Atraktivní blondýna ve slušivých letních šatech a na vysokých podpatcích jako by se mezi traktory na dvoře statku ocitla nedopatřením. Ale opak je pravdou. Ředitelka a předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Všestary Ing. Monika Nebeská, o níž je řeč, vede tento prosperující podnik už dvanáct let a sklízí úspěchy na poli, ve stáji i ve vysoké společnosti. Za svoji práci byla nedávno zařazena do Top 10 prestižní soutěže MANAŽER ROKU 2015.

Na vás na první pohled vidím, jak se venkov a selský stav proměnily. Město a vesnice se už vyrovnaly nejen v proklamacích, ale i ve skutečnosti. Předpokládám, že pro vás je dnešek běžným pracovním dnem. Nebo se mýlím?

Nemýlíte se, ale odpovím otázkou: Proč nevnést do zemědělství trochu elegance? Proč si pod ním představovat jen vidle a holínky? Mimochodem, i holínky mám.

A do kravína chodíte v nich, nebo stejně oblečená a obutá jako do svého sekreta­riátu?

Občas jdu do stáje i v lodičkách. Vládne tam totiž pořádek a čistota. Naše holštýnské dojnice dostávají tu nejlepší péči a výživu. A za to nám dávají více než deset tisíc litrů mléka za rok, což je nadprůměrná produkce v České republice. Při tak vysoké dojivosti bývá někdy problém s poměrem tuku a bílkoviny v mléce, my jsme ho ale vyřešili, takže můžeme směle dodávat naše mléko k výrobě sýrů. Příkladem je naše partnerské sýrárna NIVA s.r.o. v Dolním Přímu u Hradce Králové.

V tom se vám opravdu může rovnat nejen v České republice, ale i v Evropě, málokdo. Co se skrývá za úspěchem a co je při tom nejtěžší?

Děkuji za pochvalu! Základ – ostatně jako všude – je v dobrém týmu. Já mám to štěstí, že jsem našla lidi se zkušenostmi, odborníky – zkrátka ty, kteří mají velké srdce pro práci v zemědělství, kteří mezi sebou komunikují. Úspěch je v detailech – počínaje přípravou kvalitního krmiva a konče základní péčí o zvířata.

Na první dojem bych vás zařadil spíš jako modelku do módního průmyslu nebo jako top manažerku v showbusinessu. Nedovedu si vás například představit, jak jednáte s traktoristy, i když nepochybuji, že i to patří k vaší roli. Zvýhodňuje vás ženská elegance ve funkci šéfa zemědělského podniku, nebo je to jinak?

Když říkáte, že jsem elegantní, tak věřte, že se do toho uměle nenutím, je to moje přirozenost, a hlavně v mém věku děkuji dobrému genetickému vybavení. Zkrátka si myslím, že žena musí o sebe v rámci svých možností pečovat, ať už pracuje v jakémkoli oboru, byť i neženském.

Na druhou stranu může moje elegance působit odtažitě a nepřístupně. Já jsem si toho ale vědoma, a proto jsem se naučila jednat se svými zaměstnanci a obchodními partnery tak, abych je přesvědčila o opaku. Získala jsem důvěru. A tento přístup se mi za ta léta manažerské práce vrací i tím, že přebírám různá ocenění. Pochlubím se: v roce 2013 cena Lady Pro, v roce 2016 jsem byla mezi deseti nejlepšími manažery ČR a zároveň jsem byla nejlepší manažerkou odvětví Zemědělství a služby.

Cítí muži, jak se ženská role změnila?

A víte, že i s tímto aspektem jsem se musela naučit pracovat? To je totiž to první, co musí mít žena na zřeteli – jak ji budou vnímat její mužští kolegové, zvlášť je-li ve vedoucí funkci.

Ostatně muž, který má dostatečné sebevědomí, nemá zapotřebí ženě dávat najevo, že je něco méně.

Je to tak, že u žen rozhodují spíš emoce, u mužů intelekt?

Tak toto tvrzení považuji za hodně zastaralé, ba dokonce mě zvedá ze židle. Znám řadu hysterických mužů a přemýšlivých a uvážlivých žen! Vždy záleží na okolnostech a hlavně na tom, jak jsou ženy nebo muži celkově způsobilí dělat svoji práci.

