Eva Brixi
Už zmizel večerní šepot kopru ze zahrad
A půda voní jinak
Někdo by řekl že bez nálad
Je to však přesně naopak
Klid duše vzkvétá
Do mlh a do záhad
Chtěla bych
Aby mě měl stále někdo rád
Ještě přece není konec léta
Byť v dáli voní bramborová nať
Můj život rozdávačný
Chodí kolem výpovědi slečny
Chci hledat dobro v stéblech trav
A mávat padajícím listům rozpustilých barev
Na pozdrav a hned