Umíte si představit jídelníček bez vajec a kuřecího? Bez krůtí šunky a silné slepičí polévky? Vánoce bez cukroví a vánočky, které bez pořádného vajíčka prostě neuděláte? Grilovačku jen z vepřového? Myslím, že ne. A víte, jak se podniká producentům drůbežího masa, vajec, výrobcům krmiv či obalů? Každý by na to asi odpověděl jinak a po svém, podle oboru, který reprezentuje. Souhrnné znalosti má Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie, z.s.:

Jaké je poslání unie? A co všechno pro své členy dělá?

Českomoravská drůbežářská unie, z.s., je sdružení chovatelů nosné a masné drůbeže, sdružujeme i firmy zabývající se porážkou drůbeže, zpracovatele drůbeže a vajec. Dalšími členy jsou výrobci technologie pro drůbež, výrobci obalů a krmiv. Hlavním úkolem unie je zastupovat chovatele při jednáních s ministerstvem zemědělství, Státní veterinární správou ČR, Státním zemědělským intervenčním fondem, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a dalšími státními a nevládními organizacemi. Naším posláním je informovat chovatele o všech novinkách, které se jich týkají. Usilujeme o zajištění co nejlepších podmínek pro své členy. Velkou předností je možnost podílet se na tvorbě a připomínkování legislativy přes výše zmíněné organizace týkající se chovatelů drůbeže. Příkladem úspěšné práce je připomínkování dotačních titulů pro odchov a chov všech kategorií drůbeže. Dále jsme i školicím střediskem, pořádáme semináře a vybraná školení. Vydáváme časopis Drůbežář Hydinár, který čtou i drobní chovatelé. Propagujeme českou produkci vajec a drůbeže.

Sdružujete tedy rozmanité subjekty. Zůstanete u těchto kategorií dále, anebo budete možnosti vstupu pro další specializace rozšiřovat? Mohou se stát členy například hotýlky, restaurace, lahůdkářství?

Jak již jsem v předchozí otázce zmínila, sdružujeme i dodavatele krmiv, výrobce premixů. S výzkumnými organizacemi spíše úzce spolupracujeme, jejich zaměstnanci přispívají do časopisu a přednášejí na našich seminářích, a samozřejmě v případě potřeby konzultujeme jejich výsledky výzkumu. Členy jako hotýlky, restaurace, lahůdkářství zatím nesdružujeme, ale v případě jejich zájmu jsme ochotni spíše spolupracovat jako například s výzkumnými organizacemi. 

Převažují členské firmy s českým kapitálem? Jaký podíl těch se zahraničním vlastníkem?

Část členských firem je nadnárodních, které mají v ČR zastoupení. Více než polovina jsou ale české firmy. 

Zasahujete do diskuzí týkajících se občasných problémů s drůbežím masem nebo vajíčky?

Snažíme se upozorňovat spíše na bezpečnost a kvalitu těchto produktů tuzemských i dovozových. Jak všichni víme, veškeré kauzy se týkají dovozu. Vzpomeňme především na nynější kauzu s vejci z Nizozemí a Belgii s toxickým fipronilem, salmonelu ve vejcích z Polska, mase z Brazílie, dioxiny v německé drůbeži a vejcích a řadu dalších.

Dá se specifikovat, v čem se odlišuje drůbeží maso z českých chovů od toho, které se k nám dováží?

Na tuto otázku jsem si sama odpověděla v předešlé. České drůbeží maso a vejce jsou pod neustálou kontrolou českých dozorových orgánů. Výrobci podporují českou ekonomiku, zaměstnanost a neputují sem tisíce kilometrů, a proto nezatěžují životní prostředí. Drůbeží maso a vejce české produkce jsou kvalitní a bezpečné. 

Drůbeží maso je zdravé, chutné a vhodné k nejrůznějším úpravám a dietám. Stejně tak jako vajíčka, která se již nazývají superpotravinou. Nepomýšleli jste například na to, že byste zřídili na svých webových stránkách „kuchařku“, do níž by mohla přispívat široká veřejnost svými osvědčenými recepty a fotografiemi? Motivovat tím, že se jednou měsíčně jeden vybere a autor odmění?

Většina našich členů má svoje webové stránky a sociální sítě a výše zmíněné si dělají samostatně. Já bych toto v budoucnosti zařadila spíše do časopisu.

Ostatně – jak je to s konzumací drůbežího masa u nás? Jíme ho optimální množství? Třeba toho krůtího?

Spotřeba drůbežího masa, včetně krůtího, byla vloni u nás přes 26 kg na osobu a rok. Drůbeží maso nemá žádné omezení z důvodů náboženských a je konzumováno na celém světě. Spotřeba drůbežího masa se neustále zvyšuje jak v ČR, tak v ostatních zemích. Drůbeží maso má příznivé biologické a nutriční vlastnosti a je dobře stravitelné a dietní. U drůbežího masa je důležitá ekonomická výhodnost oproti masu z ostatních jatečných zvířat. Produkce krůtího masa má v ČR v posledních letech spíše stagnující či snižující se trend. 

Podobná otázka týkající se vajec: kolik jich sní týdně průměrný Čech? Je to hodně, nebo málo v porovnání s jinými zeměmi?

Průměrná spotřeba vajec vloni byla v ČR 255 kusů na obyvatele. Spotřeba vajec se v posledních letech zvyšuje, jelikož vejce je levný zdroj živočišné bílkoviny, na vejce nejsou zaznamenány alergie a v posledních letech byl vyvrácen i vysoký obsah cholesterolu. Vejce bylo, je a bude nedílnou součástí české kuchyně. Současný spotřebitel ho bere jako samozřejmost a jeho význam trochu podceňuje. 

Slepičí vejce je z výživového hlediska plnohodnotnou potravinou s ideálním složením proteinů (bílkovin), lipidů (tuků) a příznivým zastoupením vitaminů a minerálních látek. Vejce patří mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a zároveň i s vysokou stravitelností (u žloutku až 100 %). Stravitelnost vaječných proteinů je 98–100 %. Vejce obsahuje všechny vitaminy kromě vitaminu C a z minerálních látek má hlavně vysoký obsah železa, fosforu, draslíku a jódu, ze stopových prvků je významný obsah např. selenu.Vejce je svým obsahem komplexní potravina s vysokou výživovou hodnotou. Vejce je jednoduše zpracovatelné, a hlavně pro spotřebitele snadno dostupné. Světové vědecké kapacity předpokládají, že právě vejce bude tou potravinou, která pomůže uživit stále vzrůstající světovou populaci v následujících 50 letech. Vejce je součástí zdravé výživy. Tomu ho předurčuje jeho výživová hodnota. Konzumace jednoho až dvou vajec denně je podle současných vědeckých závěrů bez problémů.

Lze působit na větší odběr drůbežího masa a vajec třeba pro nemocnice, rehabilitační centra, školní jídelny?

Za pomocí ministerstva zemědělství a Agrární komory se v současné době této otázce věnujeme a věříme, že v příštích letech tyto organizace začnou dávat přednost tuzemským produktům z drůbeže.

O čem vypovídá strategie unie do dalších let? Čeho byste rádi dosáhli?

Samozřejmě stoprocentní soběstačnosti ve výrobě drůbežího masa a vajec!

ptala se Eva Brixi