Kdo zná příběh firmy U&Sluno a.s., já přece jen trochu ano právě díky několika rozhovorům, které jsem s její majitelkou, Ing. Martou Novákovou, již připravovala, ví, jak odvážně se tato žena k podnikání staví. Vždy jsem v duchu pátrala po podstatě této odvahy, po podstatě obchodního umění, které firma cizeluje už rovné čtvrtstoletí. V čem tkví kouzlo, které přinese zakázky, lidem mzdu, a pro image dobré reference? Těžko to shrnout do jediné charakteristiky, kterou ani dnes nedokáži přesně definovat. Možná i to mne vedlo k dalším otázkám. Z odpovědí lze vyčíst důležitou zkušenost: člověk musí mít jasno a musí se umět rozhodnout. Nejen proto získala Marta Nováková a U&Sluno v 9. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek 1. místo v kategorii Velká společnost:

Zvítězila jste v kategorii firem s nejvyšším obratem v soutěži Ocenění českých podnikatelek, a to je úspěch, který se krásně snoubí s 25. výročím existence U&Sluna. Co bylo hnacím motorem businessu po ty roky? Snaha se uživit nebo chuť vejít do neznáma a dobýt trh?

Abych pravdu řekla, asi to nebylo tak jednoznačné, aby byla odpověď jednoduchá. Vždy jsem zastávala názor, že firma, která nemá ambici a cíle k růstu, je už na cestě „z kopce". V tomto duchu jsem firmu řídila vždy i motivovala svoje kolegy při získávání nových zákazníků či nových trhů. To ovšem neznamená, že se nám pokaždé všechno podařilo. Nicméně věřím, že jsme se naučili z našich nezdarů přijímat pozitivní zpětnou vazbu, poučení, abychom se vyvarovali chyb, které jsme udělali.

Jaké etapy byly pro vývoj firmy rizikové?

Především expanze na Ukrajinu byla a stále ještě je velmi riziková, a to nejen díky nestabilní politické a ekonomické situaci. Je to po Slovensku druhá naše zahraniční destinace, kde jsme vybudovali pobočku, 100% dceřinou společnost. Naše produkty jsou velmi těsně spjaty s prací lidí, s prací konzultantů či IT specialistů a bez této práce vlastně aplikační software, který prodáváme, nemá adekvátní hodnotu pro zákazníka. Kulturní rozdíly, jiná mentalita, rozdílné obchodní zvyklosti a pravidla jsou stejně rizikové jako nestabilní politicko-ekonomické prostředí. A proto je velmi důležité najít tu správnou cestu, jak vybudovat i v zahraničí takový tým, který bude dostatečně odborně zdatný, ale především loajální k české „matce" , a také najít management, na který se opravdu můžeme spolehnout. A také v této oblasti již máme za sebou poměrně vážnou krizi, doufám, že jsme se z chyb, které naši práci provázely, již dostatečně poučili.

Dnes se výkonného řízení neúčastníte, mnohé jste delegovala. Není vám to tak trochu líto? Na druhé straně - spousty majitelů, zakladatelů delegovat příliš nedokáže a má pocit, že musí být stále v centru dění. Jak jste na to šla vy?

Já jsem sebe svými kroky (kandidatura a následně zvolení do funkce prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR) vlastně přinutila naučit se delegovat - to je složitá věta, ale vyjadřuje skutečnost. Na to, abych byla v operativním řízení v U&Sluno, skutečně nemám čas, a musela jsem akceptovat, že budu rozhodovat opravdu jen o strategických otázkách. V mé současné téměř politické funkci si velmi dobře uvědomuji zásadní rozdíly mezi podnikáním a mojí pozicí v SOCRu. Musím přiznat, že občas se mi zasteskne po standardním businessu, protože má relativně jasná pravidla a o úspěchu rozhodují převážně ekonomická, měřitelná kritéria. Změření úspěchu ve funkci prezidentky SOCRu je daleko obtížnější než v U&Sluno, kde je úspěch měřen primárně ekonomickými výsledky.

