Odborníci se dnes shodují, že statický sed je něco, co kreativní práci a dobrému výkonu rozhodně neprospívá. Pevná opora klasické židle nás nutí ochabovat, ulevovat si. Neuvědomovat si, že mezi výkonem odvedeným za stolem a mozkem se v rovnici ještě objevuje další prvek, s nímž obvykle nepočítáme, a tím je tělo. Sedět celých 8 hodin, s několika drobnými přestávkami, není zrovna přirozené. Odpradávna byl člověk nucen se pohybovat - specificky, proto máme těla taková, jaká máme.

Ale ne být na zadku. Jednak krevní ani lymfatický oběh v tomto stavu nemohou dlouhodobě správně pracovat, jednak se dýchání mění z hlubokého na povrchové. Ve chvíli, kdy dlouho sedíme, soustředíme se jen na práci, přestáváme si uvědomovat předsunutou hlavu, kulatá záda. Doslova se hroutíme v těle. Tyto funkce jsou ale neodmyslitelně spjaté i s dobrou kondicí duševní, tvořivostí, nápady a také pocitem radosti z práce. Takže co klasickou židli, ať už s kolečky či bez, vyměnit za něco, co nás alespoň maličko rozpohybuje? Možností je mnoho. Od balanční podložky, kterou si na sedák židle můžete položit, přes speciální druhy židlí, které mají lidské tělo navést k aktivnímu sedu. Já osobně ale největší přednost dávám gymnastickému míči, protože si s ním můžeme užít nejvíc legrace. Místo nervózního podupávání nohou se můžeme houpat v bocích, rozkroužit je, protáhnout se, srovnat páteř lehem na takovém míči, zaskákat si na něm a když na to přijde, kolegům to nevadí, dokonce se na něm dá krásně roztančit. Sezení na něm nutí tělo držet balanc, být aktivní, potlačuje stres, práce utíká rychleji a jde od ruky. Doslova kancelář změní v místo plné pohody. Proč? Strnulost těla na židli, jeho ochablost z vás dělá stejně vyzařující osoby. „Blbnutí" na míči ale dává nervovým zakončení signály jiné. 5íká: „Tady se bavíme, tady je nám dobře, nic nás nebolí, hýbeme se, dýcháme hezky zhluboka a do bříška, hmmm...To je parádička." A mozek poslechne, plíce se rozkošatí, celý pracovní den je hned uvolněnější a máte-li štěstí na spolupracovníky, nakazíte je dobrou náladou taky. Kdo by nechtěl do práce chodit tančit a sdílet dobrou náladu s ostatními? Je to maličkost.

Kateřina Šimková