Na vyhlášení 10. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek v Praze prezentovala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF - Czech Credit Bureau údaje týkající se ne příliš medializované skupiny žen - starostek obcí. Zaujalo mne to, už jen proto, že právě tyto ženy manažerky by si zasloužily více pozornosti i pochvaly a povzbuzení, protože zodpovídají za spousty záležitostí a úzce vlastně ovlivňují život mnohých z nás. Zeptala jsem se tedy:

Odborníci tvrdí, že nastalo století, ba tisíciletí žen. Hojně se hovoří o podnikatelkách, manažerkách ve firmách, velkých organizacích, o političkách, o projektech, které vedou ženy. Daleko méně se pozornost upírá k ženám ve veřejné a státní správě. Například starostky obcí jsou těmi, které se tolik nemedializují přesto, že ovlivňují každodenní život lidí. Jaký na to máte názor?

Je až s podivem, že stále existuje více lidí, kteří by starostou/starostkou být chtěli, ale nedostane se na ně. Přitom asi platí, že pokud v obci vše funguje, o starostovi se mnoho nemluví. Pokud něco nefunguje, je téměř vždy na vině starosta, i když může jít o záležitosti, které jsou v kompetenci státní správy a ani sebelepší starosta s tím nic neudělá. Starosta je pak hromosvodem pro všechny stížnosti a poděkování se mu většinou dostane, až když odchází. Navíc, takový člověk musí vyjít s opozicí, musí umět nalézat kompromisy, musí jednat i s lidmi, se kterými by se za jiných okolností patrně vůbec nestýkal. Jeho pracovní doba nebývá zrovna osmihodinová.

A co ukázal váš rozbor? Kolik je v České republice starostek v porovnání s jejich mužskými protějšky?

Se starostkou se můžeme setkat v 1461 obcích, což je 23 % obcí České republiky. Je zde vyšší procentní zastoupení žen než v podnikatelském sektoru např. u vlastníků obchodních společností nebo v rámci fyzických osob podnikatelů. Nižší zastoupení žen než mužů jistě souvisí s tím, že jsou to stále ještě ženy, na kterých leží z převážné části péče o potomky a posléze i prapotomky. K rovnoměrnějšímu rozdělení rolí v rámci péče o děti dochází spíše u mladších ročníků, a těch zase mezi starosty mnoho není.

O čem věk našich starostek vypovídá?

Věkové složení starostů a starostek se výrazněji neliší. Nejčetnější skupinou jsou lidé ve věku od 50 do 59 let. V rámci starostek tvoří 37 %, v rámci starostů 36 %. Asi překvapí, že druhou nejčetnější skupinou jsou lidé ve věku 60 let a starší. Do nejstarší věkové kategorie spadá 29 % starostek a 31 % starostů. Třetí větší skupinu pak představují lidé ve věku 40 až 49 let, u starostů a starostek zaujímají téměř shodný podíl. Ani jedna starostka není mladší 30 let, v případě starostů je jich pouze devět.
Lidé, kteří se o post starosty ucházejí, jsou spíše starší, a to platí rovným dílem o ženách i o mužích. Jsou tedy ve věku, kdy mají dostatek zkušeností, přehled a jsou do určité míry i majetkově zajištění. Téměř polovinu z celkového počtu starostů tvoří starostové neuvolnění, což znamená, že za svou práci nedostávají plat. Takže vedle toho, že fungují jako starosta, musejí ještě pracovat nebo podnikat, pokud nemají jiný příjem, jako je např. starobní důchod.

Jaké má „ženský" úřad renomé ve srovnání s kvalitou úřadů, které vedou muži?

CRIF - Czech Credit Bureau používá k posouzení stavu obce ukazatel ratingu, což je souhrnné hodnocení jejího hospodaření. Aplikujeme-li toto hodnocení na obce vedené starostky a starosty, vidíme, že obce vedené ženou vykazují o něco lepší hospodaření než ty, které reprezentuje muž. Rozdíly nejsou velké. První dva nejlepší stupně má 20 % obcí se starostkou v čele, zatímco jen 18 % těch, které vede muž. U dvou nejhorších stupňů je situace obrácená. Vyskytují se u 16 % obcí zastoupených ženou a u 19 % obcí vedených mužem.

Ženy v pozici starostky si jistě zaslouží obdiv a velkou úctu. Musí takříkajíc rozumět všemu, řešit vše okamžitě, rozdávat dobrou náladu i věřit, že se záměry obce naplní...

Obecně si úctu a obdiv zaslouží jak starostky, tak i starostové. Ženy možná o něco více, protože je na nich stále ještě větší část péče o domácnost a děti. V České republice má 80 % obcí méně než 1000 obyvatel. Znamená to, že 80 % starostů/starostek je při slaďování často velmi různorodých požadavků a zájmů obyvatel s možnostmi, které skýtá obvykle nevelký rozpočet, jedinou osobou, která s pomocí několika málo zastupitelů musí rozhodovat, co je pro obec nejlepší. Peněz v rozpočtu bude vždy méně, než kolik by jich bylo potřeba. Poskytovatelé dotací jsou štědřejší vůči větším obcím, nehledě na riziko dotací, pokud ji obec nedostane, přitom je známo, že zpracování projektu a žádosti o dotace není zadarmo. Starosta/starostka tak opravdu musí rozumět všemu, a na vše však reagovat, a to od neustále se měnící legislativy až po sousedské spory. Pomoc většinou nachází jen u sousedních obcí s obdobnými problémy. Je pak obtížně pochopitelné, kolik starostů působí i několik funkčních období.

ptala se Eva Brixi