Obdivuji, že se vám daří nejen posilovat vlastní tým, ale i spolupracovat s ostatními a dále expandovat. Můžete připomenout své akvizice z poslední doby?

Máte patrně na mysli skutečnost, že jsme se spojili se synem hraběte Kinského a založili FytAgro s.r.o. To pro nás znamená dalších 250 hektarů zemědělské půdy a pravděpodobně i rozšíření stáda skotu. Čerstvá je pro nás také významná událost, že jsme vstoupili do firmy AGROCHOV spol s r.o.

Získali jsme v sousedství 840 hektarů půdy a bioplynovou stanici s výkonem 1 MW.

Máte tedy víc polí, více hospodářských zvířat, strojů a zařízení... Co to znamená pro vás jako ředitelku?

No především více starostí! Je samozřejmě dobře, že se objevují pořád nové možnosti a cíle. K dobrému manažerovi patří nové výzvy. Jen si musím dát pozor, abych se nestala typickým workoholikem.

Nesmím zapomenout, že patříte i k nejvýznamnějším producentům cibule v České republice a jste také významným prodejcem zemědělské techniky. Zažívá teď obchod dobré časy?

Na Všestarskou cibuli nesmíme rozhodně zapomenout, na tu já jsem pyšná, protože Evropská komise oficiálně uznala její pozitivní vlastnosti a zařadila ji do seznamu chráněných zeměpisných označení původu. V České republice jsme největší pěstitelé – letos jsme ji zaseli na 203 hektarech. Pro milovníky cibule připomenu – na jejich stůl se od nás dostává žlutá, červená, růžová i bílá, zkoušíme pěstovat i šalotku a česnek.

K vaší otázce, zda se cibule prodává dobře, tak řeknu, že samozřejmě, protože její unikátnost je dána vyrovnaností nutričních parametrů, vysokou hodnotou železa a vitaminu B3 a nízkými hodnotami škodlivých látek!

Co se týče prodeje zemědělských strojů, tady obchodujeme pod značkou Vitaltech Rozběřice a sortiment máme poměrně rozsáhlý. Ti, kteří pracují v oboru, určitě znají naše sadařské traktory Kubota, kloubové a teleskopické nakladače Giant a závěsovou techniku Strong a zastýlače a řezačky slámy Teagle...

Pro zákazníky jsme čím dál zajímavější rovněž tím, že poskytujeme i servis. Pro srovnání přidám ještě číslo. Za poslední tři roky se nám v tomto segmentu ztrojnásobil obrat – v roce 2015 to bylo přes 100 milionů korun. Takže na vaši otázku, zda obchod zažívá dobré časy, odpovídám ano.

Jak vás postihují přívalové deště, krupobití a sucha?

Tomu se nedá zabránit, to musíme předpokládat a pohotově se zařídit, např. je důležité být na poli včas, mít dobrou organizaci práce a dostatečnou techniku.

Jak vnímáte společenskou podporu zemědělství a soběstačnost ve výrobě potravin?

To je téma na samostatný rozhovor! Jen ve stručnosti připomenu, že Česká republika rozhodně není soběstačná ve výrobě ovoce, zeleniny a dalších komodit, ale přitom jsme povinni si chránit svůj trh a své přírodní bohatství, jímž je i půda.

Přes vaše území se přehnala i pohnutá historie. Před 150 lety se tam odehrála nej­krvavější bitva na českém území, padly tisíce vojáků. Jak se tato minulost projevuje v současnosti?

Jak jsem řekla, musíme si chránit i historii, což ctíme, i když na druhé straně to pro nás znamená určitá omezení, např. na chráněném území nemůžeme stavět a jinak podnikat.

Objevují se ještě nějaké stopy těchto tragických událostí?

Ano, lidé po každé orbě hledají a nacházejí mince a drobné historické předměty. Někdo dokonce slýchá hlasy padlých. Na bývalém bojišti a v okolí naleznete na pět stovek pomníků. Dodnes mě fascinuje, kolik energie stálo a stojí za tím, aby se na tuto historii nezapomnělo. Kéž by se k této velké historické události za pár let vzpomnělo i na to, že tři kilometry od Chlumu leží i jinak významné místo Všestary... A úspěšné Zemědělské družstvo Všestary.

mnoho dalších úspěchů popřál Pavel Kačer