Miluše DvoržákováVidět výrobu německého gigantu BASF bylo jako ocitnout se v kině na nejnovějším filmu science fiction, slovy se tento chemický konglomerát takřka nedá popsat. Třeba procházka ve sklenících, kde se zkouší novinky na ochranu rostlin, mi připadala jako nahlédnutí do nekonečné budoucnosti – být vědcem či výzkumníkem, asi bych to vzdala. Cesta k novému přípravku, který by mohl spatřit světlo světa a dostat se na trh, je nekonečná a zastíněná detailní administrativou. Šanony mapují život každé molekuly. Skrývá se v nich tvrzení proti tvrzení, obhajoby, zamítavá stanoviska, desetiletí poctivé práce a nespočet otazníků. Fabrika, která dala lidstvu četné vynálezy, trpělivě pokračuje v bádání.

Novinářská cesta se uskutečnila na pozvání České asociace ochrany rostlin. Naším průvodcem byla Miluše Dvoržáková, manažerka komunikace. Hodně jsme během podzimního zahraničního pobytu hovořily o relativitě všeho možného. Povídaly jsme také o tom, že zbytečně vidíme věci černě, nebo bíle, když jsou šedé, že jsme se jako lidé naučili odmítat kompromisy. Vyptávala jsem se, srovnávala názory, které jsem vyslechla od odborníků i od Miluše Dvoržákové. Ty její se utvářely mimo jiné během mnoha a mnoha zahraničních pracovních cest, neboť je světoběžnicí a v malíčku má zážitky a zkušenosti (a v počítači fotky z celého světa). A vznikl tento rozhovor:

Rýžové pole v ČíněJste vášnivou zahradnicí, tedy máte vřelý vztah k pěstování kytiček i zeleniny, a v tomto oboru se cítíte jako doma. Byl to právě on, který vás přivedl do České asociace ochrany rostlin?

K zahradničení, i když zprvu nedobrovolnému, mě přivedli rodiče a dědeček, který pocházel ze statku, a na zahradě mu to šlo pěkně od ruky. Jako dítě jsem na zahradě musela samozřejmě pomáhat a často jsem v duchu spřádala plány, že až vyrostu, nikdo mě už na zahradě „otročit“ neuvidí. Potom jsem překročila třicítku, koupila dům se zahradou a zase se začala, a tentokrát dobrovolně, hrabat v zemi. Dnes už na to nemám tolik času, a tak se alespoň snažím, aby má pětiletá dcera viděla, jak co vypadá, roste a co obnáší péče o rostliny. Prostě aby chápala, že jídlo neroste na regálech supermarketů, ale na poli.
Většinu svého profesního života jsem pracovala v oblasti komunikace a marketingu ve firmách zabývajících se výrobou potravin, osiv a přípravků na ochranu rostlin, proto mé směřování do asociace považuji za logický krok.

Vaše asociace deklaruje snahu zapojit se do projektů, které chrání přírodu, ovzduší, vody, půdu. Ctíte principy světové udržitelnosti. Přesto vaši členové v poslední době čelí mnoha názorovým třenicím na téma použitelnost chemie, výrobků, jimiž se ošetřují rostliny počínaje řepkou a konče třeba cukrovou třtinou. Jak byste to komentovala?

