Eva Brixi

Zlomek léta na špičku nože
Přidám do nápoje tvého lože
Vesmírný prostor smísím s mákem
A pojistím švestkovými povidly
Prostřu ti ubrousek
V našem obydlí
Pohádku domova s vůní a kouzly koření
Přivoň a promni ji
Tu chvíli prchavou
Když roky krouží nad hlavou
A ty se nemůžeš dopočítat

Teď na bílé krajce snídáš
A nebe plyne z obláčků
Máš plný stůl a moji náruč k tomu
Z tvarohových koláčků
Slunce ti míchá první kávu
A rosa doplňuje v očích vláhu
Prost strojeností
Sladíš úsměvem si den
Však řekni
Co je víc než zrnko soli
Z potu vzešlé na zlatavém poli
V posvátném tom čase kohokoli
Když mysl šátrá ve vzpomínkách
A buchty voní po maminkách