O kvalitě potravin slýcháme denně ve sdělovacích prostředcích a zdá se, že obchodu s potravinami všichni dobře rozumíme - ale víme, jak doopravdy? Spotřebitelům bývá často podsouváno, že by se měli mít v českých obchodech na pozoru, protože jsou u nás prodávány většinou pouze šizené a nekvalitní potraviny, které jsou v některých případech dokonce i nebezpečné. Pokusme se však nyní realisticky podívat na fakta a zjištěná data.

Česká potravinová bezpečnost je nejlepší v regionu, kdy předčila jak Polsko (69,9), Slovensko (63,2) i Maďarsko.

Žebříček 107 zemí s přehledem vedou USA a Norsko (s více než 86 body) a Česko obsadilo celkově 23. příčku (ze 100 možných bodů získalo 72,2).

Na tomto výsledku mají nepochybně zásluhu perfektně fungující dozorové orgány, výrobci potravin, ale hlavně také obchodníci, kteří investují nemalé finanční prostředky do neustálého zdokonalování systému kontroly kvality prodeje potravin.

Zboží je často obchodníky sledováno již od výrobce až na pulty obchodů. Obchodníci například během cesty musí stále sledovat dodržování teplotního řetězce. Jako konkrétní příklad inovace je možno uvést speciální záznamové teploměry z pružného materiálu se samolepící folií, které zavádí někteří obchodníci. V případě, že teplota stoupne nad stanovenou hranici, indikátor zčerná. Výhodou je jednoduchá instalace a přehledná kontrola teploty.

Obchodníci mají svá vlastní specializovaná oddělení zabývající se výhradně kontrolou kvality potravin. Provádí vlastní laboratorní testy v akreditovaných laboratořích prakticky permanentně. Jako příklad lze uvést aféru s koňským masem, kdy obchodníci poskytovali vlastní výsledky přímo i Státní veterinární správě.

V bezpečnosti potravin jdou obchodníci i nad rámec české legislativy. Nechávají své provozy certifikovat podle mezinárodních standardů, které zaručují zákazníkům, že zboží je kontrolováno od skladu po konečný prodej a že je tak zachována mimo jiné maximální bezpečnost potravin.

Obchodníci jsou také aktivní ve vzdělávání nejen svých zaměstnanců, ale i svých zákazníků, které učí, jak číst etikety a na co se při nakupování potravin soustředit, včetně doporučení přípravy pokrmů. Umísťují např. také ve spolupráci s dodavateli podrobné regálové etikety, např. u vín, kde nabízí zákazníkům informace o správné teplotě podávání případně doporučení vhodných pokrmů. V tomto směru obchodníci předstihují jeden druhého a někteří dokonce značí kompletní složení výrobků prodávaných u pultu krájených na přání zákazníka, což přestavuje poměrně náročný systém vah kombinovaný s počítačem a tiskárnou.

Pokud se týká preferencí zákazníků, tak je třeba vyzdvihnout, že podstatnou část útraty za potraviny Češi vydají za potraviny čerstvé (44 %). Po čistotě prodejny jsou kvalitní čerstvé potraviny i nejdůležitějším kritériem při výběru prodejny, kam chodí nakupovat.

Obchodník prodává jen to, co si zákazník žádá a tím může právě zákazník v maximální míře ovlivnit nabídku, kterou obchody poskytují. Pokud nebude o zboží zájem, nebude jej obchodník prodávat. Je tedy v rukou zákazníka jak kvalitní zboží se bude prodávat.

Naším cílem je zdůraznit a informovat veřejnost o obrovském množství kroků, které dělá každý obchod pro zajištění čerstvosti a kvality prodávaného zboží. Většina obchodů investuje nemalé finanční částky do technologií, vlastní kontroly výrobků i mnohostupňové kontroly od dodavatele až na regál.

Bohužel se v médiích stále často objevují negativní informace, za které nemusí vždy obchod nést odpovědnost.

Je opravdu nutné tolik plýtvat potravinami?

Není a na tuto skutečnost upozorňují obchodníci již léta, bohužel legislativa jim dosud není moc nakloněná, a proto potraviny často musí likvidovat, ač by je rádi dali potřebným.

Navíc v případě, kdy se právnická osoba rozhodne potravinové přebytky darovat potřebným, pak musí pro uplatnění odpočtu z daňového základu uzavřít s obdarovaným řádnou darovací smlouvu, evidovat přesný přehled položek, včetně cen a státu následně odvést plnou výši DPH (u potravin 15%). Pokud však potraviny zlikviduje (standardně např. v kafilerii), pak si o jejich hodnotu sníží daň z příjmů a DPH neplatí. Posuďte sami, co je vice motivační....

I přes tato úskalí se mnoho obchodníků rozhodne pro variantu dát zboží potřebným, nikoliv jej zlikvidovat bez dalšího užitku.

Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR, +420 602 501 425

Petr Baudyš, zástupce SOCR ČR pro oblast bezpečnosti a kvality potravin, +420 602 681 569

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR - druhý největší zaměstnavatelský a podnikatelský svaz v ČR, sociální partner a součást řady evropských profesních organizací. Je nezávislým a dobrovolným sdružením svazů, asociací, obchodních aliancí, družstev a firem podnikajících v malo/velko-obchodě, gastronomických, ubytovacích a ostatních službách cestovního ruchu. Svaz zastupuje více než 6 000 podnikatelských subjektů vytvářejících až 500 000 pracovních příležitostí. Obchod a cestovní ruchu se podílí 15% na HDP i zaměstnanosti ČR.

(tz)