Pavla JazairiováGlobalizovaná Indie, tak se jmenuje dvacátáprvní kniha novinářky

Pavly Jazairiové, kterou právě vydal Nakladatelský dům GRADA. Její zájem o takzvaný třetí svět trvá od chvíle, kdy v Československém rozhlase roku 1965 nastoupila do vysílání pro Afriku. Z rozhlasu odešla v roce 1970, pracovala jako tlumočnice, cestovala a psala. K mikrofonu se vrátila až po dvaceti letech. Známé jsou její rozhlasové a knižní reportáže z Blízkého i Dálného východu, ze severní Afriky, Indie, Mexika a dalších zemí. Tradiční Indii bez cizího zboží, aut a supermarketů proměnila globalizace. Stala se zemí s vůbec největším hospodářským růstem a pátým světovým trhem. Střední třída skokově zbohatla. Většina dětí, včetně dívek, chodí do škol, ženy pracují a berou plat. Prohlubují se však společenské kontrasty, 15 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Půda, voda i vzduch jsou zamořené odpadky a jedovatými zplodinami. Co tato nová doba Indii přinesla a co jí vzala? Odpověď naleznete v knize známé reportérky Pavly Jazairiové, a o té jsou i následující řádky:

Dá se stručně vyjádřit, co znamená dnešní Indie pro celosvětovou ekonomiku?

Indie, těžce postižená pandemií koronaviru, začíná nabírat nový dech. Podle prognózy OECB by měl hrubý domácí produkt této druhé nejlidnatější země vzrůst o 12,6 %. Vláda je dnes odhodlaná privatizovat velké státní společnosti, více otevřít ekonomiku soukromému kapitálu a zahraničním investorům – podle mnoha kritiků necitlivě, neboť upřednostňuje rychlý zisk za každou cenu a nebere při tom ohled zejména na přírodu a na životní podmínky svých občanů.
Od roku 1995 je Indie členem Světové obchodní organizace WTO, což s sebou nese širokou a mnohavrstvou obchodní výměnu. Indie s miliardou a tři sta milióny obyvatel má dnes už značně početnou vrstvu obyvatel s velkou kupní silou, ale v rámci svých možností nakupují všichni.

Některé české firmy zde našly uplatnění. Jaké nové příležitosti se importérům nyní otvírají?

Příležitostí je nesporně mnoho, a pokud by naši podnikatelé měli o indický trh zájem, rozhodně by měli získat základní informace o této úžasné zemi, podmínkách obchodu a podnikání. V současné době bude v Indii svět zcela jistě soutěžit v rámci mnoha průmyslových odvětví – jmenován je letecký, důlní, těžební a ropný průmysl. V Indii se staví jako o překot, budují se silnice, dálnice. Hotová díla jsou často málo kvalitní – v tomto ohledu chybí know-how. Tolik věcí se dříve dělalo ručně – v živé paměti mám ženy, které u cesty rozbíjely kladivem kámen na štěrk, dodnes jsou to ony, které u každé stavby vidíte, jak nosí písek, cement v koších na hlavě. Rozhodně bude poptávka po důlním vybavení, také po bagrech, nakladačích, nákladních vozech, cisternách, drtičích kamene a podobně. Ale nejenom!

Indie a přírodní bohatství, krásy, kus celosvětové kultury. Indie a haldy odpadu, zamořené ovzduší, nemoci. Jak z toho všeho může těžit současný business?

Ano, to vše platí a je to obrovská příležitost pro každého, kdo podniká v oboru ochrany přírody a krajiny, organizace skládek, recyklace odpadu a podobně. Je však otázka, nakolik bude Indie do těchto oborů ochotna investovat. Zaleží na vládách jednotlivých států, mají různé priority, pravděpodobně různý rozpočet. Ale mohu konstatovat, že dnes kromě zamořeného ovzduší a půdy schází v Indii čistá voda, že mizí lesy a vegetace nejen z důvodu sucha a klimatických změn, a země se opravdu mění v obrovské smetiště. Pokud jde o nemoci – zdravotnictví a farmaceutický průmysl jsou v Indii na vysoké úrovni, jiná věc je otázka dodavatelů, a pak zejména ceny zdraví – dobrá péče není pro každého.

