Cukrárny a kavárničky v jednom mají své jedinečné kouzlo. Odkládám zde stres, brzdím spěch, vychutnávám si nejen dobroty, jež mlsám, ale i chvíli svébytného nicnedělání, byť jde o pracovní schůzku či obchodní jednání. Ukrajuji zákusek stejně tak jako můj protějšek a užíváme si to, navzdory všem řečem o nezdravém životním stylu. Ta chvíle pohody vyrovná napjatý den více než desatero předsevzetí o tom, že bych měla hubnout. Pro psychiku to je dobrodiní, malá radůstka, a to je léčivější než drastické dieta (s tou začnu až zítra!). Oceňuji barvy, vůně, konzistenci, servírování a strašně ráda bych si přidala... Právě totiž sedím v cukrárně a kavárně Café Charlotte v Železné Rudě a povídám si s hlavním manažerem a spolumajitelem Ing. Jaroslavem Nechvátalem, MBA.

Posezení u dortíku a klasického zákusku patří k příjemným okamžikům dne. Co všechno by měl člověk v cukrárně najít?

Především určitý zážitek a uvolnění z denního běhu. Obecně platí, že nabídka má zaujmout (ne však cenou), prostředí cukrárny musí být pohodové a obsluha milá. To vše podtrženo čistotou.

Café Charlotte je vaše kavárna a cukrárna a hned od začátku, tedy od roku 1997 patří ke stálicím na cukrářském nebi. Co jste jí dali do vínku?

Od počátku bylo naší strategií získat si hosta a kvalitou naší nabídky a služeb jej přimět k opakování návštěvy v Café Charlotte. Snažili jsme se vytvořit stylové a příjemné prostředí s milou obsluhou, odlišit se od tehdy běžně nabízených dortů naší domácí výrobou a za použití čerstvého ovoce, tvarohu, živočišné šlehačky atd. Zmrzlinu nás učili vyrábět zmrzlinářští mistři z Balkánu, v průběhu času jsme si i tuto recepturu upravili dle vlastní chuti. Sledujeme cukrářské trendy, neustále přicházíme s novými nápady.

Nejprve jste investovali, nebo jste začínali takříkajíc z ničeho, a až jste vydělali, pak jste nakupovali zařízení, stroje, přibrali zaměstnance?

Nápad provozovat cukrárnu vzešel v roce 1994. Od roku 1992 jsme podnikali spolu s manželkou v Železné Rudě, kde jsme provozovali prodejnu se sklem a dárkovým zbožím. Většinu naší klientely tvořili němečtí občané (české hory tehdy byly českým hostem opomíjeny) a jejich častý dotaz byl na možnost občerstvení kávou s něčím sladkým. To byl prvotní impulz. Poté se daly věci do pohybu, výsledkem byla na „zelené louce“ postavena Café Charlotte. Financování probíhalo jak z našich, tak z půjčených zdrojů. Naší snahou bylo od samého počátku nabízet komplexní službu, tedy s plným strojním vybavením
a plnou personální obsazeností.

Kdyby vám dnes například spořitelní družstvo či banka učinily exkluzivní nabídku úvěru a vy byste peníze opravdu potřebovali, přistoupili byste na to? Za jakých podmínek by to pro vás bylo únosné?

Dnes je doba jiná než před 20 lety. Tehdy byly půjčené peníze podstatně dražší než dnes (bankovní úrok na 18 a více procent byl tehdy naprosto standardní), ale i tak jsme si tehdy s manželkou půjčili. Vždy je však potřeba zvážit míru rizika a míru zisku. Otázku půjčky dnes bych však vážně řešil až na základě
určité potřeby.

Peníze se půjčují a splácejí – myslíte si, že finanční domy znají potřeby drobnějších českých firem?

Bankám jde především o zisk a potřeby čes­kých firem je jen jedna z mnoha forem, jak vygenerovat ještě větší zisk. Myslím, že bance je úplně jedno, kdo si jde půjčit, prioritou pro banku je bonita klienta či firmy. Výjimky nejsou.

Možná by měl bankéř nebo finanční poradce, který vaši kavárnu a cukrárnu navštívil, jiný názor, než je obecná přísnost vměstnaná do excelových tabulek a pravidel důvěryhodnosti. Ostatně – nedělají si u vás třeba ženy pracující ve finančních službách své dámské dýchánky?

Segment našich hostů je velice pestrý – národnostní, společenský, věkový i účelový. Vždy se snažíme, aby se host u nás cítil dobře. Je tedy víc než pravděpodobné, že mezi našimi hosty jsou i pracovníci finančních služeb. Nemyslím si, že v případě naší žádosti o úvěr by se v podmínkách banky návštěvou bankovního úředníka v Café Charlotte něco změnilo.

