Soňa PekováKdyž se Tilia Laboratories s.r.o., laboratoř molekulární diagnostiky, a jméno jednatelky MUDr. Soni Pekové, PhD., staly mediálně silně užívanými pojmy, začala jsem přemýšlet o tom, proč se lékařka stala podnikatelkou v tak speciálním oboru. Vzpomněla jsem si, jak mi kdysi jeden světově proslulý operní tenor a přítel v jednom řekl, že pokud budu chtít dál psát poezii, nesmím podnikat, a když zůstanu v businessu, přestanu jednou myslet ve verších. Odmítala jsem jeho pravdu, oponovala jsem mu s tvrdohlavostí sobě vlastní. Vím, že se obé přece jen snoubit může. Odpovědět jsem si nakonec dokázala i v případě laboratoře Tilia, když jsem se začetla do slov, která mi pomohla objevit zase kousek rovnice života. Vědecká a lékařská profese a touha nacházet se světem businessu společnou řeč jde. Záleží na pojetí. Soňa Peková ví, co má dělat. V čem může být užitečná ostatním. Je to výhra na celé čáře:

Proč jste založila vlastní laboratoř?

Neumím bez laboratoře prostě žít. Vůně laboratoře je pro mne Chanel No. 5, nebo prostě nějaká naprosto neodolatelná substance, za kterou jdu, jako octomilka za lákem od okurek. Nelze tomu prostě zabránit. Rovněž jsem zjistila, že mír je pouze na světě, pokud nemám nad sebou „šéfa“ – typického „šéfa“ totiž k ničemu nepotřebuji. Vím za ta léta celkem přesně, co mám dělat, v mém oboru (molekuly) ležím 25 hodin denně už 20 let, a tak v práci potřebuji spíše parťáky – lidi, které to se mnou baví, obor je baví a mne to potom baví s nimi. Tedy proto, po mnoha peripetiích, vznikla Tilia.

Základem vašeho zaměření je molekulární genetika a molekulární mikrobiologie, a především diagnostika tam, kde si člověk sám se sebou či se zvířetem neví rady... Chápu to správně?

Ano, staráme se především o pacienty, kde klasické laboratorní metody nepřinášejí uspokojivou odpověď – kromě molekulární syndromologie (vrozené geneticky podmíněné nemoci) se pohybujeme především v oblasti rychlé a komplexní molekulárně mikrobiologické diagnostiky – tedy přímého průkazu infekčního agens u pacientů lidských i zvířecích – a nečiníme mezi nimi rozdíl; pokročilé technologie, které máme k dispozici, využívají pacienti jak z humánní medicíny, tak naši čtyřnozí miláčci. Co se našeho oboru týče, jsme totiž všichni z jednoho těsta, ať máme kůži, srst, nebo peří, a trpíme podobnými neduhy; idea laboratoře Tilia je tzv. One Health – jsme všichni součástí jednoho světomíra, nečiníme rozdíl mezi laboratorní medicínou humánní a veterinární. K této syntéze jsem dospěla po dvaceti letech v humánní medicíně a porozuměla jsem, že izolovat člověka, minimálně v oblasti molekulárních věd, z celého komplexu vědění, je bezbřehá chyba.

Tedy pomáháte rozluštit příčiny nemocí, zdravotních komplikací, virových zátěží, různých neznámých, které nacházíme v soužití člověka a zvířete?

Naše klientela, kde pomáháme, je opravdu široká. Někdo může mít představu, že VIP pa­cient je typicky politik z vysoce postavených kruhů nebo nějaký herec či zpěvák. No, ano, lidé často dlouhodobě kašlou nebo je někde svědí. VIP pacient je ale rovněž tygr Diego, který kašle, a my, díky molekulárně mikro­biologické diagnostice, zjistíme příčinu kašle a Diego dostane cílenou léčbu. Nebo je VIP klientem páv, který cestuje do Thajska do své nové domovské zoologické zahrady. Nebo je to vzácný had, zelená žába nebo vousatá agama. Psíky a kočičky, kozičky, kravičky, koníky a prasátka nevyjímaje. A proto, že s těmito tvory člověk sdílí svůj časoprostor, musí být rovněž připraven na to, že některé mikroby nejsou zrovna vybíravé a osidlují (nebo i infikují) jak majitele, tak jeho miláčka, a naopak. Prostě, mikrobiologie je velmi komplexní obor a je potřeba ji vnímat v celé její šíři.

Zajímá vás genetická informace a její význam pro odhalování zdravotních obtíží. Na co jste například přišla?

To, na co člověk „přijde“ a je zajímavé, je dobré, když je publikováno v impaktovaném časopise – vědecký svět má svá daná pravidla pro akceptaci nových výsledků a objevů. Za ta léta, co obor dělám, jsem se svými kolegy narazila na řadu zajímavých detailů, které se nám díky rozsáhlé diagnostické činnosti dostaly tzv. „do hledáčku“ – řadu z nich jsme prozkoumali a vznikly nové objevy, vylepšili jsme technologie, vylepšili jsme diagnostiku pro naše pacienty. Náš molekulární obor je nesmírně široký a ramifikuje do nesčetného množství dalších oborů – tam, kam jsme doposud stačili intelektuálně a fyzicky, snažili jsme se vždy přispět novými vědomostmi. Věřím, že mi ještě nějaký produktivní čas zbývá, a ještě něco zajímavého a užitečného tomuto světu přinesu.

Vypracovala jste rovněž své vlastní metody, na jejichž základě lze získat unikátní informace například o virech. Jak to posunulo vaši činnost a co na základě toho
můžete nabídnout odborné i laické veřejnosti?

Od roku 2006 se s maximální intenzitou věnuji oboru molekulární mikrobiologie, tedy oboru, který pro identifikaci infekčního agens nepotřebuje klasické kultivace v kultivační půdě (na Petriho misce), ale využívá unikátních DNA/RNA sekvencí daných mikroorganizmů pro jejich naprosto přesnou identifikaci. Toto je moje práce, výsledkem které jsou stovky testů pro kvantitativní detekci mikrobů jak humánní, tak veterinární sféry. To, po čem jdu, jsou ta místa genomu mikrobů, kde je jejich přesné určení – jinými slovy: To jsi ty a nikdo jiný. No, a když se objevil SARS-CoV-2, udělala jsem to samé – prozkoumala jsem genom toho viru, navzdory tomu, co CDC (Center for Disease Control, USA) řeklo. Design jejich testu se mi na první pohled nezdál. Nepoznala bych to ale, patrně, kdybych v tomto oboru přes 15 let nežila. Výsledkem je, že pro kvantitativní detekci SARS-CoV-2 jsem připravila a validovala nový postup, který je nesrovnatelně vhodnější (především jde o specificitu eseje) než původní, navrhovaný CDC a WHO (World Health Organization).

Tilia se zapojila do testování občanů na koronavirus, ale bylo to vlastně provázeno potížemi, možná závistí, vždyť úspěch se neodpouští... Vyvinula jste vlastní jednoduchý test, poskytla jste dalším pracovištím protokol ke zjednodušenému testování, využívá se? Co z těchto peripetií vyplynulo?

Po 14 dnech směšných a nesmyslných tahanic s MZ ČR a SZÚ postupně vyplynulo, že se můžeme vrátit k rozdělané práci (díky precedensu CoronaTest Hackathon, který odstartovaly Ústavy Akademie Věd ČR), takže pracujeme den noc, pomáháme všem potřebným a průběžně monitorujeme a reportujeme COVID-19 epidemiologickou situaci v naší zemi. Nevím, co všechno ještě události přinesou, ale pro mne tento incident znamená pouze další srážku s politickou mašinérií a mocí, a doufám, že se tím už nebudu muset více zabývat.

Posunulo vás to dál?

Posunulo, vím, že všechna tato podkopávání kotníků jsou pouze hnidy, za kterými stojí někdo, koho něco dost dobře namíchlo. Možná by ten někdo chtěl, aby to byl i můj problém a bralo mi to spaní. Nebude mi to ale brát spaní; alergii už dávno vystřídala anergie.

Jaké nové obzory se před vámi otevřely na základě vašeho know-how?

V případě SARS-CoV-2, domnívám se, že díky mnoha létům práce v molekulární mikrobiologii, diagnostice a rovněž genovém inženýrství, které je mým domovským oborem, se ukázalo, že tento virus velmi pravděpodobně prošel genetickou manipulací a naší laboratoři Tilia se podařilo tuto změnu odhalit. Využíváme ji samozřejmě diagnosticky, ale hlavním poselstvím je, že GMO (geneticky modifikované organizmy) jsou velkým tématem, a s rozvojem a naprostou dostupností genom-editačních nástrojů je nutné si uvědomit, že doba se změnila a nelze zabránit tomu, aby svět opět nebyl konfrontován s podobnou událostí, jakou zažíváme bohužel dnes. Je to silné, ale velmi citlivé téma, které potřebuje otevřenou diskuzi a jasná pravidla.

Máme mít z koronaviru opravdu velký strach? Názorů je tolik, že někoho, lidi z businessu nevyjímaje, informace děsí, někoho vedou naopak k neopatrnosti, značná panika málem zničila řadu vztahů, hodnot kolem nás, jiné naopak posílila... Jaký na věc máte názor?

SARS-CoV-2 je fenomén, který s největší pravděpodobností vznikl zásahem lidské ruky. Nevíme, jaký osud bude tento virus mít, jak jeho expanzi zvládnou státy a národy, jak to zvládne příroda. Osobně mám velký respekt, neb na základě „zdrojového kódu“ viru (jeho RNA) se lze domnívat, jaké asi nadání bude mít, a jeho projevy tomu prozatím odpovídají. Tak pouze hluboce věřím, že tak jako vždy, matka příroda nám pomůže a zachrání své nehodné děti. Její trpělivost ale není nekonečná, budoucnost je v našich rukou.

Myslíte si, že pro zdraví každého z nás by bylo dobré více naslouchat přírodě a rozumět jí?

O tom jsem přesvědčená. Naslouchat přírodě, kvantové fyzice a kvantové biologii.

Jste lékařka a zároveň podnikatelka. Jak se tyto dvě profese snoubí a která vyhrává?

Tyto dvě profese se nesnoubí ani trochu. Mám štěstí, že tu „business“ část vždy převezme někdo místo mne a já se mohu věnovat čistě své odbornosti – medicíně a vědě, a ve volných chvílích hluboce kvantovým oborům, kam zařazuji hudbu a výtvarné umění – obojí nezměrně obdivuji.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi