Aneta Rainet ŠtěpánkováPamatujete se na první tyčinky s názvem müsli? Průkopníkem v jejich recepturách i výrobě byla firma RUPA, spol. s r.o., z pražské Hostivaře. Ta si za ta léta, co vstoupila na trh, vybudovala nespočet příznivců. Věrných zákazníků, kteří, ač konkurence brzy narostla, na tu svou „rupu“ nedají dopustit. Mandle, pistácie, kešu, arašídy, para ořechy... Některou z ořechových tyčinek Maxi Nuta už určitě ochutnal každý. A pokud ne, měli byste je zkusit. Všech osm druhů se totiž pyšní jedním primátem, tedy obsah oříšků vždy dosahuje minimálně 60 %. Vlajkovou lodí firmy jsou dnes především ořechové Maxi Nuta, následovány ovesnými Flapjacky a již zmiňovanými müsli tyčinkami Fly. Společnost RUPA, která tyto převážně ořechové dobroty produkuje, letos slaví 25. narozeniny. Dnes ji má na starost Aneta Rainet Štěpánková, generální ředitelka, jež pokračuje v rodinné tradici:

Když se začaly vyrábět první tyčinky, bylo vám asi šest let... Přesto vám jejich historie není lhostejná...

Prvním naším výrobkem byla v roce 1996 müsli tyčinka Fly. Za to čtvrtstoletí jsme jich zákazníkům dodali více než půl miliardy. Vlajkovou lodí firmy jsou dnes ale především ořechové Maxi Nuta, následovány ovesnými Flapjacky a již zmiňovanými müsli tyčinkami Fly. Celkově z výrobních linek sjíždí 65 miliónů tyčinek za rok. A historie? Možná bych ji charakterizovala jako období návratů, hledání, pokusů, nápadů, a zejména snahy dát spotřebiteli něco nového, praktického a zdravého.

Podnik jste se svojí maminkou převzala v roce 2020, tedy nedávno. Jak se v roli šéfové cítíte?

Zahájila jsem novou profesní etapu, ve které je mnoho zodpovědnosti, ale i krásných výzev. Také nejsme na vše samy. Společně pracujeme ve vedení s výkonným ředitelem Tomášem Rainetem a obchodním ředitelem Milošem Plačkem. Tvoříme tým s jednotným názorem na věc, navzájem si pomáháme. Mám sice roční dceru, ale schopností dobrého manažera je obklopit se lidmi, kteří jsou samostatní, své práci rozumí a je na ně spolehnutí. Tedy ano – sama bych vše ve firmě nezvládla, ale zařídila jsem to tak, abych ani nemusela.

Změnilo podnikání váš dosavadní život? Čím vás obohatilo?

Nedá se říct, že by převzetí rodinné firmy můj život změnilo nějakým zásadním způsobem. Celý život se pohybuji v podnikatelském prostředí, moji rodiče firmami žili a my jsme toho společně s bratrem byli součástí. V obou rodinných firmách pracuji již mnoho let. V té zaměřující se na prodej a servis škodovek působím 10 let na pozici marketingové manažerky a ve společnosti RUPA již sedmým rokem, zde se věnuji obchodu. Naplňuje mě to, rozvíjím své schopnosti a dovednosti každým dnem.

Výrobní program nesestává jen z tyčinek, které běžně známe z obchodu...

Naše vlastní tyčinky tvoří zhruba 20 %, zbývajících 80 % je B2B produkce pro privátní značky významných zákazníků. Díky nim se naše výrobky prodávají po celém světě.

To zní hodně noblesně. Kde všude jste tedy zapustili kořeny?

K největším odběratelům v rámci zemí Evropské unie patří Skandinávie, Německo a východoevropské země. Ve světě je to pak Blízký východ, Čína, Spojené státy a Rusko. Zajímavé je sledovat chutě lidí v různých koutech zeměkoule. Například v Německu jednoznačně vedou ořechové tyčinky, stejně jako ve Skandinávii, kde jsou za nimi v těsném závěsu cereální tyčinky. Ve východní Evropě jdou nejvíce na odbyt müsli tyčinky. Specifický je v tomto směru protein, který je oblíbený všude a aktuálně vidíme jeho velký boom v západní Evropě a ve Skandinávii.

Velmi módním ve stravování je trend raw. I zde máte co nabídnout?

V roce 2017 postavila rodinná firma novou výrobní linku specializující se na výrobu proteinových a právě raw tyčinek. Díky tomu jsme naši nabídku výrazně rozšířili, takže nyní máme tyčinky ořechové, cereální, ovesné nepečené, müsli, bezlepkové, raw, vegan, proteinové a další. Tím však inovace rozhodně nekončí. Vnímáme nástup průmyslu 4.0, a proto se zaměřujeme na digitalizaci a automatizaci naší výroby, stejně jako trendy týkající se zdravé výživy a ekologie. Naším cílem je redukce cukrů, zjednodušení receptur a plná recyklovatelnost obalových materiálů. Rovněž plánujeme rozšířit své vlastní výrobní portfolio.

Kterou dobrotu z vašeho sortimentu si zájemci nejvíce oblíbili?

