Jak nazírat na kvalitu? Jak ji definovat? Co znamená v našem běžném životě? Jak ji vnímají firmy? Prosazuje se do našich činností tak, jak požaduje zákazník, tedy kdokoli z nás? Jak k ní přistupovat, jak ji vnímat, a jak o ní mluvit? Jednu z cest přiblížila prof. Ing. Růžena Petříková, CSc., místopředsedkyně Rady kvality České republiky. Podílí se na řadě aktivit, které uvádí kvalitu do života, počínaje školstvím a konče výrobními podniky:

JUDr. Ing. Robert Szurman společně s prof. Ing. Růženou Petříkovou, CSc.

Velký kus profesního života jste zasvětila prosazování myšlenek kvality, a to ze všech úhlů pohledu. Kdy a kde byl první impulz? A proč jste se zaměřila právě na kvalitu?

Pominu-li období po absolutoriu Vysoké školy báňské v Ostravě, její hutnické fakulty, kdy jsem jako mladá inženýrka pracovala ve výzkumu a chodila po halách či dílnách českých sléváren a zabývala se povrchovou kvalitou slévárenských forem a jader, bylo významným impulzem založení první české katedry jakosti, společně s prof. Ing. Jaroslavem Nenadálem, CSc., který se stal jejím prvním vedoucím a která ostatně funguje dodnes. Současná katedra managementu kvality připravuje odborníky, manažery, techniky, auditory a další profese z oblasti systémů kvality pro podnikovou praxi. Navíc ve stejném období, v roce 1993, jsme se skupinkou kolegů z ostravské pobočky ČSVTS (později kolegů z Domu techniky Ostrava) ve spolupráci právě s uvedenou katedrou kvality založili tradici proslulých ostravských „kvalitářských“ konferencí. Letos se odehrál již 26. ročník. Aktivit v této oblasti, či oblastech, neodmyslitelně spojených s kvalitou, nově např. ve společenské odpovědnosti firem, chystáme právě ve spolupráci s Radou kvality ČR celou řadu.

Kvalitu jste tedy pojala jako směr, který ukázal mnohým odborníkům i novou cestu seberealizace...

Možná i tak by se to dalo charakterizovat. O tom, že jsou takové akce a projekty vyhledávanými, svědčí hodnocení jednoho z velkých guru na podnikové řízení, žel nedávno zesnulého prof. Jaroslava Jiráska, který byl velkým příznivcem těchto iniciativ a který tyto akce označil jako skutečná sympozia, intelektuální hostiny, na kterých společně manažeři „hodují“, což v praxi znamená, že se radí a přou znalci managementu, představitelé průmyslu, dnes i z oblasti veřejné správy, jak věci zvládat lépe. A o tom, že se v Ostravě dělá „skutečná“ kvalita, svědčí především trvalý zájem klientů, možná i z důvodu, že v týmu těchto kvalitářů, kteří akce tradičně zabezpečují, je řada významných pedagogů, oceněných manažerů kvality a nositelů Ceny Anežky Žaludové za mimořádný osobní přínos v ČR při prosazování myšlenek kvality do praxe. A proč má osobní a prioritní orientace na kvalitu? V jistém věku jsem začala přemýšlet méně o technikáliích, více o životě, jeho smyslu, o lidech, jejich hodnotách a postojích a nazvala jsem si tuto orientaci, spíše pro sebe než pro jiné, novou kvalitou života, a to ve všech jejích formách. A uspokojuje mě, že řada aktualizovaných či zcela nově přijatých dokumentů v oblasti podnikového řízení (a nejen jeho) si čím dále tím častěji pohrává s těmito „soft“ pojmy a promítá je ve svých strategiích. Kvalita je všudypřítomná.

Prof. Ing. Růžena Petříková, CSc.

Několik let také působíte v pozici místopředsedkyně Rady kvality ČR, která pracuje při Ministerstvu průmyslu a obchodu a je garantem programu Národní politika kvality. Co právě tento projekt české veřejnosti přinesl?

