2022 16 25 WindowZačíná soutěž Evropský strom roku, ve kterém během února statisíce fanoušků 16 zelených velikánů starého kontinentu vyberou ten nejzajímavější strom. Českou republiku v pořadí 12. ročníku reprezentuje sedmisetletá Zpívající lípa ze Svitavska. Strom, který roste v srdci CHKO Žďárské vrchy, se do celoevropského finále probojoval jako vítěz národního kola v loňském roce. Až do půlnoci 28. února mohou českou lípu spolu s dalšími finalisty lidé podpořit na www.evropskystromroku.cz. Vítěz bude vyhlášen 22. března na konferenci věnované stromům v Bruselu.

Video https://youtu.be/wl1NythucvU

Odkaz na českého kandidáta

V soutěži, kterou do českých i mezinárodních vod rozšířila Nadace Partnerství, se mohutný 12metrový strom objevil už podruhé, svou nominaci proměnil vloni ve vítězství díky podpoře 2635 hlasům. Zda obstojí v mezinárodní konkurenci, kde se počty hlasujících počítají na statisíce, ukáže také kampaň, kterou dneškem odstartovala komunita podporovatelů v obci Telecí, jež obraz lípy dokonce nese ve svém znaku. Prozatím jediné evropské zlato se podařilo získat Chudobínské borovici v kampani 2020, loňská zástupkyně tuzemských barev, Jabloň u Lidmanů, skončila na 7. místě.

„Hned první den hlasování děti oblečené symbolicky v zelených barvách zazpívají našemu stromu, aby mu popřály hodně štěstí v soutěži, a odstartují tak únorovou výzvu s názvem „Lípa zpívá“ na Facebooku. Ten, kdo přijede natočit pod lípu své video s písničkou, může také navštívit lipovou výstavu „Příběhy lípy“ v přilehlém sklípku. Zapojit se lze do výtvarné, literární soutěže „Lípa mýma očima“, připravujeme také soutěžní lipové kvízy a v neposlední řadě krátký film s příběhem našeho stromu, v němž si hlavní roli zahrál Jiří Pavlica,“ podává dlouhý výčet aktivit, které se chystají v Telecím na podporu Zpívající lípy, její majitelka Veronika Dvořáčková.

Další z nich je sbírka dětských knih pod korunou lípy, která se uskuteční u příležitosti únorových oslav Mezinárodního dne darování knih a Dne Čechů žijících v zahraničí. Knihy pak poputují k malým českým čtenářům v cizině, pro které je mnohdy kvalitní literatura v rodném jazyce obtížně dostupná.

Lípa velkolistá s přízvisky Lukásova nebo Zpívající, se tyčí do výšky 25 metrů. Ačkoliv je dutá, stále si udržuje vitalitu i původní korunu a kmen, snad i díky 36leté péči lipového „dvorního arboristy“ Martina Němce. Svůj název získala na základě místní pověsti, podle níž se v její dutině ukrýval na konci 17. století místní hospodář, někdy také stařeček či písmák, který v úkrytu stromu přepisoval bibli a žalmy. Náboženské texty totiž byly až do vydání tolerančního patentu nekatolíkům zabavovány. Stařeček si při transkripci prozpěvoval, byl ale hluchý a jeho hlas se nesl do noci tak daleko, že místní začali věřit, že zpívá sám strom.

Z pobělohorského mýtu pak čerpala řada obrozenců i současníků jako Alois Jirásek, Tereza Nováková, František Páral nebo Marie Hrušková. Jiráskova povídka je nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o Zpívající lípě. Prozaičtější název stromu odkazuje k rodině Lukásů, kteří přilehlé stavení obývali od začátku 18. století do roku 1915, kdy mužskou rodovou linii přetnula 1. světová válka. V chalupě číslo 102 dnes žije rodina Dvořáčkova, která o lípu pečuje a předává její dědictví dál. Pěstují totiž semenáčky lípy, které jsou vysazovány po celé republice i za hranicemi, například u místní školy, na Vyšehradě nebo v Bristolu.

Anketa Evropský strom roku vznikla v roce 2011 v návaznosti na oblíbenou českou verzi. Do finále evropské soutěže vždy postupují vítězové národních kol. „Smyslem Evropského stromu roku je poukázat na zajímavé staré stromy jako na důležité přírodní i kulturní bohatství, kterého bychom si měli vážit a chránit je. Stromy jsou nezbytnou součástí podmínek pro náš život a důležitým pojítkem mezi minulostí, přítomností a budoucností. Mírní letní vedra, umožňují nám zhluboka se nadechnout a pomáhají tlumit klimatické změny. Proto bychom je měli chránit a náležitě o ně pečovat,“ popisuje Josef Jarý z Nadace Partnerství, který mezinárodní klání koordinuje. Do soutěže se zapojilo již na 1 100 komunit z 16 zemí a více jak 3,3 milionu hlasujících.

