Platforma Moje restaurace při Asociaci malých a středních podniků (AMSP ČR) zahajuje velkou iniciativu za změnu v oblasti poskytování stravenek. Stravenky podle průzkumu v segmentu malých a středních podnikatelů jako takové fungují, neboť motivují zaměstnance k pravidelnému stravování a současně tím podporují trh drobných restaurací. Podnikatelům ale současně vadí neúměrné provize stravenkových společností a fakt, že stravenky nejsou využívány pro nákup obědů, ale pro široký sortiment zboží, který nijak nesouvisí se stravováním v běžné pracovní době. AMSP ČR proto zahájila jednání jak se všemi poskytovateli stravenek, tak s vládou s cílem současný systém změnit.

Platforma Moje restaurace sdružující malé provozovatele restaurací realizovala ve spolupráci se společností PPM průzkum, aby si ověřila spotřebitelské chování zaměstnanců, kteří dostávají stravenky, a zaměstnanců bez stravenek. Z průzkumu vyplývá, že zaměstnanci se stravenkami chodí na obědy do restaurací 3x častěji než zaměstnanci bez stravenek. Ti si podle průzkumu převážně nosí stravu z domova nebo neobědvají. Průzkum tak potvrdil, že stravenky motivují k pravidelnému obědvání a jsou současně velmi významným zdrojem příjmů pro malé restaurace.

Stravenky jsou nejvýznamnějším zaměstnaneckým benefitem, který využívá 1,3 milionu pracovníků a více jak 60 tisíc zaměstnavatelů. Platit jimi lze ve více jak 30 tisíci provozovnách. Ročně tak zaměstnanci projedí ve stravenkách přibližně 15 miliard korun. V naprosté většině je jako benefit poskytují malé a střední firmy, které nedisponují vlastní závodní jídelnou. Výhodnost stravenek spočívá v tom, že nezvyšují daňový základ zaměstnance a nespadají proto do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění. Pro zaměstnavatele se dle současné legislativy stává 55 % z nominální hodnoty stravenek daňově uznatelným základem. Zjednodušeně řečeno, zaměstnanec zaplatí za stravenku pouze zhruba polovinu hodnoty, zbytek doplatí zaměstnavatel. Každá padesátikorunová stravenka tak přinese firmě roční úsporu téměř necelých 600 korun, reálný příjem zaměstnance s průměrnou mzdou se ročně zvýší o bezmála 2300 korun.

Zástupci malých restaurací se ale shodují, že provize pro poskytovatelů stravenek jsou příliš vysoké a neúměrně zatěžují náklady provozoven. Každé procento, které musí restauratéři investovat ze svých tržeb, je v ekonomice provozování restaurace citelně znát. Hospodští vítají, že se rozšiřuje konkurence stravenkových společností, čímž roste přirozeným způsobem tlak na jejich marže, přesto ale považují současný stav za neudržitelný. AMSP ČR proto zahájila vyjednávání se všemi poskytovateli stravenek a snaží se připravit pro firmy lepší podmínky.

Luboš Kastner, spolumajitel skupiny Hospodska a člen platformy Moje restaurace k tomu uvádí: „Stravenky a jejich hlavní benefit chápeme, ale provize ze stravenek znemožňují hospodským větší investice do rozvoje podnikání a administrativa s nimi spojená je neúnosná.

Zástupci malých a středních zaměstnavatelů zase upozorňují, že dnes mohou být stravenky využívány v celé řadě oblastí, které nijak nesouvisí s obědem nebo stravou v průběhu pracovní doby. Podle AMSP ČR by měl být proto omezen nákup na stravenky pouze na teplé či studené jídlo nebo potraviny, příp. zaveden limit na výši jednoho nákupu stravenkami. Pokud někdo utratí všechny své stravenky na jeden velký nákup, přestávají pak fungovat jako motivace k pravidelnému obědvání. V zahraničí jsou limity na nákup stravenkami běžné.
„Stravenky dnes pomáhají jak malým restauracím, tak zaměstnavatelům, musí se ale udělat změny v jejich využívání. V současné době řešíme nový zákon o dani z příjmu a naším cílem je udržet stravenky jako daňový benefit, podporovaný státem. Současně ale musí plnit svůj účel a nesmí se stát dotovanou paralelní měnou pro nákup spotřebního zboží, ale každodenní motivací k pravidelnému stravování v průběhu pracovní doby,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com