Postavení ženy se zde mění. Mohla byste charakterizovat, co je zcela odlišné od doby třeba před třiceti lety?

Pracující žena byla v té době skutečnou raritou. Indie se povětšinou řídila tradicí, podle které žena, zejména vdaná, měla své místo v rodině. Jejím posláním bylo pečovat o manžela, jeho rodiče, a pochopitelně o děti. Ženy však pracovaly, ale když pomineme tradiční řemesla, tak převážně na venkově v zemědělství. Ve městech byly a jsou ženy nízkých kast zaměstnané jako uklízečky, pomocnice v domácnosti apod.

Žena v businessu. Má tam již své pevné místo? Nebo to jsou jen ojedinělé vlaštovky? V jakých odvětvích?

To je zajímavá otázka. Indie má velmi rozvinutý textilní průmysl, a navštívíte-li jedno z mnoha muzeí, budete ohromeni krásou ručně tkaných látek a pozoruhodných výšivek. Ale uměleckých řemesel je mnoho a ženy jsou v mnoha oborech široce zastoupeny. Také vždy byly respektované a chráněné i v mnoha tradičních činnostech – například rybářky, trhovkyně, ty, co pracují na stavbách a v dalších oborech. Což si však vybojovaly samy! Přitom vytvářely a vytvářejí systém podobný našim kampeličkám. Shromažďují společný kapitál, který spravují a rozdělují potřebným členkám sdružení. Při nemoci, na pomoc dětem a podobně. Ale také si navzájem poskytují základní kapitál při podnikání.
V současné době, kdy se Indie otevřela světu, vystoupilo mnoho žen se svými podnikatelskými záměry do popředí a do jisté míry po vzoru původních ženských spolků vznikl systém nazvaný Celonárodní indické sdružení ženských podnikatelek (AIBA). Věnuje se stávajícím a novým podnikatelkám, podporuje je v růstu odbornými radami, vede je světem obchodu a financí, a chrání jejich práva. Ale existuje i mnoho místních organizací, které pomáhají i velmi chudým ženám ze slamů – například tak, že zajišťují školu a zdravotní péči pro jejich děti, matkám pak dopravu do zaměstnání, odbyt zboží. Při tom je učí správě financí a dalším praktickým činnostem.
Celkem v malém i opravdu velkém podnikají ženy v Indii v nesčetných oborech – nejen těch, ke kterým mají blízko: textilní průmysl, móda, kosmetika, zdravotnictví. Ženy pracují v informatice, různých vědních oborech, ve školství a kultuře. Najdete je už všude, až je to překvapivé – například průvodčí v autobusech jsou dnes pomalu jen ženy.

Nevadí tamním mužům, že má již i žena svůj názor?

Bezpochyby v konzervativních rodinách to nemusí vždy být snadné, ale všeobecně už je velmi prestižní, když jde dívka studovat, ve studiu pokračuje a dosáhne dobrého postavení. A to se týká rodin nejen z velkých měst.

Znáte nějakou českou společnost, která do Indie exportuje a vede ji žena?

Bohužel to opravdu neznám.

Co vám Indie dala, čím obohatila váš názor na život, vaše úvahy, myšlenky?

Za dobu, kdy do Indie jezdím – už pomalu třicet let, jsem tam poznala mnoho lidí, bohatých i chudých. Indii jsem dosti procestovala. Je obrovská, takže stále jde pouze o zlomek. Zajímá mě indická nádherná a bohatá kultura, hmotná i duchovní, obrovské dějiny, tradice. Je to zajímavé, pestré, mnohotvárné, překvapující, je to život sám. V Indii je mnoho věcí obnažených, včetně bídy, krutosti, soucitu, smrti. Člověk, který přichází z evropské společnosti, se diví, žasne, je šokován, ale stále se má co učit. Jako novinářka mám potřebu se o své objevy a poznání dělit – v současné době formou knih. Má poslední kniha (v pořadí jedenadvacátá) se jmenuje Globalizovaná Indie. V ní jsem se snažila rozvést i témata tohoto rozhovoru – podobu, jakou má v Indii pokrok a jaké bohatství se skrývá ve hmotných i nehmotných tradicích.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi