Lenka TomešováÚčastnit se Inspiromatu, který pořádá PhDr. Lenka Tomešová v rámci Klubu manažerek v Praze, znamená vždy velký zážitek. Spočívá v přenosu pozitivní energie, energie nadšení a touhy udělat cosi dobrého, odvážného a vznešeného. Jediné, co mne po skončení napadá, je pustit se do práce, která člověka naplňuje a osvobozuje. Vždy, když z úžasného setkání osobností ženského businessu a vrcholového managementu odcházím, vidím před sebou spousty příležitostí, jak být užitečná a šťastná. Platilo to rovněž o tom letošním, který se uskutečnil v květnu. Lence Tomešové jsem posléze položila několik otázek:

Letošní jarní Inspiromat byl trochu jiný než ty předchozí. Proč změna, proč inovace?

To je pravda, VII. Inspiromat byl jiný. Měla jsem pocit, že se na něm mísí voda a oheň – tedy živly, bez nichž není života. Tolik energie a vzápětí zklidňující pohody, asi tak bych svými slovy charakterizovala průběh VII. konference cyklu Inspiromat. Podařilo se, aby byl inovativní.
Poprvé byl průvodcem naší konference skvělý Jan Mühlfeit, který v sobě nezapře zkušeného kouče, mentora a globálního stratéga, který je poradcem pro řadu vládních a mezinárodních organizací. Dokáže tak mnohá vystoupení zasadit do souvislostí a přimět nás k zamyšlení.
Poprvé jsme také oficiálně poděkovali šéfredaktorce Prosperita Madam Business, tedy, Evo, vám, za neutuchající pozornost věnovanou problematice žen – nejen podnikatelek a manažerek. Jejich životní osudy a snažení dokážete čtenářům předat s bezkonkurenční citlivostí a opravdovostí.
Poprvé jsme na konferenci dali prostor (zatím) „nečlenkám“ Klubu manažerek a představili podnikatelky, oceněné v soutěži EY Podnikatel roku. Uvedla je Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v části regionu střední a jihovýchodní Evropy. Společnost EY je pořadatelem nejprestižnější světové podnikatelské soutěže EY Podnikatel roku.
V Kongresovém sále pojišťovny Kooperativa, který doslova praskal ve švech, následovala vystoupení na téma Můj podnikatelský příběh – nejprve Alexandry Kala, zakladatelky sítě obchodů Profimed, poté Simony Kijonkové, zakladatelky a majitelky firmy Zásilkovna a dalších firem a dále Radky Prokopové, výkonné ředitelky Alca Plast s.r.o. Radka byla spolu s manželem oceněna titulem EY Podnikatel roku 2018 a začátkem června úspěšně reprezentovala Českou republiku ve světové soutěži v Monaku.

Skutečnost, že se některé podnikatelky a manažerky profilují i jako umělkyně, a hlavně, že jim zbývá čas věnovat se umění, je obdivuhodná. Členky Klubu manažerek jsou například malířky a vystavovaly svá díla právě na Inspiromatu. Co vám to napovědělo?

Poprvé jsme na konferenci zorganizovali společnou výstavu členek Klubu manažerek, které rády malují. Obdiv jsme skládali Jiřině Chrtkové, Monice Javorkové a Ivaně Švrčulové. Kromě Jiřiny, která vystudovala uměleckoprůmyslovou školu, a jak říká, výtvarno v mnoha podobách ji při práci provází na každém kroku, Ivana a Monika si touhu zabývat se výtvarným uměním plní až ve zralém věku. Radost tak činí nejen sobě, ale i svému okolí. Ivana je dokonce vedoucí lektorkou malířského ateliéru Káraný a Jiřina vede výtvarné kroužky pro děti od dvou do šesti let. Kdo ví, zda tento počin nebude mít následování a nezapojí se do něj další členky klubu a neuspořádáme Klubovou společnou výstavu, která by měla delší trvání, než byl čas konání konference.

Stejně tak poutavé jako obrazy jsou životní a profesní příběhy vystupujících žen na Inspiromatu. Čím vás tentokrát zaujaly?

Otevřeností a dá se říci i srdečností. Většina vystupujících opět potvrdila, že život není jen bílý nebo černý, ale že je směsicí barev. I tento Inspiromat byl nezapomenutelnou inspirací, gejzírem zkušeností, námětů, myšlenek vskutku výjimečných osobností. Čtyři úžasné dámy rozšířily rodinu dosavadních mluvčích, která se tak rozrostla na počet 43. Ano, již 43 nezapomenutelných příběhů, reálných příběhů, které by zřejmě nevymyslel ani sebelepší scénárista. Tím nejlepším tvůrcem je totiž život sám. A jsem velmi ráda, že čtyři životní příběhy opět zaujaly. A to i generaci studentek, anebo i řadu mužů, jichž na našich konferencích Inspiromat (konečně) přibývá.

Pravidelným účastníkem bývá Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, osobnost, která ženám v roli podnikatelek a manažerek nesmírně fandí. Je nejen gentlemanem v nejryzejším slova smyslu, ale i příznivcem genderových řešení, obdivovatel všeho, co ženy zvládají. Čeho si na jeho přístupu ceníte?

s Janem WiesneremTo, že je Jan Wiesner na každé konferenci Inspiromat, svědčí o tom, co jste formulovala ve své otázce. Ženám fandí, je skutečným gentlemanem, a kdykoliv potřebuji konzultaci, pomoc při tvorbě klubového programu například v oslovení osobností, zvaných na naše akce, mohu se na něj stoprocentně spolehnout. A i když má hodně povinností a starostí, vždy je velmi vstřícný a také obětavý. Důkazem je, že i s ohledem na poslední Inspiromat zkrátil zahraniční cestu tak, aby přijel včas. Kéž by takových osobností, které co řeknou, to platí, bylo na všech úrovních řízení více. Velmi si cením i toho, že je Klub manažerek partnerem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. A velice si vážím přátelství Jana
Wiesnera i jeho skvělé paní Evy.

Druhý letošní Inspiromat by se měl odehrát na podzim. Už znáte termín a hlavní vystupující?

V pořadí již VIII. Inspiromat se bude konat 21. října a tentokrát na něm vystoupí partnerské dvojice. O podnikatelský/manažerský příběh se podělí nejen partneři, působící každý v jiné profesi, ale i zástupci rodinných firem. Bude to poprvé, co mezi mluvčími budou i muži a velmi se těším na partnerské pohledy na jednu věc... Vystoupit by měla Marcela Lažanská a Vladimír Lažanský, kteří zachránili a rekonstruují zámek Chyše, nebo Hana Heřmánková a Karel Heřmánek, zakladatelé Divadla Bez Zábradlí. Počítáme však i s dalšími inspirativními jmény.
Přiznám se, že jsem nečekala, že Inspiromat bude mít tolik pokračování. A to nás další čeká v prosinci, a pro rok 2020 máme v plánu určité novinky, kdy se o konkrétním tématu budeme bavit u „Kulatého stolu Inspiromatu“. Doslova bažím po takovýchto setkáních, kde vystupují mluvčí se svými životními, podnikatelskými, manažerskými příběhy. Po vystoupeních, kde neslyšíte pouhou teorii, ale praxi. Jak praví motto našeho Inspiromatu, slova, která jsem si vypůjčila od naší členky Jaroslavy Valové, zakladatelky firmy SIKO. „Není lepšího povzbuzení než reálný příběh, který vám někdo na základě vlastní zkušenosti předá. Není nic užitečnějšího než se poučit z chyb a úspěchů ostatních.“

Zlí jazykové tvrdí, že se dnes těžko hledá, v čem ještě uspět, že je trh přesycen a že ti, kteří se rozhodují, zda do podnikání vstoupit, či ne, mají oproti těm, kteří začínali před 30 lety, ztíženou pozici. Myslíte si to také?

Jsme opět u toho. Jedna generace se domnívá, že ta druhá to měla či má těžší nebo snazší. Když jsem začala podnikat, ve stejné době začal podnikat i manžel, zažívali jsme obdobné problémy a situace bez ohledu na obor, v němž jsme každý působili. Začátkem 90. let se vše tvořilo, teprve vznikala nová legislativa, pravidla pro podnikání. Učili se všichni. Tápali jsme, protože vše pro většinu z nás, kteří neměli zkušenosti ze západních zemí, to bylo zcela nové. V roce 1996 jsem spolu s několika ženami založila klub, v němž jsme si mohly předávat zkušenosti, učit se, pořádat semináře a diskuzní setkání, která by nám na naší podnikatelské/manažerské cestě pomáhala. Dnes je k dispozici internet, mnoho různých vzdělávacích aktivit, publikací, ale tehdy tomu tak nebylo.
A zda dnes do podnikání vstoupit, či ne? Jednoznačně ano. Ač jsem za ta léta prožila krušné chvíle, mám za sebou i hodně krásného. Například Klub manažerek, který se stal mojí srdeční a osudovou záležitostí. Když na některé ze setkání (a Inspiromat je toho důkazem) vidíte desítky krásných žen, krásných nejen na pohled, ale hlavně vnitřně, když se rozhovoří o tom, jak jim společenství podobně naladěných pomohlo zvednout hlavu, vyřešit nějaký problém, podalo pomocnou ruku ve chvíli, kdy to bylo nejvíc třeba, pak zažíváte hřejivé pocity štěstí. Pocity, kdy si uvědomíte: stálo a stojí to za to. Ale bez odvahy, touhy vyzkoušet si něco nového a jít vlastní cestou, bez vytrvalosti, nadšení, nutnosti učit se novým věcem a empatie to nejde. V duchu moudrých slov, s nimiž se plně ztotožňuji: „Je to jenom tvá cesta. Ostatní mohou kráčet s tebou, ale nikdo nemůže kráčet za tebe.“

ptala se Eva Brixi