Podle funkčního lékaře Jana Vojáčka bychom se měli naučit přizpůsobovat biorytmům. Základ jídelníčku by měly tvořit kvalitní lokální sezónní potraviny. Zaměřit bychom se měli na věci, které můžeme ovlivnit. O tom a dalších tématech se bavil s moderátory Lubkou Ponížilovou a Mírou Michálkem během návštěvy na Frekvenci 1.

SLS - skutečné lokální sezónní stravování

Podle Jana Vojáčka, pokud chce být člověk zdravý, by se měl umět přizpůsobovat jednotlivým ročním obdobím. „Stáváme ve stejnou dobu, chodíme spát, mezitím na sebe svítíme, jíme stále to samé. Nerespektujeme rytmy,“ řekl. Měli bychom se snažit najít způsob, jak se přizpůsobovat biorytmům, přestože to v dnešní době není nic jednoduchého. Jedním ze základních a nejdůležitějších principů, který nám pomůže, je SLS neboli skutečné lokální sezónní stravování. Základ jídelníčku by měly tvořit kvalitní lokální sezónní potraviny. To ovšem neznamená, že se máme úplně vzdát například citronů a banánů. I zde platí zlaté pravidlo „všeho s mírou“. V zimě například podporují odolnost organismu bílkoviny a tuky. „Tělo je bílkovinný stroj. Pravidelný přísun dostatečného množství kvalitních bílkovin je zásadní,“ zdůraznil. Dodnes neexistuje jednoznačná odpověď na to, zda jsou lepší rostlinné, nebo živočišné bílkoviny. Podle funkčního lékaře pro lidi žijící v naší zeměpisné šířce jsou prospěšné i živočišné bílkoviny, a to hlavně na podzim a v zimě.

Jaro období půstu

„Období půstu je přesně respektování rytmů, kdy po zimě bychom měli odlehčit organismu a trávení např. od živočišných produktů, masa,“ uvedl Jan Vojáček. U půstu doporučuje držet spíše kratší, nebo vynechat určité potraviny. Dodal: „Držím přerušovaný půst. Je to prosté, když v týdnu jezdím do práce, tak vstanu, dám si čaj, nesnídám, ale až obědvám. Pak si dám ještě večeři s rodinou.“ Vyhovuje mu nastavení 16/8, kdy v rámci 8hodinového časového okna si může dopřát jídlo a po zbylých 16 hodin nic nejí. Kalorický příjem přitom vůbec neřeší. Mnohé posluchače jistě potěšil vysvětlením, co je pravdy na tom, když říkáme, že slivovicí vypálíme červíka. „My nyní víme, že alkohol opravdu dezinfikuje. Takže, když nám ve střevech přerůstají patogenní flóra, tak já jí tím dám na frak,“ řekl se smíchem.

Na náš zdravotní stav má velký vliv psychika. Vzhledem k tomu, co se děje v posledních letech, tak naše tělo a duše dostávají pěkně naloženo. „Já se osobně řídím principem, co mohu udělat, udělám. Co nemohu změnit, se snažím pouštět do prostoru,“ doporučil všem Jan Vojáček. Beznaděj a bezmoc jsou podle něho destruktivní emoce, do nich se můžeme dostat, pokud budeme chtít změnit věci mimo naši sféru. To ovšem neznamená, že máme zůstat lhostejní a apatičtí k dění kolem nás. Naopak se máme zaměřit na soucit, dělat to nejlepší, co můžeme. Samozřejmě se to týká i současné situace, kdy válku na Ukrajině ovlivnit nemůžeme, v naší moci je ale pomáhat.

Funkční versus klasický lékař

Původní specializací lékaře Jana Vojáčka byla ortopedie, přestože je to podle něho úžasný obor a má v něm hodně kamarádů, tak si nedokáže představit, že by se k němu ještě někdy vrátil. „Baví mě práce s člověkem, naladit se na jeho příběh. Hledat v něm principy, co se děje, proč onemocněl. Naladit se na možnost, že by mohl dokonce zvýšit kvalitu svého života, nebo obnovit zdraví,“ vysvětlil hlavní důvod, proč si vybral funkční medicínu. Nejslabším místem v klasické medicíně je podle něho komunikace mezi lidmi a lékaři. Proces léčby u něho trvá několik měsíců. Lidé za ním obvykle chodí zhruba rok, většinou se potkávají jednou za kvartál a mezitím na sobě ještě pracují.

Na závěr rozhovoru Jan Vojáček prozradil, že chystá 3. knihu s názvem Buď zdráv. Postavena bude na příbězích lidí, jak umí uchopit základní principy ovlivňující naše zdraví.

(tz)