Přehled evropských finalistů
 

Název Země Příběh
Šikmý strom z Kippfordu Skotsko Strom na pobřeží v oblasti Dumfries a Galloway je skvělým příkladem vzrostlého hlohu. I když není nijak okázalý co do velikosti, jako jediný strom na větrem ošlehané pláži poseté lasturami srdcovek je nápadný. Na plodech tohoto hlohu si pochutnávaly tři generace místní rodiny Dalbeattieů. Šplhalo se po něm, zmítal s ním vítr a dokonce do něj narazilo pár automobilů. Přesto stále přežívá a stojí silný a hrdý na okraji pláže.
Dub z Bosque del Banquete de Conxo Španělsko Tento historický dub se zrodil spolu s osvícenstvím. V roce 1856 byl svědkem Demokratické hostiny v Conxu, revolučního činu, který potvrdil ideály nové Evropy: svobodu, rovnost a bratrství, což obhájila Rosalía de Castro ve své ve Španělsku průkopnické ekologické stížnosti. Z lesa na úpatí portugalské poutní stezky, v němž se událost konala, je dnes hotový botanický poklad. Po více než šesti stoletích byl znovuotevřen pro veřejnost zároveň s velkým populárním festivalem v roce 2018.
Tatranský deštník Slovensko Nikomu se doposud nepodařilo zjistit, kdo strom zasadil. Pravděpodobně tak učinili v 50. letech 20. století studenti zahradnické školy v Lednici při „Velkém úklidu“. A když v centru Starého Smokovce vyrostla nevšední šikmá budova horské záchranné služby, ocitl se strom pod ochrannými křídly všech jejích členů, kteří ho zachránili před pokácením. Přestože jde o nejběžnější strom Evropy, ve Vysokých Tatrách je spíše unikátem. A takovýto převislý je určitě jen jeden.
Turgeněvův dub Rusko Slavný dub panství Spasskoje-Lutovinovo, který je nerozlučně spjat se jménem I. S. Turgeněva, bohužel zmizel v bouři, ale zůstal v paměti lidí jako přírodní a historický symbol, legendární strom, který udržoval teplo rukou velkého ruského spisovatele. Turgeněvův dub, zasazený podle legendy samotným Ivanem Sergejevičem, byl svědkem pozoruhodných historických událostí a životů slavných osobností. Stále zůstává ztělesněním síly, krásy a dlouhověkosti, spojovacím článkem mezi minulými a budoucími generacemi, symbolem lásky k vlasti!
Velký korkový dub Portugalsko Vale do Pereiro, malá vesnička v oblasti Arraiolos, svým okolí připomíná typickou krajinu Alenteja. Tamější stezky vedou až k velkému dubu, jenž ve své velikosti ukrývá život. V každém dokáže probudit city a nepřestává překvapovat průměrem své koruny. Je milován a velmi obdivován svou komunitou. V létě se v jeho stínu ukrývají lidé i zvířata, pracující na polích zve k obědu a pro stáda je ukazatelem na jejich cestách.
Dub Dunin Polsko Dub stojí na okraji Bělověžského pralesa, jednoho z nejznámějších nížinných lesů nejen v Polsku, ale i v Evropě. Po staletí je obklopen zvláštní úctou a obdivem místního obyvatelstva, ale také davy turistů navštěvujících tento region Polska, často nazývaný Evropský kraj zubrů, je inspirací pro mnoho umělců a potěší v kteroukoli roční dobu – v období plné vegetace, stejně jako když ukazuje své bezlisté, tajemně zakřivené větve.
Kaštan sta koní
 		 Itálie Předpokládá se, že tento kaštan má přes 3000 let. Tvoří ho tři velké kmeny, které možná sdílejí stejný kořenový systém. Pokud ano, byl by to rovněž největší strom na světě. Legenda vypráví, že se královna Johanka Aragonská ukryla při bouři se všemi svými rytíři pod korunou tohoto obrovského stromu. Od té doby se kaštanu, který navštívil také Goethe a mnoho dalších spisovatelů a umělců, říká „Kaštan sta koní“.
Velký dub Aģe Lotyšsko „Po sovětské okupaci naše rodina získala zpět dědečkovu zemědělskou půdu s usedlostí Mednu. Objevili jsme na břehu řeky Aģe mohutný dub zarostlý křovím. Vyčistili jsme jeho okolí a pojmenovali ho Velký dub Aģe. Uvědomili jsme si díky němu, že Lotyšsko má druhou největší hustotu velkých stromů v Evropě. Dnes je dub výchozím bodem výletní trasy, stal se inspirací k výsadbě nového háje a oblíbeným stromem v obci Limbaži. S probuzením lotyšského národa se tento dub otevřel světu, aby dával radost, vzdělával a inspiroval!“ říká Ivars Šmits, ošetřovatel Velkého dubu Aģe.
