Eva Brixi
Mám chuť vonět stále stejně
A netvářit se unuděně
Zbortit tvoji náruč
Potřebuji
Já tvoje statečná
I bojovnice netečná
Jsem divoženka
Ztracená peněženka
S kreditkami
Jež partičku na lavičce magicky
A noblesně si rozdávají
Jsem žena
Co si ráda hraje
I když neříká to zkraje
Jsem výzva
Která zraje
Jsem číslo
Vysypané z ráje
Kamínek
Který se neztrácí
Já nejsem atrakcí
Jež se čas od času
Do tvého srdce navrací
Má duše ale právě strádá
Má paměť laskavé dávno
I další léta rozverná
Do šťastných dnů přivolává