Sedmnáctý listopad si nepřipomínáme jen jako státní svátek, ale je i Celosvětovým dnem nedonošených dětí. Loni byl pražský Žofín svědkem zajímavého rekordu. České ženy upletly novorozeňatům 10 450 párů miniaturních ponožtiček, tedy víc než kolik u nás přijde na svět dětí každý rok předčasně. K němu přispěla i metodička účetnictví odboru účetnictví Magistrátu hlavního města Prahy Alena Baumruková. Dárky pro nejmenší chystá už sedm let.
Řekněte, jak to začalo?
První kontakt přišel přes internet. Zachytila jsem na webu diskuzi, kde se probíralo pletení pro nedonošené děti. Hned se mi to zalíbilo, proto jsem začala zjišťovat další informace. Navázala jsem spolupráci s neziskovou organizací Nedoklubko a zapojila se do projektu Mámy pro mámy, teď už to bude sedm let.
Co od vás maminky a jejich ratolesti dostávají?
Pleteme jim především ponožtičky, bačkorky a čepičky. A nejnovější trend představují pletené chobotničky. S chapadýlky si děti mohou hrát, chytnout se jich. Ukázalo se, že to přispívá k jejich klidu, spokojenosti a pohodlí. V bříšku jsou totiž zvyklé držet se pupeční šňůry, v inkubátoru tahají za kanyly a vytrhávají je.
Ani si nedovedu představit, jaké velikosti se používají, jak takové ponožky vypadají...
Dostali jsme tabulky s patřičnými rozměry. Délka chodidla se pohybuje od čtyř do osmi centimetrů. Používáme na to speciální vlny pro miminka. Chobotničky pleteme ze stoprocentní bavlny, aby se daly dobře vyprat. I maminkám, které prožívají těžké chvíle v odloučení od novorozenců, se snažíme pobyt v nemocnici zpříjemnit, Dostávají od nás drobné dárky, například malé chobotničky jako klíčenky, pletená srdíčka a podobně.
Kolik práce tomu věnujete?
Bačkůrka mi trvá tři čtvrtě hodiny, pár je hotový za hodinu a půl. Chobotnička vyžaduje víc času, protože má osm chapadel.
Tak to máte už dobře zažité?
Pletla jsem už jako malá holka, máme to v rodině. Dokonce i můj tatínek vyráběl záclony síťováním. Večer jsme všichni seděli a pletli, háčkovali a síťovali.
Pomáháte ještě někomu dalšímu?
Posledních osmnáct měsíců spolupracuji s Elpidou, organizací pro seniory. S mamkou pleteme ponožky, které jdou do prodeje, a z výtěžku může Elpida pořádat různé kurzy a další akce.
Je to váš největší koníček?
Dá se říci. Nedoklubko je mi blízké, protože se mi dvojčata narodila v sedmém měsíci a nedopadlo to dobře. Jsem ráda, když teď jiným mohu pomoci. A píšu vědecko-fantastické povídky. Končí
většinou v šuplíku. Ale jestli se mohu pochlubit, jednu jsem poslala do soutěže a z 64 povídek skončila šestá.
Co vás k psaní přivedlo?
Vědeckou fantastiku mám ráda, ale občas mi tam něco chybělo. Tak jsem se rozhodla, že to tam dodám sama.
hodně rozdané radosti
popřál Pavel Kačer
Na snímku: Alena Baumruková byla oceněna za společensky odpovědný počin zaměstnance Magistrátu hlavního města Prahy
Otevřít PDF