V pozici místopředsedkyně Rady kvality ČR, která dodnes garantuje Národní politiku kvality, nejsem zase až tak dlouho, léta však působím jako předsedkyně jedné z jejích odborných sekcí, je to sekce Kvalita ve vzdělávání. Náš odborný tým je od jeho počátků veden maximální snahou poskytovat v oblasti vzdělávání Radě kvality ČR nejen trvalou zpětnou vazbu, ale zároveň, vždy jak je zapotřebí, odborně posoudit momentálně řešenou problematiku (často na národní úrovni), včetně návrhu možných řešení. Za velmi prospěšnou bych označila participaci našich členů v národních projektech spojených s tvorbou metodik určených pro hodnocení kvality zejména v oblasti terciárního vzdělávání, kde byla řada našich členů zapojena na pozicích významných a akademickou obcí uznávaných expertů.

Byla jste spolutvůrcem speciálního manažerského studia zaměřeného na kvalitu v kontextu kreativity a inovací, známého pod zkratkou MCI – Manažer kreativity a inovací. Letos v říjnu jste spolu s dalšími odborníky zahájili již 10. Akademický rok. Oč přesně jde a k čemu tento netradiční a ojedinělý studijní program slouží?

Na startu tohoto projektu, který dnes zaštiťuje Dům techniky Ostrava, zhruba před deseti lety, kdy gradovaly požadavky na kreativní a inovativní manažery, jsme se s kolegy snažili najít odpověď na otázku, zda se lze kreativitě naučit. Vzhledem k tomu, že se s ní všichni rodíme (žel, často se vytrácí vlivem výchovy v rodinách, nevhodně voleného vzdělávání), jsme se rozhodli připravit program, který by tomuto požadavku čelil. Ověřili jsme si, že kreativitě se lze naučit, lze ji i úspěšně rozvíjet, a to i přesto, že každý z nás má rozdílné individuální předpoklady předurčené funkcemi svého mozku. Mně osobně dlouhodobě také trápila skutečnost, že jsme si my Češi, historicky velmi kreativní národ, velmi rychle přivykli vše normovat, standardizovat či podřizovat pevně nastaveným pravidlům, a přirozená kreativita se tak z našeho počínání, a to obecně řečeno, rychle kamsi vytrácela.

Dostatečná kreativita rovná se tedy úspěch?

Být rychlý a jít na věc neotřele, a to ve všech směrech podnikových činností, znamená často přežití a úspěch, v opačném případě i konec. Jednoduše řečeno, úspěšní čeští manažeři a podnikatelé se již bez kreativity neobejdou, a tak se stává běžnou praxí stále hlasitější volání nejen po kvalitě a konkurenceschopnosti, ale rovněž po kreativitě a inovacích, které se stávají hitem poslední doby i ve vzdělávání. Realizační tým tak postupně na základě tuzemských, ale i zahraničních zkušeností zkoncipoval výukový dvousemestrální program, určený pro zájemce z výrobních podniků, z oblasti služeb a institucí veřejné správy s cílem umocnit právě zmiňovanou kreativitu a nápady, zvládnout techniky a metody pro posílení osobní i týmové tvořivosti, a tím plně využít inovační potenciál lidí. Studium je ukončeno evropsky platnou certifikační zkouškou (pro funkci Manažer kreativity a inovací). Nesmírně si vážíme trvalé podpory vedení Rady kvality ČR, zejména jejího předsedy JUDr. Ing. Roberta Szurmana, který je od startu tohoto studia členem Akademické Rady MCI a pravidelně studium nejen zahajuje, ale v jeho závěru osobně předává absolventům certifikáty, což zvyšuje prestiž celé akce.

V mantinelech kvality hledáte společně s účastníky studia cesty k originálnímu přístupu k zákazníkům, službám, výrobkům, procesům. Učíte manažery myslet inovativně. Co si pod tím lze ale představit?