V čem dnes tedy spočívá vaše role? Podílíte se například na výběru nových pracovníků do vedení firmy? Nebo jen kontrolujete, chválíte a káráte?

Především nastavuji ekonomické parametry plánu firmy- obrat a zisk, motivaci managementu na splnění plánu, schvaluji velké investice, které jsou součástí ročního business plánu. Kontrola probíhá primárně přes ekonomické výsledky, vyhodnocované měsíčně na pravidelných měsíčních poradách s managementem, ale řešíme také strategie k získání nových zákazníků, trhů či nových obchodních partnerů nebo nových produktů. Učím se více chválit a méně kárat!

Máte řadu dalších aktivit: vlastníte v Praze mateřskou školku, jste investorkou a také prezidentkou jednoho z největších profesních uskupení u nás, zmíněného Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. To je až až pro vlastní seberealizaci. Plyne mi z toho, že jste především dobrým stratégem a organizátorem. Dá se to naučit, nebo to v sobě člověk musí nést od kolébky?

Mám pro to vlastní vysvětlení, které se netýká pouze mne. Každý člověk má specifické nadání pro nějakou činnost a když se mu v životě podaří toto nadání spojit se svou prací, se svou profesí, pak je nejen úspěšný, ale také spokojený. A já mám asi organizační talent, který mi umožňuje angažovat na všechny potřebné činnosti při všech svých aktivitách, spolupracovníky, kteří mi potom pomáhají všechno zvládnout. Myslím, že hodně v sobě člověk má v „genech", ale určitě musí své schopnosti rozvíjet, musí se trvale vzdělávat.

Kolik hodin denně pracujete? A připouštíte si stres?

Diskutabilní je v mém případě už pojem práce. V případě standardního businessu je to poměrně jasné, ale ve funkci prezidentky? Jsou to schůzky, obědy, večeře, kde hledám sympatizanty, podporovatele nebo ovlivňovatele pro aktivity SOCRu, hledám vhodné partnery pro spolupráci? Jsou to má jednání v různých pracovních komisích na ministerstvech nebo s politiky, v parlamentu, senátu? Jsou to zasedání představenstev SOCRu, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR nebo jednání tripartity? Je to vyřízení veškeré mailové pošty, která mi chodí na několik mailových adres podle všech mých aktivit, udržování komunikace na sociálních sítích? Je to pravidelná komunikace v různých médiích na různá témata? Pakliže je to všechno práce, pracuji denně zhruba 10-12 hodin, mnohdy i více. Méně málokdy. Stres prožívám téměř denně, protože chci být na jednání připravená a na to mi mnohdy opravdu moc času nezbývá. Abych porozuměla např. legislativní problematice, týkající se obchodu i cestovního ruchu, vyznala se třeba ve státním rozpočtu, musím spoléhat na materiály, které mi připraví kolegové, a najít si aspoň tolik času, abych znala podstatná fakta, připravila si argumenty, musím vědět, o čem mluvím. A to je opravdu dost stresující!

A kdy poznáte, že je potřeba hodit mobil z okna, vypnout počítač, obrátit list, zhasnout lampičku?

Pokouším se to na sobě včas poznat, ale stále mně občas přepadají záchvaty migrény a to vím, že potřebuji jednak zvolnit a jednak se o své tělo i duši postarat trochu jinak. Preventivně se „vybíjím" 2 - 3x týdně na tenisu nebo jízdou na in-linech, o některých víkendech utíkám do hor na ferati, ski aply nebo free ride lyžování. Párkrát ročně vyrážím s kamarádkami na „operní víkendy" po evropských operních scénách a teď čerstvě se chodím kochat mým prvním vnoučkem.

Na tiskové konferenci OCP jste řekla, že by se U&Sluno chtělo stát lídrem Evropy v poskytovaných službách a produktech. Co si pod tím můžeme představit?