Vím, že častými hosty jsou majitelé nebo šéfové firem, vodí si k vám své klienty či partnery jako do reprezentativního místa, kde se příjemně povídá a kde je co ochutnávat i nakoupit...

Jedno z tajemství úspěchu moderního podniku, tedy i Café Charlotte, spočívá v řízení vztahů se zákazníky. Je důležité nabídnout hostovi takové služby a v takové kvalitě, o které má zájem. Naši činnost zaměřujeme na neustálé řízení kvality výroby i služeb, a to všemi našimi zaměstnanci, plně v souladu s modelem TQM (Total Quality Management). Výsledkem naší práce by právě měla být spokojenost našeho hosta, tedy i třeba majitelů nebo šéfů firem.

Proslulé jsou vaše dorty a zmrzlinové poháry. Kdo je autorem receptur? A je to spíše koníček a potřeba seberealizace, nebo business jako každý jiný?

Receptury našich dortů a pohárů je víceméně výtvor naší fantazie. Na jejich vzniku se prioritně a v největší míře podílela paní Nechvátalová, nabídku pohárů, ať už zmrzlinových, či ovocných, navrhla sama. Jsme rodinná firma, o vývoji našich novinek vždy živě diskutuje celá rodina. Po rodinném schválení přichází zpětná vazba kritiky výrobku ze strany personálu, který po ochutnání řekne k věci své. Až poté se rozhodne, zda se dostane k zákazníkovi, či nikoliv zařazením do pravidelné nabídky. Neustálé inovace jsou nezbytné, nejedná se tedy jen o seberealizaci (není důležité si zvyšovat ego), ale hlavně o úspěšný business, na kterém jsme v Café Charlotte všichni závislí.

Také váš marketing nezahálí – máte své turistické razítko, pohlednice, spousty informací na webu – vyplácí se to?

Dnes působíme v jiném podnikatelském prostředí než v roce 1997. Zesílila konkurence, lidé více přemýšlí, kde a za co své tvrdě vydělané peníze utratí. Proto je nezbytnou součástí strategického řízení Café Charlotte marketingové řízení – nepřetržitá analýza, plánování a kontrola všech našich činností. Věci, o kterých v otázce hovoříte, jsou produktem našeho PR. Jen stěží na trhu najde své uplatnění výrobek bez jeho podpory. Nejsme firma, která si může dovolit platit drahou reklamu, jdeme proto tak trochu cestou guerilla marketingu – „za málo peněz hodně muziky“. Stále vymýšlíme levné formy propagace a snažíme se využívat mnoho zdrojů v tomto duchu. Turistické razítko, samolepky, které rozdáváme zdarma k účtu, charita, sponzoring, ale i účast v soutěžích vás velmi zviditelňuje. Samostatnou kapitolu tvoří internet.

Uspěli jste v řadě soutěží, třeba v České chuťovce a Dětské chuťovce. Jak vás to povzbudilo?

Účastí v soutěžích Česká chuťovka a Dětská chuťovka jsme se snažili důstojně navázat na již nepořádanou soutěž Nejlepší cukrárna v České republice, kde Café Charlotte třikrát získala tento titul. Od smrti prezidenta cukrářského cechu pana Drahoslava Hvězdy se již tato soutěž od roku 2007 nekoná, a proto jsme s vděkem přijali od pořadatelů nabídku s možností účastnit se obou Chuťovek. Úspěch v našem prvním ročníku, kde jsme získali tři České a jednu Dětskou chuťovku, nás velmi povzbudil. I v letošním roce se chystáme na již náš třetí ročník Chuťovek, kam přihlásíme oproti loňskému ročníku jiné výrobky, včetně jedné z našich novinek.
Na závěr mi dovolte několik užitečných, ale pravdivých citátů:
P. Kotler: „Musíme se naučit přejít od zaměření na výrobu k zaměření na získání trhu. Zákazníci jsou největším aktivem podniku.“
M. Hamer: „Předvídejme, co zákazníci budou chtít dřív, než o to požádají.“
M. Hamer: „Jedině podniky, které chtějí být nejlepší a snaží se předstihnout ostatní, mají naději přežít ve světě, kde každý usiluje o totéž.“
Z. Souček: „Průměrní zahynou. Na globálním trhu nemají šanci.“
Z. Souček: „Možností je nekonečné množství. Je nutné tvůrčím způsobem přemýšlet a hledat stále nové nápady.“

ptala se Eva Brixi

www.cafe-charlotte.cz