Evropští i tuzemští zaměstnavatelé stále častěji vyhledávají absolventy, kteří jsou vedle odborných znalostí vybaveni pověstným selským rozumem, kreativitou a podnikatelským duchem, loajalitou a odpovědností. Je tedy, a to více než kdy jindy, zapotřebí nabízet kvalitní a jedinečné vzdělávací programy, úzce propojené s využitím moderních metod a technik, s vysokou přidanou hodnotou a vysokou kvalitou. Samotné požadavky podnikatelského prostředí, zejména neustále rostoucí požadavky trhu, vyvolávají stále větší tlak na řízení inovací, hledání a co nejúčinnější využívání příležitostí k inovacím. Plně v kontextu všech těchto nároků doby tak vznikl nápad připravit studium pro všechny zájemce, kteří jsou ochotni „ hrát si“ s nápady a myšlenkami, jsou otevřeni vůči změnám a novinkám, mají trvalou touhu si vymýšlet, učit se a posouvat věci rychleji, než bývá obvyklé. Maximální snahou špičkových lektorů a pedagogů tohoto studia je pak probouzet v účastnících „utlumenou“ tvořivost tak, aby se dostala do pohotovostní, okamžitě využitelné polohy a aby absolvováním programu jeho účastníci ve svých každodenních činnostech postupovali systematicky od tvůrčích námětů k angažované kvalitní práci a vysokým výkonům efektivněji a rychleji, než tomu bylo doposud. Studium se tak stává možností pro všechny, kteří hledají rychlá a poměrně levná řešení, případná zlepšení, změny či zefektivnění svých činností a procesů, pro ty, kteří hledají finanční úspory uvnitř svých firem, případně se potýkají s neustále se opakujícími chybami ve svých projektech. Ze strany účastníků to však zase znamená ochotu přestat myslet v zajetých kolejích, v rámci průměrnosti či stejnosti, a naopak se naučit cenit si originality a extrémů jako východiska, na němž lze budovat nejen svoji profesní, ale i životní filozofii.

Ukazuje se, že netradiční přístupy k zvládání úkolů, řízení týmů i dosahování kvality mají své místo na slunci a že jednoznačně k efektivitě práce vedou. Jaké zkušenosti z absolvování MCI představitelé firem mají? Co se jim daří, jak nahlížejí na souvislosti týkající se rozvoje firem, jaké uplatňují metody?

O účincích výstupů studia a jeho efektivních dopadech v každodenní praxi absolventů jsem přesvědčena a zpětná vazba ze strany zaměstnavatelů, vysílajících každoročně své manažery do této netradiční formy studia, jsou toho jednoznačným důkazem. Slova uznání směrem od zaměstnavatelů se týkají vesměs dosahování vyšších výkonů, absolventi MCI jsou nejen úspěšnější ve vedení pracovních týmů a při zvládání zadaných úkolů a projektů, ale i v oblasti organizace práce a manažerského rozhodování jsou v mnoha směrech iniciativnější, rychlejší, prostě lepší než jejich kolegové. Dovedou věci vnímat v co nejširším kontextu a často jinými kolegy neviděných souvislostech, a konečně, dokáží vstřebat občasné krize jako příležitosti pro zlepšení, tedy zvládnout je tak, aby ony neovládly je. Použitá kombinace triviálních i pokročilých tvůrčích metod a technik, systematických a metodických postupů, které program nabízí (a které stále ještě nejsou standardní výbavou většiny techniků a manažerů), jednoznačně stimulují absolventy k trvalému osobnímu rozvoji v této oblasti.

A jakou zkušenost si vy osobně za těch deset let, co Manažer kreativity a inovací funguje, odnášíte? Zejména pak s prosazováním kvality a inovativních přístupů založených na tvořivosti, neobvyklém pojetí?

Vzhledem k tomu, co se děje v současné praxi, vzhledem k současným výzvám (čím dále tím složitější technické problémy, nastupující Průmysl 4.0, rostoucí komplexnost výrobků, nebývalý rozvoj nových technologií apod.) nebude toto vše možné zvládnout bez systematického tvůrčího myšlení a kreativních řešení problémů, protože sama kreativita je srdcem inovačních procesů. Náš záměr připravovat pro praxi „kreativce“ byl ve své době krapet předčasný, dnes je však nejvyšší čas podobné programy co nejrychleji rozšířit do vzdělávacích systémů celoplošně, dle jednotlivých vzdělávacích stupňů. A za významné považuji, aby na tuto oblast pamatovaly i připravované strategické dokumenty v rámci tolik diskutovaného vzdělávání v podmínkách ČR. Vývoj poznání a znalostí je nebývale rychlý a jeho možnosti mají neuvěřitelně svižný trend. Tradiční orientace na „pouhé“ využití technických příležitostí už dávno nestačí. Jsem velice ráda, že mohu být osobně u těchto změn a že nejvyšší instituce v oblasti kvality, kterou je v této zemi Rada kvality ČR, je toho součástí a uvedené aktivity dlouhodobě podporuje.

ptala se Eva Brixi
foto Kateřina Šimková