Veškeré obory se v posledních letech dynamicky vyvíjejí a společnost to většinou přijímá jako něco zcela normálního. Když si vzpomenu, že první mobilní telefon na trhu byl tak velký, že se mi ani nevešel do kabelky, a vzhledem ke své váze byl dobrý akorát tak na boj zblízka... Běžný uživatel by tenkrát jistě nepředpokládal, že za 25 let budou telefon v kapse nosit i malé děti, budou si všechno fotit a okamžitě online odesílat. Osobně mám takovou teorii, že technický vývoj má dnes mnohem vyšší rychlost, než je naše adaptace na sociální změny, které tento proces s sebou přináší, a proto se často upínáme na nějaké hezké vzpomínky v minulosti... Jak to hezky vonělo, když babička upekla koláč, jak něco chutnalo, když jsme byli všichni spolu, atd. Myslím, že často nejde ani tak o tu chuť, jako o tu příjemnou situaci, kterou chceme znovu prožít. Jídlo je prostě jedna z věcí, na kterou si nechceme nechat sáhnout. A možná právě proto, že většina z nás má svou malou zahrádku, si myslí, že už je odborníkem na zemědělství. Ale to se dle mého názoru opravdu mýlí. Ono totiž, když se nám to na tom záhonku doma něco nepovede a úrodu nám zničí nějaká choroba nebo škůdci, nic se neděje. Zajdeme si do obchodu a tam si koupíme, co potřebujeme. Když se to stane zemědělci, budeme mít problém všichni.
Ačkoliv lze registrační proces EU pro přípravky na ochranu rostlin bez nadsázky označit za jeden z nejpřísnějších na světě, a tudíž přípravky, které tímto procesem úspěšně projdou, mají zaručenu vysokou míru bezpečnosti, je některými neustále znevěrohodňován. A tak místo abychom se zabývali opravdu důležitými otázkami zemědělství, můžeme z úst politiků slyšet, že zajistí bezpečné potraviny bez chemie a zakáží tu či onu účinnou látku. Krásným příkladem byla předvolební kampaň prezidenta Macrona, který měl zákaz použití herbicidu glyfosát jako jedno z hlavních hesel své kampaně. Po zvolení jeho výroky už nebyly tak jednoznačné a poslední verzí je, že se nic zakazovat nebude, dokud nebude k dispozici jiná adekvátně účinná a bezpečná látka. Říká se, že svět chce být klamán (Mundus vult decipi, ergo decipiatur.). To jsme se od dob antiky opravdu nikam neposunuli? Nutno podotknout, že prezident Macron není z evropských politiků sám, kdo strašáka jménem „pesticidy“ používá pro svou líbivou politiku a využívá neznalosti všeobecné veřejnosti, a místo aby věc pořádně vysvětlil, zasévá obavy tam, kde nejsou namístě.

I já si ráda pochutnám na rajčatech nebo mangoldu, které na zahradě vyrostly bez postřiku. Když je však nejhůř, po přípravku na ochranu té či oné plodiny sáhnu. Nejsou naše obavy z údajné škodlivosti nejrůznějších látek, které používáme na polích a zahradách, až příliš vypjaté?

Myslím, že váš přístup je zcela správný. Pokud jste udělala vše pro to, aby měla rostlina správné podmínky pro růst, a přesto má nějaký významný problém, je čas na použití patřičného přípravku, ať již biologického, nebo chemického. Důležité však je, abyste postupovala přesně podle přiloženého návodu a dodržela dávkování a také ochrannou lhůtu, po kterou byste neměla zeleninu nebo ovoce, na který jste ten přípravek použila, jíst. Důležité je také neaplikovat přípravky za větru, aby nám to nelítalo, kam nemá, a dodržet použití ochranných pomůcek, např. rukavic, prostě tak jako když zacházíte s jinými chemikáliemi v domácnosti. Ani bych už nespočítala, kdy jsem se u malospotřebitelů setkala s přístupem „dám toho tam trochu víc, ať to zabere“.
Na rozdíl od nás „hobíků“ se u profesionálních zemědělců s tímto přístupem nesetkáte. Pěstitel postupuje podle zásad správné zemědělské praxe, což je sledem různých opatření pro zajištění správného růstu plodin. Od předsklizňové přípravy půdy, výběru správné odrůdy, odplevelení, hustoty porostu, výživy. A jednou z možností je i použití přípravků na ochranu rostlin, ať již biologických, nebo chemických. Každý zemědělec musí projít školením odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky a prohlídkou periodicky prochází i aplikační technika. Ráda bych také upozornila na fakt, že celková spotřeba přípravků na ochranu rostlin v ČR patří v EU k nejnižším.
V loňském roce odebrala Státní zemědělská a potravinářská inspekce 1407 vzorků a u 27 z nich (1,9 %) zjistila nadlimitní obsah reziduí pesticidů. Většina z těchto nadlimitních nálezů byly výrobky z dovozu.

Na pozvání vaší asociace jsem měla možnost seznámit se s vývojem nových produktů v největší chemické fabrice na světě BASF, jejíž centrála sídlí v Německu. Pravidla pro schválení novinky jsou tak přísná, že je takřka nemožné trh vůbec něčím převratným obohatit. Jakého dojmu jste nabyla vy?