Když kterýkoliv evropský retailer řekne: U&Sluno - jo ty znám, jsou opravdu dobří, rozumí nám a rozumí i své práci. Již jsme s nimi spolupracovali na některých projektech a určitě s nimi budeme rádi spolupracovat i nadále. Nebo: Slyšeli jsme o U&Sluno, dostali jsme reference z různých oblastí, že poskytují kvalitní služby a produkty a i když nejsou nejlevnější, jejich spolehlivost a kvalita se nám určitě vyplatí.

Našlápnuto máte, působíte již v několika zemích a máte zastoupení v USA. Kde všude vás zákazník najde a kam byste rádi zamířili ještě? IT řešení na míru obchodním firmám, to je určitě o velké konkurenci...

Nejdříve k té konkurenci - od začátku svého působení se specializujeme na oblast retailu, retailové logistiky a distribuce a ačkoliv to historicky ne vždy vypadalo, že je to konkurenční výhoda, v současném IT světě to konkurenční výhoda určitě je. A v dnešním digitálním světě nejsou žádné hranice, takže jsme schopni realizovat projekty prakticky všude, kdekoli, kde se dá domluvit anglicky, rusky, francouzsky nebo německy. Rádi bychom pracovali s takovými společnostmi, které chtějí společně s námi rozvíjet svůj „core business", protože pozitivní výsledky IT projektů jsou vždy pouze v případě velmi těsné a dobře zorganizované spolupráce dodavatel - zákazník.

Začínali jste kdysi bez počítače, s peripetiemi, která patrně k podnikání patří. Co bylo nejpoučnější?

Nejpoučnější - asi všechny naše pády a prohry. Vždy jsem chtěla, abychom se učili z chyb jiných a vedla jsem svoje spolupracovníky tímto směrem, je to levnější! Ale popravdě, nejvíce jsme se vždy poučili z chyb vlastních. A za velký úspěch můžeme považovat všechny situace, kdy naše poučení vedlo k tomu, že jsme chyby neopakovali.

A jak nacházet místo na trhu dnes? Co doporučit těm, kteří hledají štěstí v businessu? Je to opravdu o svobodě, nezávislosti, příležitosti rozhodovat o spoustě věcech sám? Nebo jde o dobrodružství a nezměrná rizika a neuvěřitelnou sebekázeň?

To je asi hodně o osobnosti podnikatele, ale můj názor je, že nést odpovědnost za sebe, odpovědnost za svou rodinu, odpovědnost za své zaměstnance a jejich rodiny, tato komplexní odpovědnost podnikatele není pro každého. To neznamená, že ten, kdo se rozhodne být v pozici zaměstnance, je nezodpovědný nebo méně zodpovědný. Jeho zodpovědnost odpovídá jeho schopnosti nést riziko neúspěchu. Tuto schopnost máme každý nějak vnitřně nastavenu vzhledem ke své historii, rodině, vzdělání, mentalitě... Ten, kdo ovšem korektní podnikatelskou zodpovědnost na sebe vezme, je odměněn obrovskou mírou svobody rozhodování, je v tom kus dobrodružství a nezávislosti. Ale ta svoboda rozhodování taky není pro každého milá...

Ráda se smějete, vím to o vás. Pomáhá vám smysl pro humor i ve složitých podnikatelských či životních situacích?

Pokud se umíme zasmát sami sobě, svým trapasům nebo i prohrám, je to velmi osvobozující. A že mám takových případů za sebou hodně! Byly ovšem situace, kdy mi chvíli trvalo, než jsem se dokázala sama sobě zasmát nad situací, kterou jsem způsobila svou neznalostí, hloupostí nebo netaktností. Zatím jsem to většinou zvládla, a doufám, že si nadhled dokážu udržet jak v businessu, politice nebo i soukromí (tam je to asi nejtěžší).

ptala se Eva Brixi