Kulturní pár Maďarsko Csokonaiho divadlo v Debrecínu bylo otevřeno 7. října 1865. Stromy před budovou jsou staré 100 let a nesou obrovské klenuté koruny. Mnohokrát se dívaly okny divadla a každý večer si měly o čem povídat. Nahlédly do zákulisí, viděly tisíce úspěchů i neúspěchů, zažily období nouze i lesku. Tyto stromy patří k maďarským kuriozitám, jsou pod místní ochranou a lidé v Debrecínu je milují a chrání.
Třísetletý kaštanovník z náměstí Audran Francie Pozůstatek rozsáhlých lesů a pastvin, nejslavnější kaštanovník města La Celle-Saint-Cloud není příliš vysoký, protože jeho koruna byla kdysi dávno seříznuta. Jak staletí utíkala, rozvinul svou siluetu do šířky a jeho stáčející se kůra připomíná sochařské dílo. Kdysi stál uprostřed luk, dnes se kolem něj rozléhá město. Luční strom se tak stal velmi váženým městským stromem, jenž nyní vévodí náměstí upravenému tak, aby dalo vyniknout tomuto malému pokladu.
Jsem Tilia Nizozemí Jsem Tilia, živá, moderní žena v nejlepších letech, je mi pouhých 150 let. Mám pevné kořeny v mé místní komunitě, ale hledám spojení se světem: byla jsem prvním stromem v dějinách s účtem na Instagramu. Více než 3000 sledujících od Londýna po Teherán je obrázek po obrázku svědkem mé cesty ročními obdobími. Zasazena na počátku průmyslové éry mám hluboké obavy z klimatických změn: nejím maso, nelétám, dokonce absorbuji CO2. Jsem odolná vůči klimatu a prospěšná biodiverzitě. Žiji a dýchám pro další generace. #iamtilia
Králova borovice Estonsko Majestátní Králova borovice roste ve vesnici Järvselja v jižním Estonsku. Vyrašila přibližně před 380 lety v době, kdy švédský král Gustavus Adolphus II. založil univerzitu v Tartu. Strom dobře znají stovky estonských biologů, lesníků a studentů dalších oborů, součástí jejichž akademického vzdělávání je obvykle také praxe v Järvselja. Je to symbolický strom, jehož mohutný robustní kmen je čestným pilířem estonského lesnictví a přírodní výchovy.
Zpívající lípa Česká republika Zpívající či také Lukásova lípa je jedním z nejstarších a nejmohutnějších stromů v České republice. Na konci 17. století se prý v její dutině ukrýval stařičký hospodář a hlasitě si notoval u přepisování zakázaných žalmů. Kolemjdoucím se tak zdálo, jako by zpíval samotný strom. Lidé u lípy čerpají energii či hledají inspiraci, jíž se stala mnohým umělcům. Oplácejí jí to péčí, jako třeba tehdy, když ji napadla dřevokazná houba a zasáhl blesk. Její potomci dnes rostou nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Obří sekvojovec ze Slatiny Chorvatsko Sekvojovec obří ze Slatiny je jediným chráněným svého druhu v Chorvatsku. Patří mezi nejstarší v Evropě a v roce 1967 byl prohlášen chorvatskou přírodní památkou. V souladu se zahradnickými trendy 19. století ho vysadila šlechtická rodina Schaumbug-Lippes ve stejné době, kdy byly v Anglii vysazeny nejstarší sekvoje mimo jejich přirozené prostředí. Mamutí strom je součástí areálu EPIcentar Sequoia Slatina, což je nová turistická oáza v centru Slatiny.
Strom dědy Kolji Bulharsko Dub se jmenuje po majiteli pole, kde roste – Nikolovi Angelovovi, známému jako děda Kolja, který po těžké práci odpočívával v jeho hlubokém stínu. Legenda praví, že strom byl součástí hustého lesa, nacházejícího se v místě dnešní vesnice. Jejími prvními obyvateli byli Bulhaři, ukrývající se před tureckými nájezdy. K tomu, aby se zde usadili a založili vesnici, je vedla právě přítomnost lesa a řeky. Starý dub je symbolem Studené, pilířem bulharského ducha a víry místních.
Sekvojovec obrovský z Collège Notre Dame de Bonlieu Belgie Sekvojovec je symbolem školy Collège Notre Dame de Bonlieu. Stojí u hlavního vchodu a přivítal již tisíce studentů. U jeho kmene bývají pořizovány společné fotografie a jeden z ikonických belgických autorů ho ztvárnil ve svém komiksu. Sekvojovec je důležitým stromem pro město Virton, školu a její studenty, protože patří ke stromovému dědictví a přispívá k biodiverzitě, jejíž je hostitelem.