Ve středu skončila v Městské galerii v polské Wroclawi rozsáhlá výstava tvorby malíře Pavla Brázdy. Polská veřejnost zde mohla obdivovat 150 Brázdových originálů. Jedná se o vůbec první polskou výstavu uznávaného českého malíře. Přehlídka končila poslední lednovou neděli. Od 20. 12. 2013 se na ni přišlo podívat více než 1 500 návštěvníků.

BRÁZDA VE WROCLAWSKÉ MĚSTSKÉ GALERII

Poprvé se mohl Pavel Brázda představit polské veřejnosti v roce 1989, a to prezentací vskutku netradiční. Na Přehlídku nezávislé československé kultury prezentující současné české umělce zapůjčil výběr ze své tvorby. Díla však byla tehdejšími československými úřady zabavena. Na výstavě ve Wroclawi tak mohly být vystaveny pouze prázdné rámy.
Na velkou Brázdovu výstavu čekali Poláci více než dvacet let a čekání se vyplatilo. Exponáty totiž osobně vybíral sám její autor, který se zároveň podílel na samotné koncepci a instalaci. Celkový dojem pak na své vernisáži zhodnotil slovy: „Takovou výstavu bych si přál mít doma v Čechách."
Nechyběla zde totiž nejznámější Brázdova díla z 50. let minulého století. Rané období jeho tvorby je typické jemnými realistickými detaily a výraznou symbolikou. Nechyběly ani práce z pozdějšího období, jasně rozeznatelné díky „brázdovské zkratce".

OD 50. LET AŽ PO SOUČASNOST
Podstatnou část výstavy tvořila díla z posledních let, která si malíř nejdřív připraví ve stylizované kresbě do níž vkládá barvy pomocí počítače.
Pavel Brázda je vnímán jako malíř, který neulpívá ve své tvorbě na minulosti, ale klade důraz na současnost a na blízkou budoucnost.

„Čím je Pavel Brázda starší, tím se jeho projev i myšlení blíží estetice mladé generace," řekl o něm na vernisáži Petr Janyška, ředitel Českého centra Varšava, které výstavu podpořilo. Snad nejvýstižněji hodnotí malíře Richard Drury, kurátor výstavy: „V Polsku jsem představil dva umělce, kteří beze strachu stáli za svou pravdou - Josefa Čapka a Vladimíra Boudníka. Dnes uvádím třetího, Pavla Brázdu, kterému stejně jako jim přísluší slova nejzávažnější: originalita a autenticita."

Osobnost Pavla Brázda je Polákům zajímajícím se o moderní současné české umění dobře známá, třebaže umělec v Polsku nevystavoval. Jeho osudy jsou pohnuté, nikdy nepatřil k oficiálním umělcům, krátce po nástupu komunistického režimu byl v r. 1949 vyloučen ze studií na Akademii výtvarných umění a potom se celý život živil různými manuálními pracemi a zároveň maloval. Celý život šel tvrdohlavě svou cestou, stál mimo kolektivní proudy a skupiny, oficiální ale i neoficiální. Do povědomí širší veřejnosti se více vepsal na přelomu let 2006/ 2007 díky rozsáhlé výstavě konané v Národní galerii v Praze. Retrospektivu jeho tvorby připravila Sbírka moderního a současného umění.

Výstava v Městské galerii ve Wroclawi nevznikla náhodně. „Toto město, jež bylo před válkou třetím největším městem Německa a ve 40.letech velmi zničeno, je dnes snad nejvíce pročeským městem Polska", hodnotí Petr Janyška. Podle Janyšky je zde tradice polsko-československé Solidarity stále živá a Poláci si ji stále připomínají. To potvrzuje také bývalý ředitel Polského institutu v Čechách Miroslaw Jasiński, současný ředitel Městské galerie, která výstavu hostí. Od začátku výstavy zhlédlo výstavu několik tisícovek návštěvníků. Gestem ocenění Brázdovy tvorby je také beznadějně vyprodaný katalog k výstavě.

ČESKÁ CENTRA 

Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci ČR v zahraničí. Prosazují českou kulturní scénu na mezinárodním poli. Síť Českých center působí z 22 zahraničních metropolí tří kontinentů. Generální ředitelkou Českých center je Vilma Anýžová.

www.czechcentres.cz

http://galeriamiejska.pl/wystawy/00167_pavel-brazda--malarstwo-i-grafika

http://warsaw.czechcentres.cz/program/travel-events/wystawy-pavel-brazda-malarstwo-i-grafika-my-wrocaw/