Moderní technologie v lidském životě nepřinášejí pouze zjednodušení a užitek, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kromě hackerských útoků nebo úskalí při nakupování on-line je třeba se mít na pozoru také před dalším negativním fenoménem poslední doby – kyberšikanou.

Co spadá do kyberšikany

Kyberšikana představuje moderní formu šikany odehrávající se v digitálním prostředí. Tento pojem zahrnuje pestrou škálu online zneužívání jako například vydírání, ztrapňování, výsměch, obtěžování, ubližování nebo dokonce zastrašování a vyhrožování. Mnozí se s ní setkají v osobním životě, někteří i v pracovním. Pro svůj zvrácený cíl agresoři využívají informační nebo komunikační technologie. V praxi jde o pronásledování v kyberprostoru nejčastěji pomocí SMS, chatu, emailu, telefonu, sociálních sítí, Skypu apod. Díky komentářům, sdílení, veřejným výhrůžkám, fake profilům, přímému obtěžování nebo zveřejnění nedůstojných fotografií je oběť vystavena obrovskému psychickému tlaku. Často se tak děje anonymně, většinou se ale oběť a pachatel znají osobně.
Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí. V případě dětí a mládeže je v mnoha případech také kyberšikana pokračováním školní šikany.

Různé druhy kyberšikany

• Kyberharašení – Je asi tím nejběžnějším druhem kybernetické šikany. Představuje neustálé kontaktování oběti pomocí SMS zpráv, e-mailů a jiných zpráv.
• Kyberstalking – Podobný postup. Útočník neustále sleduje svoji oběť a narušuje její soukromí a pocit bezpečí v internetovém prostředí prostřednictvím sociálních sítí, mobilu i počítače.
• Kybergrooming – Utlačovaný je nucen k osobní schůzce. Často uplatňovaný postup predátorů vůči dětem a mladistvým často ve spojení s vydíráním.
• Flaming – Slovní napadání, kdy útočník chce rozdmýchat hádku nebo nepříjemnou diskusi. Tito lidé se nebojí ani vulgarismů, rasismu nebo osobních urážek.
• Sexting – Spočívá v posílání a zveřejňování textů, fotografií nebo videí se sexuální tématikou.

Následky kyberšikany

Nebezpečí kyberšikany spočívá zejména v anonymitě, která agresorům dodává na odvaze. Zároveň kyberšikana také znamená, že posměch může mít širší obecenstvo a je obtížnější ho regulovat. Někteří šikanující si přitom ani neuvědomují, jaké dopady může jejich chování mít. Kyberšikana je nanejvýš nebezpečná a může mít katastrofální následky. Veřejné zesměšňování a bezmoc se bránit vedou v mnoha případech k silnému psychickému poškození – depresím, poruchám spánku, pochybnostem, pocitům méněcennosti, strachu nebo k odchodu do ústraní. V některých případech může dokonce skončit sebevraždou nebo pokusem o ni. Nejohroženější skupinou jsou děti a mladiství. Není výjimkou, že postižený hledá úlevu v drogách a omamných látkách, což může skončit velmi snadno závislostí.

Jak se bránit a jak pomoci dětem, které se staly obětí kyberšikany

Přestože české trestní právo pojem „kyberšikana“ zatím nezná (na rozdíl například od slovenského), i tak má virtuální svoboda a anonymita na sociálních sítích právní rámec a hranice. Svým příspěvkem či jen komentářem je snadné naplnit skutkovou podstatu hned několika paragrafů trestního zákoníku. V závažném či opakujícím se případě této formy napadnutí je dobré se obrátit na Policii ČR.
Nejdůležitější je edukace dětí a mladých lidí, aby byli schopni kyberšikanu rozpoznat. Pokud se někdo z nich stane obětí, zásadní je vždy za ním stát a poskytnout mu pomoc. Problém musí jak rodiče, tak i škola brát velmi vážně a jednat.

„To, že se dítě stane obětí šikany nebo kyberšikany, mu nemůžeme mít za zlé, to se prostě stane. Ale mělo by být už předtím od rodičů poučené, že když se mu bude něco dít, tak nemusí nic strpět, a že je vždycky potřeba, aby si přišlo požádat o pomoc,“ říká pražský koordinátor prevence Ondřej Penc z Policejního prezidia České republiky.

