného partnera, na kterého se můžou spolehnout. Kromě již zmíněné iniciativy 1000 dní, která je zaměřená na výživu malých dětí, podporujeme i jiné organizace, jako je Nedoklubko, Právě Teď, Vím, co jím a piji, STOB a další. Nejde o kvantitu nebo o to být u všeho. Jde nám hlavně o to, aby naše energie vložená do projektu dávala smysl. Někdy malý krůček může být velkým krokem pro...

za rozhovor poděkovala Eva Brixi