Vývoj nového přípravku na ochranu rostlin prochází velice podobným procesem jako vývoj nového léku, vždyť jde v podstatě o lék, pouze pro rostliny. Na začátku vývoje se testuje zhruba 140 000 nových molekul, z nichž se po 10 letech do praxe běžně dostane pouze jedna. Cena vývoje jedné nové účinné látky stojí 250–300 milionů USD. Během vývoje se testuje účinnost, toxikologie, jak se látka chová ve vodě, v půdě atd. V rámci registrace jsou potom jasně stanoveny přesné podmínky použití, zacházení s přípravkem, ochrana lidí při práci, ochrana plodin, ochranné lhůty a maximální limit reziduí, což je údaj sloužící ke kontrolním účelům a jeho překročení automaticky neznamená pro člověka žádné riziko, neboť na rozdíl od jiných chemických látek jsou limity pro pesticidy založeny na předběžné opatrnosti, a ne na reálném riziku. Jako příklad bych uvedla standard pro pitnou vodu, kde limit pro toxický arzén činí 10 µ g/l, pro rtuť 1 µ g/l a pro jednotlivé pesticidy 0.1 µ g/l a pro pesticidy celkem 0.5 µ g/l. (Limitu 0.1 µg/L dosáhneme rozpuštěním 80 kostek cukru v Bodamském jezeru.) Nicméně i přes tato omezení a bezpečností požadavky pracuje průmysl ochrany rostlin na dalších inovacích a do registrací nové produkty dává, ale ta četnost není vysoká, a přičteme-li zdlouhavý registrační proces, tak za posledních sedm let bylo autorizováno pro uvedení na trh pouze 13 nových účinných látek. V roce 2000 bylo na trhu EU povoleno 943 ú.l., dnes už je to jenom 493 ú.l., což by do budoucna mohlo v ochraně rostlin způsobit poměrně velké problémy. 

A co není moc známo, je fakt, že naše členské společnosti pracují na výzkumu nových chemických látek, ale také dodávají téměř 50 % biologických přípravků na trhu EU.

Čím vás informace v BASF zaujaly?

Musím říct, že až do návštěvy centra BASF jsem si nikdy neuvědomila, kolik chemických produktů nás denně obklopuje a přijímáme to zcela bez výhrad a automaticky. Ta prezentace pro mne byla velmi inspirativní.

Česká asociace ochrany rostlin se zapojuje do projektů Evropské asociace ochrany rostlin. O jaké aktivity jde a k čemu slouží?

Společné projekty, které jsou uskutečňovány prostřednictvím sítě národních asociací, jsou zaměřeny zejména na propagaci bezpečného používání přípravků na ochranu rostlin, protože většina problémů, které se vyskytnou, nepramení obvykle z přípravku samotného, ale z jeho špatného použití. V České republice dlouhodobě rozvíjíme zejména projekt TOPPS, který vyvinul systematické procedury, jak předcházet možnému znečištění vod přípravky na ochranu rostlin a projekt SUI zaměřený na opakování základních bodů bezpečného používání.

Společenská odpovědnost, cirkulární ekonomika, zdravé potraviny, ochrana vodních zdrojů, to vše jsou pojmy, o něž se zajímá jak široká veřejnost, tak také firmy, vizionáři, průkopníci inovací. Jak s těmito pojmy pracuje vaše asociace?

Jsme přesvědčeni o tom, že pouze bezpečné a udržitelné používání přípravků je cestou, která je do budoucna jedinou možnou. Proto se dlouhodobě snažíme o zavedení systému dohledatelnosti přípravků na ochranu rostlin po celém odběratelském řetězci, tedy od výrobce až po zemědělce, v principu tak, jak je to legislativně upraveno pro farmaceutické výrobky. Domníváme se, že tento způsob evidence přípravků povede k větší transparentnosti a možnosti státní správy využít tuto evidenci v boji proti ilegálním přípravkům, větší ochraně vod či řešení krizových situací. Všechny výrobky budou od 1. ledna 2020 muset být vybaveny 2D matricovými kódy, které budou využívány pro evidenci mezi výrobcem a distributorem. Zda se do budoucna povede tuto evidenci rozšířit až k zemědělcům, bude do velké míry záviset na ochotě ministerstva zemědělství.

A co nového chystáte pro rok 2019?

V lednu asociace oslaví již 25 let své existence, a to pro nás bude jistě doba, kdy budeme trochu rekapitulovat svoji dosavadní činnost. Našimi prioritami budou i nadále aktivity zaměřené na bezpečné používání přípravků a na boj s ilegálními pesticidy. Poměrně málo se ví, že až 18 % všech přípravků na našem trhu jsou produkty nelegální, což považujeme za významný bezpečností problém, neboť původ a přesné složení těchto výrobků není známo. Dále budeme pokračovat v komunikaci směrem k laické veřejnosti, abychom se pokusili srozumitelným způsobem reagovat tak, aby se zmírňovaly obavy z použití přípravků na ochranu rostlin. Celá tato aktivita by měla vyvrcholit v roce 2020, který byl FAO vyhlášen mezinárodním rokem zdraví rostlin.

otázky připravila Eva Brixi