Pomocí rozhodně není zákaz internetu. Zpravidla se šikana děje ze strany někoho v blízkém okolí: ve škole, ve sportovním oddíle nebo třeba v místě bydliště. Takže další příležitosti se stejně najdou.

Jaké kroky tedy podniknout

• „rozmluvit“ postiženého a zjistit stupeň závažnosti
• uložit komunikaci, která probíhá v příslušné skupině, ve vláknu na sociálních sítích, vést si podrobné záznamy, kdy a co se v komunikaci vyskytlo
• kyberšikana není povolená: nahlásit ji provozovateli stránek, který je následně povinen odpovídající komentáře, obrázky nebo videa odstranit
• na šikanující osobu prostřednictvím příslušného média nereagovat, nevysvětlovat, nebránit se – to by vyvolalo jen další kolo urážek
• první instancí, kde je třeba situaci řešit, je agresor sám, škola, rodiče agresora nebo jiný subjekt, odkud napadání pochází
• šikanovanému dítěti zprostředkovat psychologickou pomoc, zejména jsou-li jeho sebedůvěra a sebehodnocení podlomeny, a nadále mu být oporou
• pokud se vyhodnotí, že je újma vyšší, anebo se nedaří aktivitám zabránit i přes upozornění a varování původců, pomůže policie
• naučit své dítě na sociálních sítích a webech funkci „blokovat“, případně „nahlásit“; některé weby mají navíc tlačítka, která umožňují hlásit incidenty přímo na bezpečnostní centrum Child Exploitation and Online Protection Command (CEOP) organizace National Crime Agency
Důležité je s dětmi a mládeží hovořit otevřeně o problematice šikany obecně. Také se bavit o nástrahách internetu. Mnohdy dítě nedokáže odhadnout, jaké následky sdílení určitých věcí na internetu může mít. Vysvětlete mu je a stanovte si společná pravidla, co se smí postovat a co má zůstat raději soukromé. A rovněž je edukujte o tom, co si smí oni dovolit vůči dalším vrstevníkům, pedagogům nebo třeba trenérům v digitálním prostoru oni: co je ještě vtip a co už je možné zařadit mezi dehonestující aktivity spadající do kyberšikany.

Pomůže i pojištění

Stane-li se školák, student nebo jakákoli další osoba obětí kyberšikany, může jim rovněž pomoci pojištění domácnosti UNIQA. „To se vztahuje na všechny příslušníky pojištěné domácnosti. V rámci pojištění lze pořídit i připojištění kybernetické asistence. S ní lze řešit právě dehonestaci osobnosti vyplývající z kyberšikany,“ konstatuje Zdeněk Hruška, manažer pojištění majetku a odpovědnosti UNIQA.

Připojištění se vztahuje mimo jiné právě na výše popisované problémy a chrání oprávněné zájmy pojištěných v souvislosti s poškozením jejich pověsti prostřednictvím internetu nebo sociálních sítí (například pomluva, urážka, nezákonné vyzrazení informací o soukromém životě).

Stačí zavolat na asistenční linku a odborníci ihned začnou vzniklou situaci řešit: zabezpečí smazání příslušných zpráv, zablokování profilu útočníka, případně pomohou klientovi změnit kontaktní údaje. Poskytnou mu současně doporučení, jak dále postupovat, aby útočníkovi ztížil možnosti. Může proběhnout změna hesel, přístupů i telefonního čísla. Vedle technické IT podpory poskytuje kybernetická asistence též pomoc právníka – advokát komunikuje přímo s útočníkem a upozorní ho na právní následky jeho jednání. „Dosavadní zkušenosti ukazují, že intervence právníka je nejúčinnější opatření, protože toho se většina běžných pachatelů zalekne a odradí je to od dalších aktivit,“ konstatuje na závěr Zdeněk Hruška z UNIQA.

www.uniqa.cz 

(tz)

Ilustrace Pixabay.com