Pravý český česnek se opět dostane na česká pole, do českého guláše, bramboráků a na topinky. O česnek se zajímají výzkumníci, šlechtitelé a množitelé. Projekt deseti evropských zemí čerpá z minulosti a je zaměřen do i budoucnosti.

Ve dnech 1. - 2. března 2011 bude Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni hostit mezinárodní zasedání k ukončení evropského projektu s názvem „Dlouhodobé a bezpečné uchování ozdravené Evropské kolekce česneků". Cílem projektu bylo vyvinout nové metody ozdravení a uchování vegetativně množených rostlin česneků, vybrat nejvýznamnější položky v evropských kolekcích česneku („core kolekci"), ozdravit je a uchovat existující genetickou biodiverzitu česneků. Na projektu spolupracovalo deset evropských zemí. Česká republika vlastní největší sbírku česneků v celosvětovém měřítku a výrazně tak přispívá k uchování genetické biodiverzity česneků pro budoucí generace.

Zajímavost: Uchování genofondu kolekce česneků, ale i dalších vegetativně množených plodin se děje pomocí metod kryoprezervace v kryobance. Rostliny jsou uchovávány v životaschopném stavu při teplotách tekutého dusíku (-196 °C) tedy při tak nízkých teplotách, které se nevyskytují v přirozených podmínkách nikde na Zemi.

(tz)