Nejprodávanější RUPA tyčinkou je již zmiňovaná Maxi Nuta, jež spatřila světlo světa v ro-ce 2003. Byla to první ořechová tyčinka vyráběná v České republice a také velký risk, protože vzhledem k 60% obsahu ořechů byla dražší než veškerá tehdejší konkurenční produkce. Výjimečnou pozici si Maxi Nuty udržuje dodnes, dbáme na špičkovou kvalitu ořechů, mezi nimiž najdete u nás dostupné druhy jako třeba vlašské, ale také kešu, pistácie, para či pekanové ořechy doplněné sušeným ovocem, a to vše zalité medem a obohacené čokoládovou či jogurtovou polevou. Používáme například výhradně český med, všechny polevy a tuky jsou tzv. low trans, tedy s minimálním obsahem trans-mastných kyselin. Vyhýbáme se konzervantům, umělým barvivům a příchutím, což platí pro veškerou naši produkci. Snad ještě jedna zajímavost – v průběhu let se portfolio Maxi Nut různě přetvářelo a aktuálně čítá osm druhů.

Stačíte tedy vyrábět?

Maxi Nuty jsou natolik úspěšné, že jim z kapacitních důvodů musí pomalu ustupovat naše nejstarší tyčinka Fly, které už máme jen čtyři druhy. Müsli tyčinky samozřejmě vyrábíme i nadále, ale převážně jde o B2B produkci, jak jsem naznačila. Naopak „nejmladším dítětem“ naší firmy je ovesná nepečená tyčinka Flapjack. Hlavní složkou této pochoutky jsou ovesné vločky, jejichž podíl je zhruba 40 %. Díky tomu je výborným zdrojem vlákniny a kvalitní energie. Složení Flapjacků je čistě přírodní a v zásadě velmi prosté, a právě v tom jsou výjimečné. Navíc jsou lisované za studena, takže v nich zůstávají zachovány všechny cenné látky.

A o čem vypovídají čísla?

Firma má 90 zaměstnanců. V roce 1996 začínala s pouhými 20. V roce 2000 byl její obrat 103 miliónů korun, v roce 2019 to bylo již
250 miliónů korun. Podařilo se ho tedy zdvojnásobit. Naší společnosti se dařilo i v covidovém roce 2020, kdy došlo sice k poklesu obratu na 214 miliónů korun, ale tento mírný propad by dán především snížením exportu, jenž byl ovlivněn hlavně paralýzou jednotlivých trhů způsobenou restriktivními opatřeními. Věřím však, že letošní rok bude zdařilejší. Na výrobu tyčinek za rok spotřebujeme například 240 tun ořechů, 180 tun ovesných vloček, 140 tun čokolády, 180 tun polev a 12 tun medu.

Zkusme se vrátit k řádkům dávných let. Jak to všechno vlastně začalo?

Jméno RUPA není v historii českého cukrovinkářského průmyslu neznámé. Někteří pamětníci si jistě i dnes vzpomenou na předválečnou továrnu na cukrovinky Rupa, kterou založil Rudolf Pachl. Za první republiky byla jeho modřanská továrna největší a nejvýznamnější firmou v oboru a po znárodnění a přejmenování na Národní podnik Čokoládovny Orion dále fungovala, i když už bez svého zakladatele.
V roce 1996 se tatínek současné majitelky, Ing. Jan Štěpánek, rozhodl vzkřísit kdysi slavnou značku. Oslovil potomky Rudolfa Pachla, a protože ti neměli proti jejímu obnovení námitky, založil s pěti společníky společnost
RUPA, spol. s r. o., v pražské Hostivaři. Přesně tam, kde kdysi sídlila továrna na boty jeho dědečka Františka Štěpánka, který byl nejprve souputníkem a posléze konkurentem Tomáše Bati. Na stejném místě se výjimečné tyčinky, jejichž poznávacím znamením je špičková kvalita a výhradně přírodní suroviny, vyrábějí už čtvrt století.

Takže svým způsobem navazujete na prvorepublikové aktivity. Je to pro vás hodně inspirativní?

Svým způsobem ano, navazuji, ale je to řečeno s velkou nadsázkou. Tyčinky mají k botám poměrně daleko. Tatínek nechal na památku kdysi slavné továrny na boty našeho pradědečka v areálu komín. V budovách stále narazíte na některé dobové fotografie, ale jinak je to již zcela jiný sektor. Jsem hrdá na to, že můžu pokračovat v tom, co tatínek dlouhé roky budoval. Společně s manželem Tomášem Rainetem rozvíjíme něco, čemu rodiče obětovali více než půlku svého života. Vědět, že firma pod naším vedením vzkvétá, je povznášející, a jsem si jistá, že by na nás byl táta pyšný. Plné převzetí RUPY, a spolu s tím možnost navázat na svého tatínka a jeho předky, je pro mě jisté zadostiučinění, jako bych k tomu byla předurčena.

Jaké jsou vize a představy?

Rádi bychom plně modernizovali celou firmu a to není práce na týden ani měsíc. Soustavně na tom pracujeme od chvíle, kdy jsme podnik převzali, tedy již více než rok. Dále se chceme zaměřit na ekologii, samozřejmě jsou zde nějaké překážky, ať už legislativní, nebo procesní, nicméně pozvolna řešíme naše možnosti v jednotlivých částech výrobního procesu. Chceme také podpořit náš brand, budování značky nikdy nebylo prioritou a já jsem přesvědčena, že je to velká škoda, máme tedy co dohánět. Tady se zřejmě vyřádí mé marketingové já... Součástí tohoto procesu bude také budování brandu Maxi Nuta, který si již za ty roky nějaké povědomí získal, ale konkurence mu i díky velmi silné reklamě šlape takzvaně na paty.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi