Šárka VránováPráce někdy dokáže pěkně pocuchat nervy, zvláště když se nám nedaří. Zaměstnavatelé jsou si toho vědomi, a někteří proto už ve svých firmách zavádějí programy na podporu duševního zdraví. Accenture ČR je v této oblasti lídrem, proto jsme vyzpovídali HR manažerku společnosti Šárku Vránovou.

Technologie jsou všude kolem a stále více ovlivňují náš život. Mohou pomoci i při zdolávání stresu?

V současné době jsou moderní technologie, které v Accenture využíváme, naším pomocníkem, a to především proto, že umožňují oslovit větší množství zaměstnanců. Mnoho přednášek a školení dává prostor zaměstnancům se připojit virtuálně, pokud nemají možnost osobní účasti. Současně i Employee Assistance Program, benefit pro zaměstnance v podobě externího psychologického poradenství, umožňuje kontakt nejen osobní, ale i prostřednictvím Skype. Využití nových technologií pro zvládání stresu je jedním ze základních kamenů našeho nového programu pro podporu duševního zdraví zaměstnanců Mental Health Allies. Ten zahrnuje mimo jiné online kurz, který je seznamuje se základními pojmy a způsoby, kterými mohou lidé podpořit svou psychickou kondici, aplikaci zaměřenou na zlepšení kvality spánku, a v neposlední řadě přístup k anonymnímu, profesionálně spravovanému chatovacímu prostředí. Společnost Accenture také pracuje na aplikaci virtuální reality v této oblasti.

Jsou Češi dnes připraveni starat se více o své duševní zdraví?

Bezesporu ano. Stávající doba klade na lidi větší nároky. Češi si již více uvědomují potřebu „work-life“ balance. Část života trávíme v zaměstnání, část volnočasovými aktivitami a část spánkem. Pokud máme v jedné z těchto oblastí problém, promítne se i do ostatních. Pokud vycházíme z průzkumu, který společnost Accenture provedla ve Velké Británii, pak už víme, že většina lidí si uvědomuje důležitost dobré mentální kondice. Aktivní kroky v této oblasti hodlaly podniknout více než tři čtvrtiny respondentů. V ČR jsme tento průzkum neprovedli, ale předpokládáme, že čísla budou stejná jako ve Velké Británii.

Co lidé preferují při řízení duševního zdraví, IT technologie, nebo spíš tradiční metody babiček?

Každý člověk je jiný, proto náš program kombinuje formy přednášek, šíření osvěty o duševní zdraví pomocí technologií, ale zároveň i možnost posezení s kolegou, který je proškolený v oblasti duševního zdraví a může být v této oblasti podporou. Využíváme nejnovější technologie, včetně zamýšleného uplatnění virtuální reality, zároveň je však podle nás důležité vytvořit kulturu, kde si každý může promluvit o svém duševním zdraví, a ví, jak pomoci kolegovi, který se potýká s problémy. Proto projekt zahrnuje výběr a stálé vzdělávání 1500 zaměstnanců, kteří absolvují speciální školení v oblasti duševního zdraví.

Existují měřitelné výsledky v této oblasti, nebo vše hodnotíme subjektivně podle nálad a dojmů?

Svým zaměstnancům jsme nabídli možnost nejen kontaktovat proškoleného kolegu, ale zároveň obrátit se i na odbornou psychologickou pomoc prostřednictvím Employee Assistance Programu, který nám zajišťuje externí organizace. Vzhledem k tomu, že jedním z pilířů toho programu je naprostá anonymita a důvěra, neměříme výsledky detailně. Jsme pouze informování o obecných problémech – jakého obecného charakteru jsou, a na základě toho iniciujeme školení v oblasti duševního zdraví.

A jsou jednotlivci sdílnější, nebo jsou duševní nemoci ve společnosti pořád tabu?

Situace se mění. Náš průzkum ukázal, že devět z deseti respondentů, přesně 87 %, se domnívá, že roste informovanost o duševním zdraví a že lidé jsou ochotní o těchto otázkách hovořit otevřeněji, než tomu bylo před několika lety (82 %). Výrazný dopad na obecné povědomí měla ochota vysoce postavených lidí hovořit o svých vlastních problémech v oblasti duševního zdraví, jak uvedla více než polovina respondentů.
Jiná je situace na pracovištích. Jen jeden z pěti zaměstnanců, v průzkumu 22 %, uvedl, že jsou v hovorech s kolegy otevřeni v otázkách duševního zdraví. Nejčastěji uváděnými důvody, kvůli nimž respondenti nechtějí diskutovat o problémech s duševním zdravím, jsou strach, že se s nimi bude zacházet jinak (39 %), rozpaky (30 %) a přesvědčení, že by to poškodilo jejich kariérní vyhlídky (27 %). Pouze 14 % uvedlo, že se o důležitosti péče o duševní zdraví na pracovišti hovořilo nebo hovoří.
Mezi našimi zaměstnanci vnímáme větší otevřenost. Výrazný dopad měla ochota a otevřenost našich vrcholových manažerů o této problematice otevřeně mluvit a sdílet svůj příběh. Zaměstnanci si uvědomili, že každý z nás, bez ohledu na jeho společenské postavení, se může potýkat s problémy i v oblasti duševního zdraví.

otázky připravil Pavel Kačer